V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
a co ip aliasing?
Ten fungoval naposledy v jádře 2.0. :-)
root@gw:~# uname -a Linux gw.example.com 2.6.32-5-686 #1 SMP Mon Mar 26 05:20:33 UTC 2012 i686 GNU/Linux
root@gw:~# ifconfig eth0 Link encap:Ethernet HWadr 08:00:27:7a:88:f0 inet adr:192.0.0.10 Všesměr:192.0.0.255 Maska:255.255.255.0 inet6-adr: fe80::a00:27ff:fe7a:88f0/64 Rozsah:Linka AKTIVOVÁNO VŠESMĚROVÉ_VYSÍLÁNÍ BĚŽÍ MULTICAST MTU:1500 Metrika:1 RX packets:0 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0 TX packets:5 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0 kolizí:0 délka odchozí fronty:1000 RX bytes:0 (0.0 B) TX bytes:398 (398.0 B) eth1 Link encap:Ethernet HWadr 08:00:27:6f:60:9e inet adr:10.0.0.15 Všesměr:10.0.0.255 Maska:255.255.255.0 inet6-adr: fe80::a00:27ff:fe6f:609e/64 Rozsah:Linka AKTIVOVÁNO VŠESMĚROVÉ_VYSÍLÁNÍ BĚŽÍ MULTICAST MTU:1500 Metrika:1 RX packets:230 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0 TX packets:207 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0 kolizí:0 délka odchozí fronty:1000 RX bytes:25843 (25.2 KiB) TX bytes:20726 (20.2 KiB) eth1:0 Link encap:Ethernet HWadr 08:00:27:6f:60:9e inet adr:10.0.0.14 Všesměr:10.0.0.255 Maska:255.255.255.0 AKTIVOVÁNO VŠESMĚROVÉ_VYSÍLÁNÍ BĚŽÍ MULTICAST MTU:1500 Metrika:1 eth1:1 Link encap:Ethernet HWadr 08:00:27:6f:60:9e inet adr:10.0.0.13 Všesměr:10.0.0.255 Maska:255.255.255.0 AKTIVOVÁNO VŠESMĚROVÉ_VYSÍLÁNÍ BĚŽÍ MULTICAST MTU:1500 Metrika:1 eth1:2 Link encap:Ethernet HWadr 08:00:27:6f:60:9e inet adr:10.0.0.12 Všesměr:10.0.0.255 Maska:255.255.255.0 AKTIVOVÁNO VŠESMĚROVÉ_VYSÍLÁNÍ BĚŽÍ MULTICAST MTU:1500 Metrika:1 lo Link encap:Místní smyčka inet adr:127.0.0.1 Maska:255.0.0.0 inet6-adr: ::1/128 Rozsah:Počítač AKTIVOVÁNO SMYČKA BĚŽÍ MTU:16436 Metrika:1 RX packets:71 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0 TX packets:71 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0 kolizí:0 délka odchozí fronty:0 RX bytes:5860 (5.7 KiB) TX bytes:5860 (5.7 KiB)
ifconfig
, je fikce, která nemá se skutečným nastavením sítě moc společného.
