Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Byla představena nová stránka s KDE aplikacemi. Technické informace na wiki.
Tiskni
Sdílej:
kde je jediny pouzitelny linuxovy desktop sucasnostiPouzitelny celkem je ale viz treba ten Discover to je ergonomicky i vzhledove humus. Uz je mi jasne proc Andrej potrebuje velky monitor.
oproti Win95 pak ma kompozitor a nativni moznosti pruhlednosti listy/oken, nahledy pri prepinani aplikaci pres alt+tab, vicenasobne plochy, spravce souboru s moznosti listu a vlastnich akci, mnohonasobne vice moznosti apletu na listu a obecne hromadu dalsich veci...
A to nemluvím o milionu závislostí, kvůli čemuž je snazší při každé aktualizaci Gentoo většinu balíčků KDE odinstalovat než řešit komplikace okolo. Plus kompiluje se to hodiny...
kdelibs. To s KDE Frameworks odpadlo.
Další věc, která se vyřešila, je cyklus vydání, který v době KDE 3 nebyl pravidelný, což nevyhovovalo distributorům; v průběhu existence Plasmy a Plasmy 5 se tohle stabilizovalo, přibyla LTS vydání, oddělil se balík aplikací atd.
Osobně používám od raných verzí „KDE 4“ dost minimalistickou konfiguraci Plasmy, i tak mi v Plasmě 5 zpočátku chyběly některé funkce (KCM pro nastavení vstupních zařízení), ale taky jsem si mohl všimnout užitečných detailů (např. lepší integrace PulseAudia – regulace hlasitosti, přiřazení výstupů aplikacím prostým táhni&pusť) a vím o zásadních funkcích, které jiní lidé považují za užitečné (např. KDE Connect).
Však to taky obrovské je.
Monolitický balík kdelibs měl aspoň 20 MB a stahoval se při každé aktualizaci celý – pokud správce balíčků nestahuje pouze změny.
KDE Frameworks tohle rozbily, takže jestli někdo chce používat aplikace KDE bez prostředí KDE, je to často jednodušší. Jako to ostatně bylo už dávno s GNOME.
Co mě trápí je to, že to je líné a pomalé - jako na 3.5GHz čtyřjádrové Core i5 s nVidií a 16GB RAM by mělo být svižné cokoli. Tedy ono je, kromě KDE (netuším, jak je na tom GNOME).
Připomíná mi to Jardíkovy problémy: „laguje ti mozek“
Faktem je, že komplexní software na komplexním hardwaru může narazit na lecjaké patologické stavy. Na mém starém čtyřjádru s 16GB RAM problém není, předtím nebyl problém ani na úsporné bedýnce (levné „pentium“ atd.), ale na jiné konfiguraci se problém objevit může.
tak k čemu tak velký desktop pod nimi?
Mimochodem, poslední vydání Plasmy 5 srazila využití paměti na řádově 400 MB (srovnatelně s Xfce4).
Jinak třeba k tomu, že přepínání vstupů/výstupů prostě funguje, manipulace s obrazovkami/digitizérem by měla prostě fungovat (s konvertibilním „tabletem“), v mém případě je docela fajn mít widget Redshiftu (změna podílu červené/modré jedním zatočením kolečka),…
Opět, [Gwenview] je velký, pomalý, nafouknutý milionem funkcí z nich většina je potřeba vzácně, na rychlé nakouknutí na JPG startuje moc dlouho i z SSD.
Třeba já ty funkce používám, ačkoliv bych byl radši, kdyby používal pro vykreslování (včetně RAW) používal to, co používá Geeqie.
Nezajímá tě i náročnost softwaru a tím potažmo možná úspora energie na spotřebě počítačů? Z takového pohledu by pro tebe mělo být příliš náročné prostředí velké no-no.
Nebo taky Gentoo, že?
Pravidelnost cyklu mě taky netrápí, nejsem distributor a filtruju to skrz portage, co Gentoo pustí jako stabilní do světa.
Jo, to nezní vůbec pokrytecky.
ekologistický
Ještěže jsem samá láska a tolerance.
Nějaké desktopové prostředí je jenom jeden drobný dílek… viz Brattonův The Stack.
Připomíná mi to Jardíkovy problémy: „laguje ti mozek“
Však já budu zkoumat dál. Je mi jasné, že vlivů může být spousta. Ale bohužel stejnou zkušenost jsem měl i s KDE v OpenSuse, kde to celé sestavoval někdo jiný. Takže? No, uvidíme.
Možná je to taky tím, že jsem si na LXDE zvykl a prostě okamžitou reakci typu klik - blik - hotovo očekávám automaticky všude.
Ad prohlížeč obrázků - začíná se mi líbit gpicview, uvidíme časem. RAWy většinou nezpracovávám.
Nebo taky Gentoo, že?
Pravda, ona ta dvou-tří denní zátěž všech jader CPU při naštěstí ne časté aktualizaci celého desktopu, taky něco spotřebuje. Přiznávám, že netuším, jestli to je horší než jednou za dlouhý čas provést něco takového, nebo denně používat náročnější desktop. Ale ono je to nakonec stejně jedno, stačí se podívat na náročnost Windows s Antivirem a jakákoli úspora na Linuxu je zbytečným plivnutím do moře.
A i ty KDE, které kritizuji jsou proti W10 krásné a svižné... ale asi jsem zpovykaný a zhýčkaný ještě úspornějšími desktopy.
Proč by mě měla trápit pravidelnost cyklu vydávání nových verzí? Co je vlastně špatně na vydávání až když to je "zralé a vychytané"?
Proč by mě měla trápit pravidelnost cyklu vydávání nových verzí? Co je vlastně špatně na vydávání až když to je "zralé a vychytané"?
Zajímalo to např. Red Hat nebo Canonical, když si vybírali výchozí desktopové prostředí pro distribuci s dlouhodobou podporou, protože potřebují s něčím počítat pro vydání – a pak není od věci mít jistou podporu upstreamu (odtud LTS vydání prostředí).
To se v důsledku týká podstatné skupiny uživatelů.