Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Řešení dotazu:
nejake distro (jak se tam dostane?Všichni mají předinstalované různé distribuce a vybíráš si při založení. U většiny je dostupná konzole přes VNC a u některých se dá i připojovat vlastní ISO.
ten obraz nejak specialni?Pokud je tam OpenVZ (nebo nástupnické technologie - nějaké to LXC nebo co teď frčí), tak je to trochu speciální v tom, že to nemá vlastní kernel a tak některé věci nefungují (ale jinak je systém normální). Pokud je to Xen tak potřebuješ speciální Xenové jádro (a jinak je systém opět normální). Ale většina je dneska KVM/VmWare a tam je to úplně normální x86_64 počítač.
Je kazdy z tech serveru 1 process?U KVM ano; u kontejnerů vidí admin přímo ty procesy i filesystém jako kdyby běžely na jeho systému.
Vidim, do toho, co mi tam ti lide bezi? Vidim jejich tajne veci (klice, logy, kryptopenezenky, etc? ) vidim, kdo se jim k tomu pripojuje? Vidim co delaji?Ano, tohle všechno bohužel admin serveru vidí. (u KVM to vyžaduje trochu jednoduchého ladění, u kontejnerů to vidí úplně automaticky)
Pokud je tam OpenVZ (nebo nástupnické technologie - nějaké to LXC nebo co teď frčí), tak je to trochu speciální v tom, že to nemá vlastní kernel a tak některé věci nefungují (ale jinak je systém normální). Pokud je to Xen tak potřebuješ speciální Xenové jádro (a jinak je systém opět normální). Ale většina je dneska KVM/VmWare a tam je to úplně normální x86_64 počítač.super, tohle pomohlo, budu mit o cem cist... jak jsou na tom tyhle tri technologie s rezii? overheadem? kdyz budu mit pet "stejnych" serveru a matersky pocitac vytizeny na 100%, kolik vykonu kazdy dostane? 20% by bylo zcela bez rezie, protoze 5x20% je 100%. Je to v realu treba 5x18% a 10% rezie? nebo 5x15%? Nebo 5x10%?
a da se tomu nejak zabranit?Vidim, do toho, co mi tam ti lide bezi? Vidim jejich tajne veci (klice, logy, kryptopenezenky, etc? ) vidim, kdo se jim k tomu pripojuje? Vidim co delaji?Ano, tohle všechno bohužel admin serveru vidí. (u KVM to vyžaduje trochu jednoduchého ladění, u kontejnerů to vidí úplně automaticky)
a da se tomu nejak zabranit?V budoucnu pomocí Intel Trusted Execution Technology a AMD Secure Encrypted Virtualization, ale pro změnu musíš věřit, že tam nebude další Meltdown. V současnosti nijak.
a da se tomu nejak zabranit?To tak nějak z principu nejde. Vždy tomu poskytovateli budeš muset prostě věřit. I kdyby tam bylo sebelepší šifrování, může ti tam kamkoliv dát vrátka navíc.
Tiskni
Sdílej: