V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Byla představena nová stránka s KDE aplikacemi. Technické informace na wiki.
Tiskni
Sdílej:
kde je jediny pouzitelny linuxovy desktop sucasnostiPouzitelny celkem je ale viz treba ten Discover to je ergonomicky i vzhledove humus. Uz je mi jasne proc Andrej potrebuje velky monitor.
oproti Win95 pak ma kompozitor a nativni moznosti pruhlednosti listy/oken, nahledy pri prepinani aplikaci pres alt+tab, vicenasobne plochy, spravce souboru s moznosti listu a vlastnich akci, mnohonasobne vice moznosti apletu na listu a obecne hromadu dalsich veci...
A to nemluvím o milionu závislostí, kvůli čemuž je snazší při každé aktualizaci Gentoo většinu balíčků KDE odinstalovat než řešit komplikace okolo. Plus kompiluje se to hodiny...
kdelibs. To s KDE Frameworks odpadlo.
Další věc, která se vyřešila, je cyklus vydání, který v době KDE 3 nebyl pravidelný, což nevyhovovalo distributorům; v průběhu existence Plasmy a Plasmy 5 se tohle stabilizovalo, přibyla LTS vydání, oddělil se balík aplikací atd.
Osobně používám od raných verzí „KDE 4“ dost minimalistickou konfiguraci Plasmy, i tak mi v Plasmě 5 zpočátku chyběly některé funkce (KCM pro nastavení vstupních zařízení), ale taky jsem si mohl všimnout užitečných detailů (např. lepší integrace PulseAudia – regulace hlasitosti, přiřazení výstupů aplikacím prostým táhni&pusť) a vím o zásadních funkcích, které jiní lidé považují za užitečné (např. KDE Connect).
Však to taky obrovské je.
Monolitický balík kdelibs měl aspoň 20 MB a stahoval se při každé aktualizaci celý – pokud správce balíčků nestahuje pouze změny.
KDE Frameworks tohle rozbily, takže jestli někdo chce používat aplikace KDE bez prostředí KDE, je to často jednodušší. Jako to ostatně bylo už dávno s GNOME.
Co mě trápí je to, že to je líné a pomalé - jako na 3.5GHz čtyřjádrové Core i5 s nVidií a 16GB RAM by mělo být svižné cokoli. Tedy ono je, kromě KDE (netuším, jak je na tom GNOME).
Připomíná mi to Jardíkovy problémy: „laguje ti mozek“
Faktem je, že komplexní software na komplexním hardwaru může narazit na lecjaké patologické stavy. Na mém starém čtyřjádru s 16GB RAM problém není, předtím nebyl problém ani na úsporné bedýnce (levné „pentium“ atd.), ale na jiné konfiguraci se problém objevit může.
tak k čemu tak velký desktop pod nimi?
Mimochodem, poslední vydání Plasmy 5 srazila využití paměti na řádově 400 MB (srovnatelně s Xfce4).
Jinak třeba k tomu, že přepínání vstupů/výstupů prostě funguje, manipulace s obrazovkami/digitizérem by měla prostě fungovat (s konvertibilním „tabletem“), v mém případě je docela fajn mít widget Redshiftu (změna podílu červené/modré jedním zatočením kolečka),…
Opět, [Gwenview] je velký, pomalý, nafouknutý milionem funkcí z nich většina je potřeba vzácně, na rychlé nakouknutí na JPG startuje moc dlouho i z SSD.
Třeba já ty funkce používám, ačkoliv bych byl radši, kdyby používal pro vykreslování (včetně RAW) používal to, co používá Geeqie.
Nezajímá tě i náročnost softwaru a tím potažmo možná úspora energie na spotřebě počítačů? Z takového pohledu by pro tebe mělo být příliš náročné prostředí velké no-no.
Nebo taky Gentoo, že?
Pravidelnost cyklu mě taky netrápí, nejsem distributor a filtruju to skrz portage, co Gentoo pustí jako stabilní do světa.
Jo, to nezní vůbec pokrytecky.
ekologistický
Ještěže jsem samá láska a tolerance.
Nějaké desktopové prostředí je jenom jeden drobný dílek… viz Brattonův The Stack.
Připomíná mi to Jardíkovy problémy: „laguje ti mozek“
Však já budu zkoumat dál. Je mi jasné, že vlivů může být spousta. Ale bohužel stejnou zkušenost jsem měl i s KDE v OpenSuse, kde to celé sestavoval někdo jiný. Takže? No, uvidíme.
Možná je to taky tím, že jsem si na LXDE zvykl a prostě okamžitou reakci typu klik - blik - hotovo očekávám automaticky všude.
Ad prohlížeč obrázků - začíná se mi líbit gpicview, uvidíme časem. RAWy většinou nezpracovávám.
Nebo taky Gentoo, že?
Pravda, ona ta dvou-tří denní zátěž všech jader CPU při naštěstí ne časté aktualizaci celého desktopu, taky něco spotřebuje. Přiznávám, že netuším, jestli to je horší než jednou za dlouhý čas provést něco takového, nebo denně používat náročnější desktop. Ale ono je to nakonec stejně jedno, stačí se podívat na náročnost Windows s Antivirem a jakákoli úspora na Linuxu je zbytečným plivnutím do moře.
A i ty KDE, které kritizuji jsou proti W10 krásné a svižné... ale asi jsem zpovykaný a zhýčkaný ještě úspornějšími desktopy.
Proč by mě měla trápit pravidelnost cyklu vydávání nových verzí? Co je vlastně špatně na vydávání až když to je "zralé a vychytané"?
Proč by mě měla trápit pravidelnost cyklu vydávání nových verzí? Co je vlastně špatně na vydávání až když to je "zralé a vychytané"?
Zajímalo to např. Red Hat nebo Canonical, když si vybírali výchozí desktopové prostředí pro distribuci s dlouhodobou podporou, protože potřebují s něčím počítat pro vydání – a pak není od věci mít jistou podporu upstreamu (odtud LTS vydání prostředí).
To se v důsledku týká podstatné skupiny uživatelů.