Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Fedora 43 Asahi Remix s KDE Plasma už funguje na M3. Zatím ale bez GPU akcelerace. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Red Hat představil nový nástroj Digital Sovereignty Readiness Assessment (GitHub), který organizacím umožní vyhodnotit jejich aktuální schopnosti v oblasti digitální suverenity a nastavit strategii pro nezávislé a bezpečné řízení IT prostředí.
BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Self byl první objektový jazyk založený na prototypech a průkopník v JIT kompilaci. Dnes se komunita kolem něj snaží dát jeho vývoji nový impuls a publikovala on-line příručku, která by měla usnadnit zájemcům vstup do jeho objektového světa.
Tiskni
Sdílej:
A ma ta elegance nejake prinosy?(vedle onanie nad tim, jak je to krasne)
Self dokázal něco, co ve vývoji programovacích jazyku bohužel neobjevuje moc často – výrazně vylepšit stávající programovací jazyk jeho zjednodušením. Self doplnil Smalltalk o násobnou a dynamickou dědičnost, rozhraní, lepší práci s jmennými prostory, lepší zapouzdření apod. To vše bez toho, aby mu cokoliv ubral na jeho vyjadřovacích schopnostech.
Self má díky beztřídnímu přístupu podstatně jednodušší základní objektovou strukturu systému. Beztřídní paradigma umožnuje velice snadno vytvářet to, na co se musí bežně používat specializované návrhové vzory.
Nesmírně cenné je, že těchto výhod nebylo dosaženo na úkor efektivity. Pokusně v něm bylo vytvořeno prostředí plně emulující Smalltalk, přičemž se uvádí, že tato implementace byla desetkrát rychlejší než v té době dostupná nejrychlejší komerční implementace Smalltalku.
Aky ma vyznam ta viacnasobna dedicnost? Okrem skolskych prikladov som ju nikde v praxi nevidel. Podla mna je to sposobene 3 vecami: 1) ludia s tym nevedia robit, tak to tak nenavrhnu 2) je len velmi malo situacii, kedy sa to da vyuzit 3)rychlosti programu to neprinesie nic a zmensi to prehladnost kodu/citatelnost clovek, co to neprogramoval
Moj nazor je, ze najpravdepodobnejsia je 3) potom 2) a na koniec 1).
Svůj praktický význam má možnost skládat protokol objektů z více znovupoužitelných složek (traits, mixins...). Osobně jsem se několikrát v praxi setkal s případy, kdy bylo nezbytné implementovat totožné metody u nepříbuzných tříd a kdy takový mechanismus citelně chyběl. Pokud si dobře vzpomínám, tak např. třídy popisující HTML tagy jsou takovým případem.
Možná si zkusit si v tom beztřídním jazyce naprogramovat něco opravdu komplexního, a pak dělat refaktorizaci. Start vývoje je možná rychlejší (něco jako pro mě byl python), ale údržba podle mě mnohem nákladnější než u staticky typovaných jazyků s jednoduchou dědičností + interfaces (Java, C#).