Nejnovější X.Org X server 21.1.25 a Xwayland 24.1.14 řeší 12 bezpečnostních chyb.
Google Chrome 155 byl prohlášen za stabilní. Přináší podporu JPEG XL (.jxl). Opraveno bylo 247 bezpečnostních chyb.
Konference OpenAlt 2026 hledá přednášející. Přihlásit přednášky lze do neděle 11. října. Konference proběhne o víkendu 7. a 8. listopadu na půdě Fakulty informačních technologií VUT v Brně. Témata konference jsou: Otevřený a svobodný software, IoT a Hnutí tvůrců, Vzdělávání, Bezpečnost a soukromí, Otevřená společnost, komunity a data, OpenMobility a další.
Byla vydána nová verze 10.6 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Povoluje hybridní postkvantový podpisový algoritmus ssh-mldsa44-ed25519.
Americká společnost Reflection AI světu představila Beam, open-weight model s 501 miliardami parametrů (z toho 23 miliard aktivních), určený především pro programování a práci autonomních agentů. Podle autorů jejich model nabízí výkon srovnatelný s většími modely při výrazně nižších nárocích na výpočetní výkon. Beam nyní ještě prochází závěrečným testováním, na stránkách Reflection AI se však lze zaregistrovat a získat předběžný přístup. Váhy modelu, dokumentace a nástroje pro vývojáře mají být zveřejněny v průběhu tohoto měsíce.
OpenCourant je komunitní fork OpenRadioss, tj. open source softwaru pro simulace havárií, nárazů a vysoce nelineárních dynamických dějů metodou konečných prvků. Společnost Siemens v loňském roce dokončila akvizici společnosti Altair Engineering, jež před čtyřmi lety uvolnila open source verzi OpenRadioss svého proprietárního softwaru Radioss. Minulý týden Siemens OpenRadioss pohřbil. Integroval jej do svého softwaru Simcenter, webovou stránku OpenRadioss přesměroval na Simcenter a repozitář OpenRadioss na GitHubu odstranil.
Pořadatelé devátého ročníku komunitního setkání správců nejen českých a slovenských sítí – CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna, vyhlásili Call for Abstracts. Náměty na vystoupení mohou zájemci přihlašovat do 31. října na webu akce a vybírat mohou ze tří sekcí – správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Zveřejněny byly také Call of Partners určené sponzorům a partnerům setkání, kteří by například chtěli mít na
… více »Strata je open-source inferenční engine, který umožňuje lokálně provozovat rozsáhlý čínský model Qwen3.8-Flash-Next, který by jinak nejspíše vyžadoval serverovou infrastrukturu, na běžném herním počítači s alespoň 12 GB VRAM, 32 GB RAM a dostatkem místa na SSD. Nároky na paměť a rychlost generování se liší s použitou variantou modelu Qwen. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Americký prezident Donald Trump oznámil vznik federální Jednotky pro superinteligenci (Super Intelligence Force), která má koordinovat postup vlády, technologických firem, náboženských organizací a dalších institucí v oblasti rychle se rozvíjející umělé inteligence (Trumpem oficiálně nazývanou superinteligencí). SIF, podřízená přímo Trumpovi, má pomoci Spojeným státům udržet v oblasti SI technologický náskok nad světem a
… více »Klient je e-mailový klient pro GNOME s nativní podporou Proton Mailu, PGP a spamfiltrem řízeným AI. Napsaný je v Go s GTK4 a libadwaita. Připojuje se přímo k Proton Mailu (bez Proton Bridge), ke Gmailu, k Seznam.cz a k libovolné schránce IMAP/SMTP. Každou novou zprávu nejdřív posoudí spamfiltr a teprve potom ji ukáže a ohlásí. Rozhraní je česky a anglicky.
Byla představena nová stránka s KDE aplikacemi. Technické informace na wiki.
Tiskni
Sdílej:
kde je jediny pouzitelny linuxovy desktop sucasnostiPouzitelny celkem je ale viz treba ten Discover to je ergonomicky i vzhledove humus. Uz je mi jasne proc Andrej potrebuje velky monitor.
oproti Win95 pak ma kompozitor a nativni moznosti pruhlednosti listy/oken, nahledy pri prepinani aplikaci pres alt+tab, vicenasobne plochy, spravce souboru s moznosti listu a vlastnich akci, mnohonasobne vice moznosti apletu na listu a obecne hromadu dalsich veci...
A to nemluvím o milionu závislostí, kvůli čemuž je snazší při každé aktualizaci Gentoo většinu balíčků KDE odinstalovat než řešit komplikace okolo. Plus kompiluje se to hodiny...
kdelibs. To s KDE Frameworks odpadlo.
Další věc, která se vyřešila, je cyklus vydání, který v době KDE 3 nebyl pravidelný, což nevyhovovalo distributorům; v průběhu existence Plasmy a Plasmy 5 se tohle stabilizovalo, přibyla LTS vydání, oddělil se balík aplikací atd.
Osobně používám od raných verzí „KDE 4“ dost minimalistickou konfiguraci Plasmy, i tak mi v Plasmě 5 zpočátku chyběly některé funkce (KCM pro nastavení vstupních zařízení), ale taky jsem si mohl všimnout užitečných detailů (např. lepší integrace PulseAudia – regulace hlasitosti, přiřazení výstupů aplikacím prostým táhni&pusť) a vím o zásadních funkcích, které jiní lidé považují za užitečné (např. KDE Connect).
Však to taky obrovské je.
Monolitický balík kdelibs měl aspoň 20 MB a stahoval se při každé aktualizaci celý – pokud správce balíčků nestahuje pouze změny.
KDE Frameworks tohle rozbily, takže jestli někdo chce používat aplikace KDE bez prostředí KDE, je to často jednodušší. Jako to ostatně bylo už dávno s GNOME.
Co mě trápí je to, že to je líné a pomalé - jako na 3.5GHz čtyřjádrové Core i5 s nVidií a 16GB RAM by mělo být svižné cokoli. Tedy ono je, kromě KDE (netuším, jak je na tom GNOME).
Připomíná mi to Jardíkovy problémy: „laguje ti mozek“
Faktem je, že komplexní software na komplexním hardwaru může narazit na lecjaké patologické stavy. Na mém starém čtyřjádru s 16GB RAM problém není, předtím nebyl problém ani na úsporné bedýnce (levné „pentium“ atd.), ale na jiné konfiguraci se problém objevit může.
tak k čemu tak velký desktop pod nimi?
Mimochodem, poslední vydání Plasmy 5 srazila využití paměti na řádově 400 MB (srovnatelně s Xfce4).
Jinak třeba k tomu, že přepínání vstupů/výstupů prostě funguje, manipulace s obrazovkami/digitizérem by měla prostě fungovat (s konvertibilním „tabletem“), v mém případě je docela fajn mít widget Redshiftu (změna podílu červené/modré jedním zatočením kolečka),…
Opět, [Gwenview] je velký, pomalý, nafouknutý milionem funkcí z nich většina je potřeba vzácně, na rychlé nakouknutí na JPG startuje moc dlouho i z SSD.
Třeba já ty funkce používám, ačkoliv bych byl radši, kdyby používal pro vykreslování (včetně RAW) používal to, co používá Geeqie.
Nezajímá tě i náročnost softwaru a tím potažmo možná úspora energie na spotřebě počítačů? Z takového pohledu by pro tebe mělo být příliš náročné prostředí velké no-no.
Nebo taky Gentoo, že?
Pravidelnost cyklu mě taky netrápí, nejsem distributor a filtruju to skrz portage, co Gentoo pustí jako stabilní do světa.
Jo, to nezní vůbec pokrytecky.
ekologistický
Ještěže jsem samá láska a tolerance.
Nějaké desktopové prostředí je jenom jeden drobný dílek… viz Brattonův The Stack.
Připomíná mi to Jardíkovy problémy: „laguje ti mozek“
Však já budu zkoumat dál. Je mi jasné, že vlivů může být spousta. Ale bohužel stejnou zkušenost jsem měl i s KDE v OpenSuse, kde to celé sestavoval někdo jiný. Takže? No, uvidíme.
Možná je to taky tím, že jsem si na LXDE zvykl a prostě okamžitou reakci typu klik - blik - hotovo očekávám automaticky všude.
Ad prohlížeč obrázků - začíná se mi líbit gpicview, uvidíme časem. RAWy většinou nezpracovávám.
Nebo taky Gentoo, že?
Pravda, ona ta dvou-tří denní zátěž všech jader CPU při naštěstí ne časté aktualizaci celého desktopu, taky něco spotřebuje. Přiznávám, že netuším, jestli to je horší než jednou za dlouhý čas provést něco takového, nebo denně používat náročnější desktop. Ale ono je to nakonec stejně jedno, stačí se podívat na náročnost Windows s Antivirem a jakákoli úspora na Linuxu je zbytečným plivnutím do moře.
A i ty KDE, které kritizuji jsou proti W10 krásné a svižné... ale asi jsem zpovykaný a zhýčkaný ještě úspornějšími desktopy.
Proč by mě měla trápit pravidelnost cyklu vydávání nových verzí? Co je vlastně špatně na vydávání až když to je "zralé a vychytané"?
Proč by mě měla trápit pravidelnost cyklu vydávání nových verzí? Co je vlastně špatně na vydávání až když to je "zralé a vychytané"?
Zajímalo to např. Red Hat nebo Canonical, když si vybírali výchozí desktopové prostředí pro distribuci s dlouhodobou podporou, protože potřebují s něčím počítat pro vydání – a pak není od věci mít jistou podporu upstreamu (odtud LTS vydání prostředí).
To se v důsledku týká podstatné skupiny uživatelů.