Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Společnost JetBrains se stala platinovým sponzorem multiplatformního open source herního enginu Godot. K vývoji her lze používat Rider for Godot. Zdarma pro nekomerční účely.
Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Self byl první objektový jazyk založený na prototypech a průkopník v JIT kompilaci. Dnes se komunita kolem něj snaží dát jeho vývoji nový impuls a publikovala on-line příručku, která by měla usnadnit zájemcům vstup do jeho objektového světa.
Tiskni
Sdílej:
A ma ta elegance nejake prinosy?(vedle onanie nad tim, jak je to krasne)
Self dokázal něco, co ve vývoji programovacích jazyku bohužel neobjevuje moc často – výrazně vylepšit stávající programovací jazyk jeho zjednodušením. Self doplnil Smalltalk o násobnou a dynamickou dědičnost, rozhraní, lepší práci s jmennými prostory, lepší zapouzdření apod. To vše bez toho, aby mu cokoliv ubral na jeho vyjadřovacích schopnostech.
Self má díky beztřídnímu přístupu podstatně jednodušší základní objektovou strukturu systému. Beztřídní paradigma umožnuje velice snadno vytvářet to, na co se musí bežně používat specializované návrhové vzory.
Nesmírně cenné je, že těchto výhod nebylo dosaženo na úkor efektivity. Pokusně v něm bylo vytvořeno prostředí plně emulující Smalltalk, přičemž se uvádí, že tato implementace byla desetkrát rychlejší než v té době dostupná nejrychlejší komerční implementace Smalltalku.
Aky ma vyznam ta viacnasobna dedicnost? Okrem skolskych prikladov som ju nikde v praxi nevidel. Podla mna je to sposobene 3 vecami: 1) ludia s tym nevedia robit, tak to tak nenavrhnu 2) je len velmi malo situacii, kedy sa to da vyuzit 3)rychlosti programu to neprinesie nic a zmensi to prehladnost kodu/citatelnost clovek, co to neprogramoval
Moj nazor je, ze najpravdepodobnejsia je 3) potom 2) a na koniec 1).
Svůj praktický význam má možnost skládat protokol objektů z více znovupoužitelných složek (traits, mixins...). Osobně jsem se několikrát v praxi setkal s případy, kdy bylo nezbytné implementovat totožné metody u nepříbuzných tříd a kdy takový mechanismus citelně chyběl. Pokud si dobře vzpomínám, tak např. třídy popisující HTML tagy jsou takovým případem.
Možná si zkusit si v tom beztřídním jazyce naprogramovat něco opravdu komplexního, a pak dělat refaktorizaci. Start vývoje je možná rychlejší (něco jako pro mě byl python), ale údržba podle mě mnohem nákladnější než u staticky typovaných jazyků s jednoduchou dědičností + interfaces (Java, C#).