abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    dnes 00:33 | Bezpečnostní upozornění

    V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 5
    dnes 00:22 | Komunita

    Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 13:22 | Komunita

    Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 1
    18.7. 14:00 | Zajímavý článek

    Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    18.7. 12:00 | Nová verze

    V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 1
    17.7. 18:44 | Zajímavý článek

    Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).

    Ladislav Hagara | Komentářů: 1
    17.7. 16:11 | Nová verze

    Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 4
    17.7. 15:55 | Komunita

    Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 5
    16.7. 21:22 | IT novinky

    Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 19
    16.7. 16:22 | IT novinky

    Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 26
    Kolik tabů máte standardně otevřeno ve web prohlížeči?
     (23%)
     (18%)
     (5%)
     (5%)
     (0%)
     (9%)
     (0%)
     (41%)
    Celkem 22 hlasů
     Komentářů: 3, poslední včera 17:26
    Rozcestník

    Dotaz: Postfix - smysl oddělení MSA/MTA

    21.3.2010 17:46 mtxrx
    Postfix - smysl oddělení MSA/MTA
    Přečteno: 525×
    Mám nakonfigurovaných několik email serverů s postfixem. Nikdy jsem zatím nevyužil samostatný MSA, všechno to táhne jen MTA(port 25). Tady na abíčku jsem si přečetl článek o smyslu rozdělení na MSA a MTA, ale nějak mi stejně pořád uchází smysl :-). Chci se zeptat jestli to někdo používá a jaké to v praxi přineslo výhody? Já totiž většinou konfiguruju smtp server, že přijámá maily z lokální sítě a pak od autentizovaných uživatelů a odesílá to jako smtp klient dál dalšímu smtp serveru. Také tam vydatně používám relay a všechno mám ošetřené proti virům/spamu a naprosto bezproblémů. Kde a proč by se mi třeba mohlo hodit rozdělení na MSA/MTA ?

    Odpovědi

    21.3.2010 23:30 nabob
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Postfix - smysl oddělení MSA/MTA
    Napr. blokace odchoziho tcp portu 25 nekterymi super isp, takze vas clovek s notebookem pres port 25 nic neodesle. Nebo moznost okamzite odmitnout vse, co prichazi na port 25 se zfalsovanou adresou odesilatele nebo from: jako vasi adresou.
    22.3.2010 06:28 mtxrx
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Postfix - smysl oddělení MSA/MTA
    To je právě ono, můj poskytovatel neblokuje port 25 a i kdyby, ještě je tu 465. Právě proto by mě zajímala praktická využitelnost mail submission(port 587). Používá to někdo? Jaké praktické výhody vám to přineslo? Já osobně si myslím, že je až moc velký omezení kontrolovat adresu from. Sám občas s výhodou používám jinou a jsem názoru že server by měl mail přijmout, zkontrolovat proti spamu/virům a poštu odeslat nezávisle na adrese from.
    22.3.2010 09:38 nabob
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Postfix - smysl oddělení MSA/MTA
    Some servers support port 465 for legacy secure SMTP in violation of the specifications. It is preferable to use standard ports and standard ESMTP commands.
    22.3.2010 11:19 Majklík
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Postfix - smysl oddělení MSA/MTA
    465 je historický relikt, který by se neměl už moc používat. 587 používáme už roky a přesně to řeší, že nemusím pro mobilní notebookaře řešit, že jim najendou pošta nejde odesílat, protože jsou někde, kde je port 25 blokován (samozřejmě se dá zase najít místo, kde blokují vše a jen jim známé porty jsou průchozí, ale svět nebude nikdy jednoduchý, nicméně je častěji blokován 25 než 587). Blokace portu ě5 se dá řešit i pomocí VPNka, ale to také není na 100%. Takže normálně lidi mailují přes 587 a jako zálohu si případně nahodí VPNko, jedno z toho snad bude průchozí.
    22.3.2010 18:22 mtxrx
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Postfix - smysl oddělení MSA/MTA
    Historický relikt možná, ale 100% funkční a v klientovi stačí jen zaškrtnout volbu SSL, nemusí se ani psát port. Jinak to tedy vypadá že je 587 fakt k ničemu pokud nemám nějaký gigantický mail server, kde bych to potřeboval oddělit.
    23.3.2010 03:42 nabob
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Postfix - smysl oddělení MSA/MTA
    Naopak, 465 je k nicemu. A vase nepochopeni, ze existuje i jiny nez vas provider, ze uzivatele obcas cestuji a ze existuji normy je k necemu ?
    23.3.2010 08:44 Lol Phirae | skóre: 23
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Postfix - smysl oddělení MSA/MTA
    Ano, jiste... jak je 465 k nicemu vysvetli uzivatelum Outlooku. :P
    23.3.2010 09:08 nabob
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Postfix - smysl oddělení MSA/MTA
    Na Outlooku XP, 2003, 2007, Express funguje bez problemu odesilani pres submission/587. Staci byt dobrym spravcem a office zaplatovat :P
    23.3.2010 09:53 Lol Phirae | skóre: 23
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Postfix - smysl oddělení MSA/MTA
    Ano, bez problemu se to nastavit da, akorat ten uzivatel toho jaksi neni schopen. On opravdu maximalne zvladne instrukci typu "zaskrtni SSL", tim to pro nej konci. (Se zaplatovanim Office to nema absolutne nic spolecneho).
    23.3.2010 16:52 nabob
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Postfix - smysl oddělení MSA/MTA
    Utiraji si aspon zadky, nebo s nimi zijete ve smradu ?
    Josef Kufner avatar 23.3.2010 17:32 Josef Kufner | skóre: 70
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Postfix - smysl oddělení MSA/MTA
    Ty ses ještě moc nesetkal s realitou, viď ;-)
    Hello world ! Segmentation fault (core dumped)
    23.3.2010 19:48 nabob
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Postfix - smysl oddělení MSA/MTA
    Vzhledem k faktu, ze zvladnou napsat jmeno serveru (dokonce vetsinou dve odlisna), tak mam pocit, ze jde spise o realitu adminu potrebujicich si zduvodnit proc neco nejde.
    23.3.2010 10:08 mtxrx
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Postfix - smysl oddělení MSA/MTA
    Osobne jsem teda jeste nezazil provera, ktery by blokoval port 465, vzdy jen 25 a i kdyby, tak porad existuje webmail.
    23.3.2010 16:51 nabob
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Postfix - smysl oddělení MSA/MTA
    Ja jsem nezazil providera, ktery by blokoval port 58472. Tak vzhuru do toho !!!

    Založit nové vláknoNahoru

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.