Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
procmailem
, nebo vřazením nějakého mezičlánku mezi qmail
a lokálního doručovatele.
cat .qmail |/usr/bin/forward uzivatel@postfixdomena.cz
@[IP-postfixu]:puvodni.adresat@puvodni-domena.cz
m nebo zkusit nahrazovat zavináč procenty a posílat to na puvodni.adresat%puvodni-domena.cz@[IP-Postfixu]
a na Postfixu to procento nahradit zpět zavináčem.
percenthack (qmail-send)
Default: none. The "percent hack" is a primitive form of source routing introduced by sendmail in the early 1980s. If you send mail to user%in.side@out.side, the mail would be sent to out.side, where the address would be rewritten to user@in.side and sent along to in.side. In the past 20 years, most of the connectivity problems that require source routing have been solved, and for the ones that remain there are better tools such as smtproutes (described later), so the percent hack is obsolete. If for some reason you absolutely need it (you have an ancient mission-critical program for which all the source code has been lost that sends mail using the percent hack, perhaps) any addresses in domains listed in percenthack are scanned for percent signs and rewritten. In the previous example, out.side would have to be listed there.
If a domain listed in percenthack is also listed in rcpthosts, your system is an open relay, because spammers can send mail anywhere through your system by putting the actual target address in percent form inside an address in the listed domain. Yes, spammers actually do so. The solution is simple: don't do it.
Ale nějak z toho nechápu jak to nastavit aby se mi adresa nezměnila. Na první server chodí hodně pošty na různé uživatele a ty potřebuji zachovat, takže když mám na druhém serveru doménový koš takže nastavím |/usr/bin/forward uzivatel%domenaprvnihoserveru@domenadruhehoserveru
?
domenaprvnihoserveru
– e-mail na něj přijde na adresu uzivatel@domenaprvnihoserveru
. Zda pak na prvním serveru uděláte to přesměrování přes nějakou doménu, nebo přes IP adresu( uzivatel%domenaprvnihoserveru@[IP.adresa.druheho.serveru]
), na tom už nezáleží. První server musí vědět kam má e-mail poslat (takže se zabývá částí za zavináčem), druhý server musí vědět, že má e-mail přijmout (a dostane tu část před zavináčem a procento nahrazené zavináčem).
|/usr/bin/forward uzivatel@postfixdomena.cz
ssmtp
), který bude e-mail rovnou odesílat SMTP protokolem. To bych ale moc nedoporučoval, protože pak by odesílání bylo součástí doručování, takže bude doručování trvat déle (a pokud bude cílový server nedostupný nebo bude odpovídat pomalu, může trvat výrazně déle) – pak by se vám mohlo stát, že qmail
vyčerpá limit souběžných doručování a celé doručování se tím zpomalí. Druhá možnost je odesílat to přes jinou instanci normálního poštovního serveru (např.spustit podruhé qmail
) a tuhle druhou instanci nakonfigurovat tak, aby neposílala chybové zprávy o nedoručitelnosti. Samozřejmě pak tahle druhá instance qmail
u musí běžet na jiné IP adrese nebo na jiném portu. Asi také budete muset použít něco jiného, než /usr/bin/forward
– pokud tedy forward
u nejde říci, jakým způsobem má e-mail odeslat.
Tiskni
Sdílej: