Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Self byl první objektový jazyk založený na prototypech a průkopník v JIT kompilaci. Dnes se komunita kolem něj snaží dát jeho vývoji nový impuls a publikovala on-line příručku, která by měla usnadnit zájemcům vstup do jeho objektového světa.
Tiskni
Sdílej:
A ma ta elegance nejake prinosy?(vedle onanie nad tim, jak je to krasne)
Self dokázal něco, co ve vývoji programovacích jazyku bohužel neobjevuje moc často – výrazně vylepšit stávající programovací jazyk jeho zjednodušením. Self doplnil Smalltalk o násobnou a dynamickou dědičnost, rozhraní, lepší práci s jmennými prostory, lepší zapouzdření apod. To vše bez toho, aby mu cokoliv ubral na jeho vyjadřovacích schopnostech.
Self má díky beztřídnímu přístupu podstatně jednodušší základní objektovou strukturu systému. Beztřídní paradigma umožnuje velice snadno vytvářet to, na co se musí bežně používat specializované návrhové vzory.
Nesmírně cenné je, že těchto výhod nebylo dosaženo na úkor efektivity. Pokusně v něm bylo vytvořeno prostředí plně emulující Smalltalk, přičemž se uvádí, že tato implementace byla desetkrát rychlejší než v té době dostupná nejrychlejší komerční implementace Smalltalku.
Aky ma vyznam ta viacnasobna dedicnost? Okrem skolskych prikladov som ju nikde v praxi nevidel. Podla mna je to sposobene 3 vecami: 1) ludia s tym nevedia robit, tak to tak nenavrhnu 2) je len velmi malo situacii, kedy sa to da vyuzit 3)rychlosti programu to neprinesie nic a zmensi to prehladnost kodu/citatelnost clovek, co to neprogramoval
Moj nazor je, ze najpravdepodobnejsia je 3) potom 2) a na koniec 1).
Svůj praktický význam má možnost skládat protokol objektů z více znovupoužitelných složek (traits, mixins...). Osobně jsem se několikrát v praxi setkal s případy, kdy bylo nezbytné implementovat totožné metody u nepříbuzných tříd a kdy takový mechanismus citelně chyběl. Pokud si dobře vzpomínám, tak např. třídy popisující HTML tagy jsou takovým případem.
Možná si zkusit si v tom beztřídním jazyce naprogramovat něco opravdu komplexního, a pak dělat refaktorizaci. Start vývoje je možná rychlejší (něco jako pro mě byl python), ale údržba podle mě mnohem nákladnější než u staticky typovaných jazyků s jednoduchou dědičností + interfaces (Java, C#).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz