Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 3.1 specifikace OpenCL (Open Computing Language). OpenCL je průmyslový standard pro paralelní programování heterogenních počítačových systémů.
Homebridge pro integraci chytrých domácích zařízení byl vydán ve verzi 2.0.0. Nově vedle protokolu HomeKit Accessory Protocol (HAP) podporuje standard chytré domácnosti Matter.
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Byla představena nová stránka s KDE aplikacemi. Technické informace na wiki.
Tiskni
Sdílej:
kde je jediny pouzitelny linuxovy desktop sucasnostiPouzitelny celkem je ale viz treba ten Discover to je ergonomicky i vzhledove humus. Uz je mi jasne proc Andrej potrebuje velky monitor.
oproti Win95 pak ma kompozitor a nativni moznosti pruhlednosti listy/oken, nahledy pri prepinani aplikaci pres alt+tab, vicenasobne plochy, spravce souboru s moznosti listu a vlastnich akci, mnohonasobne vice moznosti apletu na listu a obecne hromadu dalsich veci...
A to nemluvím o milionu závislostí, kvůli čemuž je snazší při každé aktualizaci Gentoo většinu balíčků KDE odinstalovat než řešit komplikace okolo. Plus kompiluje se to hodiny...
kdelibs. To s KDE Frameworks odpadlo.
Další věc, která se vyřešila, je cyklus vydání, který v době KDE 3 nebyl pravidelný, což nevyhovovalo distributorům; v průběhu existence Plasmy a Plasmy 5 se tohle stabilizovalo, přibyla LTS vydání, oddělil se balík aplikací atd.
Osobně používám od raných verzí „KDE 4“ dost minimalistickou konfiguraci Plasmy, i tak mi v Plasmě 5 zpočátku chyběly některé funkce (KCM pro nastavení vstupních zařízení), ale taky jsem si mohl všimnout užitečných detailů (např. lepší integrace PulseAudia – regulace hlasitosti, přiřazení výstupů aplikacím prostým táhni&pusť) a vím o zásadních funkcích, které jiní lidé považují za užitečné (např. KDE Connect).
Však to taky obrovské je.
Monolitický balík kdelibs měl aspoň 20 MB a stahoval se při každé aktualizaci celý – pokud správce balíčků nestahuje pouze změny.
KDE Frameworks tohle rozbily, takže jestli někdo chce používat aplikace KDE bez prostředí KDE, je to často jednodušší. Jako to ostatně bylo už dávno s GNOME.
Co mě trápí je to, že to je líné a pomalé - jako na 3.5GHz čtyřjádrové Core i5 s nVidií a 16GB RAM by mělo být svižné cokoli. Tedy ono je, kromě KDE (netuším, jak je na tom GNOME).
Připomíná mi to Jardíkovy problémy: „laguje ti mozek“
Faktem je, že komplexní software na komplexním hardwaru může narazit na lecjaké patologické stavy. Na mém starém čtyřjádru s 16GB RAM problém není, předtím nebyl problém ani na úsporné bedýnce (levné „pentium“ atd.), ale na jiné konfiguraci se problém objevit může.
tak k čemu tak velký desktop pod nimi?
Mimochodem, poslední vydání Plasmy 5 srazila využití paměti na řádově 400 MB (srovnatelně s Xfce4).
Jinak třeba k tomu, že přepínání vstupů/výstupů prostě funguje, manipulace s obrazovkami/digitizérem by měla prostě fungovat (s konvertibilním „tabletem“), v mém případě je docela fajn mít widget Redshiftu (změna podílu červené/modré jedním zatočením kolečka),…
Opět, [Gwenview] je velký, pomalý, nafouknutý milionem funkcí z nich většina je potřeba vzácně, na rychlé nakouknutí na JPG startuje moc dlouho i z SSD.
Třeba já ty funkce používám, ačkoliv bych byl radši, kdyby používal pro vykreslování (včetně RAW) používal to, co používá Geeqie.
Nezajímá tě i náročnost softwaru a tím potažmo možná úspora energie na spotřebě počítačů? Z takového pohledu by pro tebe mělo být příliš náročné prostředí velké no-no.
Nebo taky Gentoo, že?
Pravidelnost cyklu mě taky netrápí, nejsem distributor a filtruju to skrz portage, co Gentoo pustí jako stabilní do světa.
Jo, to nezní vůbec pokrytecky.
ekologistický
Ještěže jsem samá láska a tolerance.
Nějaké desktopové prostředí je jenom jeden drobný dílek… viz Brattonův The Stack.
Připomíná mi to Jardíkovy problémy: „laguje ti mozek“
Však já budu zkoumat dál. Je mi jasné, že vlivů může být spousta. Ale bohužel stejnou zkušenost jsem měl i s KDE v OpenSuse, kde to celé sestavoval někdo jiný. Takže? No, uvidíme.
Možná je to taky tím, že jsem si na LXDE zvykl a prostě okamžitou reakci typu klik - blik - hotovo očekávám automaticky všude.
Ad prohlížeč obrázků - začíná se mi líbit gpicview, uvidíme časem. RAWy většinou nezpracovávám.
Nebo taky Gentoo, že?
Pravda, ona ta dvou-tří denní zátěž všech jader CPU při naštěstí ne časté aktualizaci celého desktopu, taky něco spotřebuje. Přiznávám, že netuším, jestli to je horší než jednou za dlouhý čas provést něco takového, nebo denně používat náročnější desktop. Ale ono je to nakonec stejně jedno, stačí se podívat na náročnost Windows s Antivirem a jakákoli úspora na Linuxu je zbytečným plivnutím do moře.
A i ty KDE, které kritizuji jsou proti W10 krásné a svižné... ale asi jsem zpovykaný a zhýčkaný ještě úspornějšími desktopy.
Proč by mě měla trápit pravidelnost cyklu vydávání nových verzí? Co je vlastně špatně na vydávání až když to je "zralé a vychytané"?
Proč by mě měla trápit pravidelnost cyklu vydávání nových verzí? Co je vlastně špatně na vydávání až když to je "zralé a vychytané"?
Zajímalo to např. Red Hat nebo Canonical, když si vybírali výchozí desktopové prostředí pro distribuci s dlouhodobou podporou, protože potřebují s něčím počítat pro vydání – a pak není od věci mít jistou podporu upstreamu (odtud LTS vydání prostředí).
To se v důsledku týká podstatné skupiny uživatelů.