Dotaz: Měnič DC-DC

[lunek]

Ahoj,

podělil jsem battery pack i s nabíječem který hlídá baterky, pack je 4x 12V baterka na výstupu při plném nabítí baterii je cca 54V.

Chtěl bych ho použít jako zálohu, ale vetšína zařízení má vstup v rozpětí 10-24V.

Jak z toho efektivně vyrobit napětí v nekdě v rozpětí 10-24V ?

Napadl mě

1. odporový dělič , jednoduchý, ale tam by se asi ztrácel výkon zbytečně při běhu na baterii na teplo ?

2. DC-DC měnič ? Můžete nějaký doporučit s rozumnou cenou ?  Jak je to efektivní ?

3. jinak ?

Díky za hint. Standa Lunek

---

---

Odpovědi

[Jendа]

LM2596HV, účinnost tak 80-90%, viz datasheet.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Souhlas s Jednou: DC-DC měnič. Tady si můžete vybrat https://www.laskarduino.cz/step-down-menice/ Pozor na zatížitelnost, občas docela hřejí. Takže si dát rezervu případně přilepit dodatečný chladič (vybrat vhodný rozměr a přilepit lepidlem na chladiče).

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Hmm, tak pardon, to vyšší vstupní napětí bude trochu problém, koukám že běžný rozsah vstupního napětí je do 40V, na laskarduino mají se vstupem do 60V jen tenhle https://www.laskarduino.cz/step-down-menic-s-lm2576hv/

Případně tedy vybrat něco jako např. https://www.svetsoucastek.cz/dc-dc-menic-mean-well-sd-50c-12-p60078/

Případně hledat lm2576hv nebo lm2596hv jako uváděl Jenda.

[Jendа]

+1 za ten MeanWell, to mě nenapadlo, i když podobný používáme v práci. Je to podstatně dražší, ale snad to taky bude odolnější a lepší než ten modulek z Číny. Dobrá nabídka MeanWellů je na TME.

[Max]

Meanwella máme v práci také. Kupovali jsme ho místo toho LM měniče, ale pro naše použití nakonec byl užitkový rozdíl nulový, zato cena 30x vyšší. Na druhou stranu, pokud bych měl řešit nějaký měnič pro vyšší odběry (nebo pro radio věci), tak bych si ten Meanwell také koupil, je to jistota kvality.
Zdar Max

[filip]

Vidim v popisu ucinnost 72%, spis to asi bude maximalni ucinnost pri idealnim zatizeni. Cekal bych lepsi...

[Max]

Viz datasheed. Účinnost může být 78%, možná více.
Zdar Max

[Jendа]

Jsem se kouknul do datasheetu k tomu LM2596HV a tam je taky účinnost jenom kolem 70-80 % (ne 80-90 jak jsem uváděl), liší se podle napájecího napětí. To mě dost zklamalo, čekal jsem lepší. Tak leda pohledat nějaké pokročilejší čipy, ale tam zase nebudou hotové moduly a tazatel by si to musel sám vyrobit, což asi nezvládne když se takhle ptá.

[Max]

Taktéž souhlas s Jendou, mám s podobným měničem (koupil jsem z Číny celý pytel) dobré zkušenosti.
Zdar Max

[maťo]

zapoj battery packy paralerne.

[PetebLazar]

Před tím nás před třiceti lety na střední škole v elektrotechnice varovali.

V případě paralelního spojení zdrojů s různými napětími, nebo různými vnitřními odpory dochází i bez připojené zátěže ke vzniku vyrovnávacích proudů, které tečou zdroji v opačném směru (dochází k jejich nabíjení) což v případě galvanických článků může způsobit jejich přehřátí nebo trvalé poškození. S připojenou zátěží pak dochází k přetěžování zdrojů s vyšším napětím nebo nižším vnitřním odporem.

zdroj

[xxxs]

mal som rozobratu origo ntb bateriu do sony vaio a zapojenie bol mix serie a paralelky. clanky boli sice zhodne, ale opotrebenim by mohlo nastat to, pred cim varujes. takze ako to je?

[Peter Golis]

V tej šesť článkovej baterke boli tri samostatné napájacie vetvy, každá po dva akumulátory? To je ale niečo iné.

[Jendа]

Pokud jsou přiměřeně stejné, tak to nevadí, a olověná ani nepotřebuje balancér.

[PetebLazar]

Jaké tedy budou vyrovnávací proudy při spojení olověných akumulátorů i při malém rozdílu jejich napětí s ohledem na jejich relativně malý vnitřní odpor?

[Jendа]

Velké, a proto než to zapojí, musí je srovnat ideálně tak na pár desítek mV rozdílu.

[PetebLazar]

To je asi teoreticky proveditelné a otázkou zůstává zda dostatečné (vnitřní odpor může být v řádech miliohmů), ale jak se zajistí aby měly zúčastněné články shodnou vybíjecí charakteristiku (pomiňme rozdíly vnitřního odporu)?

[Jendа]

To se většinou neřeší (rozkuchal jsem desítky notebookových baterií z 18650 a paralelně to bylo vždycky spojeno natvrdo), a když budou mít jinou, tak se nejdřív bude víc vybíjet jeden a pak druhý, pokud z toho nebudeš tahat proud na hranici specifikace, tak nevím, proč by to vadilo.

[PetebLazar]

Možná některá řešení spoléhají na ochrannou diodu, která nepustí proud z jednoho zdroje do druhého (i za cenu en. ztrát na ní). https://www.loxone.com/cscz/kb/paralelni-zapojeni-zdroju/

[frr]

Zcela rutinně se takhle tradičně zapojují velké telekomské baterie. Kobka někde v suterénu vedle ústředny, oddělená požárně odolnou přepážkou (zdí), v ní pár tun olověných baterek. N větví, každá třeba 48V/100Ah, zapojených paralelně. Totéž jsem tuším viděl ve velké střídavé UPS = několik větví malých pouzdřených baterek (každá kolem 10 Ah). Srovnat napětí jednotlivých větví před tvrdým propojením patří k tomuhle řemeslu. Stejně tak ochranné prvky - nevím jestli se každá větev zvlášť jistí proti nadproudu, každopádně asi dává smysl měřit na každé větvi zvlášť vyvážení. Stačí na jedné odbočce někde uprostřed.

[maťo]

pri pralernom zapojený tečú prúdy iba pri prvom zapojený (ak nie sú rovnako nabité!) po vyrovnaný potenciálov je prúd 0.0uA. 20Ah je vlastne 2x10Ah (nezáleží na ich počte ale na ploche).či je 1m² v jednom alebo x puzdrach je jedno. napr 12v10Ah+12v100Ah=12v110Ah(1300W/h) katastrofa je seriové zapojenie pretože články nemajú rovnakú kapacitu.preto balancery (zaručí aby najmenší článok neprebíjalo ani nepodvýbíjalo ). I autobaterie časom silnejšie články zničia najslabší. napr 12v10Ah+12v100Ah=24v10Ah(240W/h) preto stratíš 2x kapacitu počítaj z najslabšieho článku +10-20% menič.

[Kit]

Pokud jsou baterie stejného typu, kapacity i stáří, tak obvykle není problém je zapojit jak sériově, tak i paralelně. U paralelního řazení do kaskády je třeba dbát, aby součet délek přívodů ke kladným a záporným svorkám byl konstantní. Jen tak jsou ty akumulátory zatíženy rovnoměrně a do důchodu odejdou společně.