Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 9.00. S podporou architektury AArch64 (ARM64).
Společnost Fairphone stojící za stejnojmennými mobilními telefony představila (pdf) bezdrátová špuntová sluchátka Fairbuds 2. Opravitelná, s vyměnitelnými bateriemi a tříletou zárukou. Cena 119 eur.
O víkendu 17. a 18. října lze na brněnském výstavišti navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, festival inovací, kreativity a kutilství, a GameDev Connect, akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře.
Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Self byl první objektový jazyk založený na prototypech a průkopník v JIT kompilaci. Dnes se komunita kolem něj snaží dát jeho vývoji nový impuls a publikovala on-line příručku, která by měla usnadnit zájemcům vstup do jeho objektového světa.
Tiskni
Sdílej:
A ma ta elegance nejake prinosy?(vedle onanie nad tim, jak je to krasne)
Self dokázal něco, co ve vývoji programovacích jazyku bohužel neobjevuje moc často – výrazně vylepšit stávající programovací jazyk jeho zjednodušením. Self doplnil Smalltalk o násobnou a dynamickou dědičnost, rozhraní, lepší práci s jmennými prostory, lepší zapouzdření apod. To vše bez toho, aby mu cokoliv ubral na jeho vyjadřovacích schopnostech.
Self má díky beztřídnímu přístupu podstatně jednodušší základní objektovou strukturu systému. Beztřídní paradigma umožnuje velice snadno vytvářet to, na co se musí bežně používat specializované návrhové vzory.
Nesmírně cenné je, že těchto výhod nebylo dosaženo na úkor efektivity. Pokusně v něm bylo vytvořeno prostředí plně emulující Smalltalk, přičemž se uvádí, že tato implementace byla desetkrát rychlejší než v té době dostupná nejrychlejší komerční implementace Smalltalku.
Aky ma vyznam ta viacnasobna dedicnost? Okrem skolskych prikladov som ju nikde v praxi nevidel. Podla mna je to sposobene 3 vecami: 1) ludia s tym nevedia robit, tak to tak nenavrhnu 2) je len velmi malo situacii, kedy sa to da vyuzit 3)rychlosti programu to neprinesie nic a zmensi to prehladnost kodu/citatelnost clovek, co to neprogramoval
Moj nazor je, ze najpravdepodobnejsia je 3) potom 2) a na koniec 1).
Svůj praktický význam má možnost skládat protokol objektů z více znovupoužitelných složek (traits, mixins...). Osobně jsem se několikrát v praxi setkal s případy, kdy bylo nezbytné implementovat totožné metody u nepříbuzných tříd a kdy takový mechanismus citelně chyběl. Pokud si dobře vzpomínám, tak např. třídy popisující HTML tagy jsou takovým případem.
Možná si zkusit si v tom beztřídním jazyce naprogramovat něco opravdu komplexního, a pak dělat refaktorizaci. Start vývoje je možná rychlejší (něco jako pro mě byl python), ale údržba podle mě mnohem nákladnější než u staticky typovaných jazyků s jednoduchou dědičností + interfaces (Java, C#).