1: lo: <LOOPBACK,UP> mtu 16436 qdisc noqueue link/loopback 00:00:00:00:00:00 brd 00:00:00:00:00:00 inet 127.0.0.1/8 brd 127.255.255.255 scope host lo inet6 ::1/128 scope host valid_lft forever preferred_lft forever 2: bond0: <BROADCAST,MULTICAST,MASTER,UP> mtu 1500 qdisc noqueue link/ether 00:24:81:a9:84:5a brd ff:ff:ff:ff:ff:ff inet 172.19.0.208/26 brd 172.19.0.255 scope global bond0 inet6 fe80::224:81ff:fea9:845a/64 scope link valid_lft forever preferred_lft forever 3: eth0: <BROADCAST,MULTICAST,SLAVE,UP> mtu 1500 qdisc pfifo_fast master bond0 qlen 1000 link/ether 00:24:81:a9:84:5a brd ff:ff:ff:ff:ff:ff 4: eth1: <BROADCAST,MULTICAST,SLAVE,UP> mtu 1500 qdisc pfifo_fast master bond0 qlen 1000 link/ether 00:24:81:a9:84:5a brd ff:ff:ff:ff:ff:ff 5: eth2: <BROADCAST,MULTICAST> mtu 1500 qdisc noop qlen 1000 link/ether 00:1f:29:60:af:11 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff 6: eth3: <BROADCAST,MULTICAST> mtu 1500 qdisc noop qlen 1000 link/ether 00:1f:29:60:af:10 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff 7: eth4: <BROADCAST,MULTICAST> mtu 1500 qdisc noop qlen 1000 link/ether 00:1f:29:60:af:13 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff 8: eth5: <BROADCAST,MULTICAST> mtu 1500 qdisc noop qlen 1000 link/ether 00:1f:29:60:af:12 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff 9: bond0.265: <BROADCAST,MULTICAST,MASTER,UP> mtu 1500 qdisc noqueue link/ether 00:24:81:a9:84:5a brd ff:ff:ff:ff:ff:ff inet 172.19.0.16/25 brd 172.19.0.127 scope global bond0.265 inet 172.19.0.48/25 brd 172.19.0.127 scope global secondary bond0.265:A-inf inet 172.19.0.32/25 brd 172.19.0.127 scope global secondary bond0.265:A-rad inet 172.19.0.61/25 brd 172.19.0.127 scope global secondary bond0.265:A-lda inet6 fe80::224:81ff:fea9:845a/64 scope link valid_lft forever preferred_lft forever 10: bond0.266: <BROADCAST,MULTICAST,MASTER,UP> mtu 1500 qdisc noqueue link/ether 00:24:81:a9:84:5a brd ff:ff:ff:ff:ff:ff inet 172.19.1.15/25 brd 172.19.1.127 scope global bond0.266 inet6 fe80::224:81ff:fea9:845a/64 scope link valid_lft forever preferred_lft forever
Junipery začínají už na lidovějších cenách.
A k Ciscu ... podle tohodle je ASA stavěná na linuxu.
No, zatím jsem ještě neviděl nikoho, kdo by dával support na Linuxový server pro použití jako router. Ty jo? :)
Ano, třeba zrovna ta firma, kde pracuju. :-) Jednou ta funkcionalita je součástí systému, tak se na ni support vztahuje. A 50% peformance regression u routingu je rozhodně něco, co by se řešit muselo.
routing čistě ano, ale co pak zebra a další...
Třeba ve SLESu Quagga je a je supportovaná v plném rozsahu.
potíž je, že u supportu linuxu jako celku je těch věcí tolik, že se to těžko nějak dá zkoušet dopředu. Teda, pokud někdo na to síťování prodává celý box, tak obvykle před vydáním nové verze sw apod. se někdo bude obtěžovat s tím, aby vyzkoušel jestli to funguje. U obecného PC na to většinou narazí až ten zákazník. Když má support, tak mu to sice v nějaké době vyřeší, ale do té doby má buď nefunkční síť nebo bude downgradovat zpět...
Jak už zmínil kolega, enterprise zákazníci vesměs upgradují jen velmi neradi a typicky jen tehdy, když k tomu mají hodně vážný důvod. Některé je problém přimět i k tomu, aby instalovali aspoň maintenance updaty. Že by nějaký enterprise zákazník provedl upgrade jen tak naslepo bez důkladných testů, s tím, že se teprve uvidí, jestli to bude fungovat, to moc obvyklé není.
prostředí je nějakým způsobem konzistentní a lze na to získat support
A v čem že je konkrétně ten rozdíl oproti linuxovému řešení?
Nejnarocnejsi cast routovani je samotne rozhodnuti co se ma s danym packetem udelat. Zvlast kdyz je routovaci tabulka hodne velika,Zrovna na Linuxu (v def. konfiguraci) je vcelku jedno, jestli tam mas 10 rout, nebo celou globalni routovaci tabulku (cca 400k rout), nebot se pouziva route cache zalozena na flows, takze se routovaci tabulka zkouma jen u route cache miss. V normalnim pripade se jen vezme signatura paketu, zahashuje se podle ni a pouzije vysledek, takze to je vcelku rychle.
Tiskni
Sdílej: