O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Byla představena nová stránka s KDE aplikacemi. Technické informace na wiki.
Tiskni
Sdílej:
kde je jediny pouzitelny linuxovy desktop sucasnostiPouzitelny celkem je ale viz treba ten Discover to je ergonomicky i vzhledove humus. Uz je mi jasne proc Andrej potrebuje velky monitor.
oproti Win95 pak ma kompozitor a nativni moznosti pruhlednosti listy/oken, nahledy pri prepinani aplikaci pres alt+tab, vicenasobne plochy, spravce souboru s moznosti listu a vlastnich akci, mnohonasobne vice moznosti apletu na listu a obecne hromadu dalsich veci...
A to nemluvím o milionu závislostí, kvůli čemuž je snazší při každé aktualizaci Gentoo většinu balíčků KDE odinstalovat než řešit komplikace okolo. Plus kompiluje se to hodiny...
kdelibs. To s KDE Frameworks odpadlo.
Další věc, která se vyřešila, je cyklus vydání, který v době KDE 3 nebyl pravidelný, což nevyhovovalo distributorům; v průběhu existence Plasmy a Plasmy 5 se tohle stabilizovalo, přibyla LTS vydání, oddělil se balík aplikací atd.
Osobně používám od raných verzí „KDE 4“ dost minimalistickou konfiguraci Plasmy, i tak mi v Plasmě 5 zpočátku chyběly některé funkce (KCM pro nastavení vstupních zařízení), ale taky jsem si mohl všimnout užitečných detailů (např. lepší integrace PulseAudia – regulace hlasitosti, přiřazení výstupů aplikacím prostým táhni&pusť) a vím o zásadních funkcích, které jiní lidé považují za užitečné (např. KDE Connect).
Však to taky obrovské je.
Monolitický balík kdelibs měl aspoň 20 MB a stahoval se při každé aktualizaci celý – pokud správce balíčků nestahuje pouze změny.
KDE Frameworks tohle rozbily, takže jestli někdo chce používat aplikace KDE bez prostředí KDE, je to často jednodušší. Jako to ostatně bylo už dávno s GNOME.
Co mě trápí je to, že to je líné a pomalé - jako na 3.5GHz čtyřjádrové Core i5 s nVidií a 16GB RAM by mělo být svižné cokoli. Tedy ono je, kromě KDE (netuším, jak je na tom GNOME).
Připomíná mi to Jardíkovy problémy: „laguje ti mozek“
Faktem je, že komplexní software na komplexním hardwaru může narazit na lecjaké patologické stavy. Na mém starém čtyřjádru s 16GB RAM problém není, předtím nebyl problém ani na úsporné bedýnce (levné „pentium“ atd.), ale na jiné konfiguraci se problém objevit může.
tak k čemu tak velký desktop pod nimi?
Mimochodem, poslední vydání Plasmy 5 srazila využití paměti na řádově 400 MB (srovnatelně s Xfce4).
Jinak třeba k tomu, že přepínání vstupů/výstupů prostě funguje, manipulace s obrazovkami/digitizérem by měla prostě fungovat (s konvertibilním „tabletem“), v mém případě je docela fajn mít widget Redshiftu (změna podílu červené/modré jedním zatočením kolečka),…
Opět, [Gwenview] je velký, pomalý, nafouknutý milionem funkcí z nich většina je potřeba vzácně, na rychlé nakouknutí na JPG startuje moc dlouho i z SSD.
Třeba já ty funkce používám, ačkoliv bych byl radši, kdyby používal pro vykreslování (včetně RAW) používal to, co používá Geeqie.
Nezajímá tě i náročnost softwaru a tím potažmo možná úspora energie na spotřebě počítačů? Z takového pohledu by pro tebe mělo být příliš náročné prostředí velké no-no.
Nebo taky Gentoo, že?
Pravidelnost cyklu mě taky netrápí, nejsem distributor a filtruju to skrz portage, co Gentoo pustí jako stabilní do světa.
Jo, to nezní vůbec pokrytecky.
ekologistický
Ještěže jsem samá láska a tolerance.
Nějaké desktopové prostředí je jenom jeden drobný dílek… viz Brattonův The Stack.
Připomíná mi to Jardíkovy problémy: „laguje ti mozek“
Však já budu zkoumat dál. Je mi jasné, že vlivů může být spousta. Ale bohužel stejnou zkušenost jsem měl i s KDE v OpenSuse, kde to celé sestavoval někdo jiný. Takže? No, uvidíme.
Možná je to taky tím, že jsem si na LXDE zvykl a prostě okamžitou reakci typu klik - blik - hotovo očekávám automaticky všude.
Ad prohlížeč obrázků - začíná se mi líbit gpicview, uvidíme časem. RAWy většinou nezpracovávám.
Nebo taky Gentoo, že?
Pravda, ona ta dvou-tří denní zátěž všech jader CPU při naštěstí ne časté aktualizaci celého desktopu, taky něco spotřebuje. Přiznávám, že netuším, jestli to je horší než jednou za dlouhý čas provést něco takového, nebo denně používat náročnější desktop. Ale ono je to nakonec stejně jedno, stačí se podívat na náročnost Windows s Antivirem a jakákoli úspora na Linuxu je zbytečným plivnutím do moře.
A i ty KDE, které kritizuji jsou proti W10 krásné a svižné... ale asi jsem zpovykaný a zhýčkaný ještě úspornějšími desktopy.
Proč by mě měla trápit pravidelnost cyklu vydávání nových verzí? Co je vlastně špatně na vydávání až když to je "zralé a vychytané"?
Proč by mě měla trápit pravidelnost cyklu vydávání nových verzí? Co je vlastně špatně na vydávání až když to je "zralé a vychytané"?
Zajímalo to např. Red Hat nebo Canonical, když si vybírali výchozí desktopové prostředí pro distribuci s dlouhodobou podporou, protože potřebují s něčím počítat pro vydání – a pak není od věci mít jistou podporu upstreamu (odtud LTS vydání prostředí).
To se v důsledku týká podstatné skupiny uživatelů.