Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Bylo spuštěno PINE64 EU. Notebook Pinebook, telefon PinePhone, hodinky PineTime nebo páječku Pinecil lze koupit s 2letou zárukou a 14denní lhůtou pro vrácení zboží.
Tiskni
Sdílej:
normálně do banky přistupuji z desktopu/laptopu, vůbec by mě nenapadlo přistupovat z mobilu, tak jsem zkusil nativní firefox v pinephone a jakž takž to funguje (je to ukrutně pomalé a je otravné, že okno je tak maličké; ale to by možná šlo vytunit zmenšením písma atd. Moje banka je ČS.)
S nativními appkami androidu to může být těžké. Existuje na ně emulátor (waydroid). Samotná práce s ním vyžaduje laboraci s příkazovou řádkou, což by nebyl až tak problém s hw klávesnicí (tu ale zatím nemám, je beznadějně vyprodaná). Zkusil jsem si teď jen tak pro zábavu nainstalovat androidí Mapy.cz, zatím jsem nebyl úspěšný, ale dnes už nemám čas si s tím hrát, zítra ráno moc práce :-O pro mě by to byla třešnička na dortu, ale myšlenka mě zaujala, tak se k tomu zkusím vrátit.
Budou-li případné úspěchy, pochlubím se tu s nimi.
Díky moc. Pro mne je bankovní přístup pomocí aplikace v telefonu docela podstatná část. Zjednodušuje (a zabezpečuje) to přihlašování, pomáhá to při využití bankovní identity.. a to se pak větví dál - třeba přístup do datových schránek atd., atd.
U Androidu bych měl určité obavy ohledně bezpečnosti, u Apple to, pokud vím, funguje dobře.
Tohle by ale mohlo bránit širšímu rozšíření linuxových telefonů (podobně jako nepřítomnost některých aplikací na linuxovém desktopu).
V podstatě si myslím, že v současné době, dokud nejsou aplikace bank pro mobilní linux (budou - li někdy?), je zatím jediná možnost využít androidí aplikace (předpokládám, že u Apple to bude ještě méně možné).
A pak je tu řada dalších otázek (bezpečnost, aktuálnost, napojení na Google Store (nebo jak se to u Androidu jmenuje
)..
Mně osobně štvou mobilní verze webových stránek a podivné verze browserů, chtěl bych mít na tabletu totéž co na desktopu.
U přechodu na linuxový tablet mne brzdí nedostatek slušného hardware s podporou linuxu (nějaká dostupná obdoba iPadu).
Myslím si ale, že u telefonu jsou dostupné aplikace IMHO nezbytnost (viz konec Windows mobilů a rozšíření Androidu).
PS: Hodně zdaru s linuxovým mobilem! 