Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Bylo spuštěno PINE64 EU. Notebook Pinebook, telefon PinePhone, hodinky PineTime nebo páječku Pinecil lze koupit s 2letou zárukou a 14denní lhůtou pro vrácení zboží.
Tiskni
Sdílej:
normálně do banky přistupuji z desktopu/laptopu, vůbec by mě nenapadlo přistupovat z mobilu, tak jsem zkusil nativní firefox v pinephone a jakž takž to funguje (je to ukrutně pomalé a je otravné, že okno je tak maličké; ale to by možná šlo vytunit zmenšením písma atd. Moje banka je ČS.)
S nativními appkami androidu to může být těžké. Existuje na ně emulátor (waydroid). Samotná práce s ním vyžaduje laboraci s příkazovou řádkou, což by nebyl až tak problém s hw klávesnicí (tu ale zatím nemám, je beznadějně vyprodaná). Zkusil jsem si teď jen tak pro zábavu nainstalovat androidí Mapy.cz, zatím jsem nebyl úspěšný, ale dnes už nemám čas si s tím hrát, zítra ráno moc práce :-O pro mě by to byla třešnička na dortu, ale myšlenka mě zaujala, tak se k tomu zkusím vrátit.
Budou-li případné úspěchy, pochlubím se tu s nimi.
Díky moc. Pro mne je bankovní přístup pomocí aplikace v telefonu docela podstatná část. Zjednodušuje (a zabezpečuje) to přihlašování, pomáhá to při využití bankovní identity.. a to se pak větví dál - třeba přístup do datových schránek atd., atd.
U Androidu bych měl určité obavy ohledně bezpečnosti, u Apple to, pokud vím, funguje dobře.
Tohle by ale mohlo bránit širšímu rozšíření linuxových telefonů (podobně jako nepřítomnost některých aplikací na linuxovém desktopu).
V podstatě si myslím, že v současné době, dokud nejsou aplikace bank pro mobilní linux (budou - li někdy?), je zatím jediná možnost využít androidí aplikace (předpokládám, že u Apple to bude ještě méně možné).
A pak je tu řada dalších otázek (bezpečnost, aktuálnost, napojení na Google Store (nebo jak se to u Androidu jmenuje
)..
Mně osobně štvou mobilní verze webových stránek a podivné verze browserů, chtěl bych mít na tabletu totéž co na desktopu.
U přechodu na linuxový tablet mne brzdí nedostatek slušného hardware s podporou linuxu (nějaká dostupná obdoba iPadu).
Myslím si ale, že u telefonu jsou dostupné aplikace IMHO nezbytnost (viz konec Windows mobilů a rozšíření Androidu).
PS: Hodně zdaru s linuxovým mobilem! 