V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla vydána nová verze 6 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v cgitu. Zdůraznit lze podporu vícekurzorové editace (gif).
Tiskni
Sdílej:
Jazyky fakt neuměj refactoringTo bylo myšleno tak, že zápis v daném jazyce není dostatečně jednoznačný, aby umožňoval efektivní refaktoring. Tzn. kód jde sice spustit, ale chybí v něm určitá informace, která říká, jak to autor myslel. Typicky se to týká dynamických jazyků, duck-typingu atd. Refaktoring v takových jazycích je výrazně obtížnější až nemožný, takže ho IDE často nepodporují nebo tam je nějaká pseudo-podpora refaktoringu, která není spolehlivá a nadělá víc škody než užitku. Lidi pak často radši použijí multikurzory, naklikají si všechna místa, kde se má přepsat třeba název proměnné atd. a tímto polo-ručním způsobem kód upraví. Je to lepší než drátem do oka, jak říkám, z nouze ctnost, ale skutečný refaktoring by byl lepší.
multicursory nejde nahradit refactoring featuramaAno, můžu mít třeba textový soubor s poznámkami a na více místech chtít udělat stejnou úpravu - na tohle žádný refaktoring neexistuje. Už v komentáři výše jsem psal, že takové situace nastávají a je to tedy užitečná funkce.