Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
1. Nebydlím "na sídlišti za NATem", mám vlastní (pevnou) IP adresu.
2. I kdybych byl, pokud hlasuji jako přihlášený uživatel, mělo by to být jedno.
Chybí tam možnost: Ne, protože je to zase další křáp, který už zase propadnul v objektivních benchmarcích, v porovnání s reklamními sliby, a který už zase provázejí od začátku dětinské lži ohledně výkonu.
Už v těch dobách, kdy se procesorům na 1800 MHz říkalo naprosto nesmyslně „3000+“, zatímco nezávislé benchmarky (jen ať si někdo zakliká třeba na Tom's Hardware v historických přehledech) ukázaly znova a znova, že je to dokonce horší než Intel na 1800 MHz, o 3 GHz nemluvě, bylo celé tohle trapné reklamní lhaní poněkud vyčpělé.
Když se vynoří zpráva o nových senzačních procesorech AMD — asi dvacátá pátá za posledních 15 let — divím se, že vůbec někdo zvedne obočí. Kam zmizelo těch deset revolučních notebookových CPU+GPU čipů a kde jsou ty slavné bulldozery, které měly změnit svět? Sorry jako, řekl by (stále ještě) ministr financí, ale tohle už je tak ohrané, až běda.
Běžní uživatelé sice někdy naletí planým slibům, ale pokud jde o (relativně) objektivní obchodní rozhodování, těžko se najde byť jen jeden větší provozovatel výpočetních cloudů, který by dnes používal AMD. Možná jednou nějaká „nová doba“ zase nastane, ale dnes to asi nebude. Pokud někdo provozuje například multiplatformní Linux, což asi provozuje skoro každý velký poskytovatel čehokoliv, a touží po alternativních procesorech, proč by volil AMD? Proč ne třeba ARM, kde si může vybrat ze spousty různých architektur a nechat si je vyrobit od několika různých výrobců?
Tohle mě nakonec vlastně mrzí. Pamatuju si ještě doby, kdy šel vývoj procesorů mnohem rychleji dopředu, protože i v oblasti x86 existovala konkurence. Bylo několik výrobců, byla opravdová možnost volby s relativně srovnatelným výkonem. Pak ale začala éra lží se znaménkem plus na konci, která vyvrcholila evergreenem „3000+“, připomínajícím Intel na 3 GHz všeho všudy názvem. Klobouk dolů před AMD, že po tomhle stále ještě existuje.
Už v těch dobách, kdy se procesorům na 1800 MHz říkalo naprosto nesmyslně „3000+“, zatímco nezávislé benchmarky (jen ať si někdo zakliká třeba na Tom's Hardware v historických přehledech) ukázaly znova a znova, že je to dokonce horší než Intel na 1800 MHz, o 3 GHz nemluvě, bylo celé tohle trapné reklamní lhaní poněkud vyčpělé.To myslíš athlonXP v socketu A? Ten co jel na 1800MHz se označoval 2200+
Když se vynoří zpráva o nových senzačních procesorech AMD — asi dvacátá pátá za posledních 15 let — divím se, že vůbec někdo zvedne obočí. Kam zmizelo těch deset revolučních notebookových CPU+GPU čipů a kde jsou ty slavné bulldozery, které měly změnit svět?Přešel jsem z 2005/6 grafiky na 2016 grafiku a výkonovej a technologickej skok to je neuvěřitelný.
Pak ale začala éra lží se znaménkem plus na konci, která vyvrcholila evergreenem „3000+“, připomínajícím Intel na 3 GHz všeho všudy názvem.Jo aha ty myslíš Intel 486SX a upgrade intel 487 :-P.
Ano, s Pentii 4 prohrávaly procesory AMD jenom trochu a o vlásek. Jenže pak přišel rok 2006 / 2007 a Core (poslední 32-bit) a Core 2 (první desktopový 64-bit od Intelu). Tomu nenápadně předcházelo Pentium-M, první náznak, že se blíží zásadní změna architektury a zlepšení efektivity. AMD ovšem své názvosloví neopravilo. Procesor na 1800 MHz se dál jmenoval 3000+, i když správný název by byl asi tak 1500-, pokud se bavíme o éře Core 2. Další podstatnou změnou bylo, že s běžnou dostupností Core 2 se ztratila poslední zásadní výhoda AMD — 64-bitová architektura.
Já nejsem Intel fan. Naopak. Přijde mi, že Intel poslední dobou nic moc zajímavého nedělá a jen tak nečinně vydělává. Desktopové a serverové procesory z doby před 3 lety připomínají ty dnešní tak nápadně, že prostě najednou nemá smysl nechat si refreshnout třeba firemní hardware — všechno je to pořád dokola stejné. Když tohle tempo srovnám třeba s obdobím 2003 až 2006, neřkuli 1995 až 1998, přijde mi, že vlivem nedostatku konkurence vývoj skoro zmizel. Jasně, Moorův zákon už asi 10 let neplatí, ale to přece ještě neznamená, že se nedá vyvíjet něco nového a že procesory musí nutně po 3 letech vypadat beznadějně stejně.
Kdepak, Intel není moje oblíbená značka. Fakt ne. Moc rád bych místo něj používal srovnatelný produkt konkurence.
Intel was paying computer makers to abjure AMD chips entirely or to constrict their usage to tiny, backwater portions of their business, the regulators found. Intel allegedly made such payments to Dell (dell), IBM (ibm, -0.25%), Hewlett-Packard (hpq, +0.29%), Lenovo, Acer, NEC, Toshiba, Sony (sne, -0.13%), Hitachi, Fujitsu, Samsung, Sambo Computer, and Europe’s largest computer retailing chain, Media Markt. (Wounded in the collateral damage, computer maker Dell eventually also had to cough up $100 million to settle charges brought by the U.S. Securities and Exchange Commission, which alleged that Dell misled its shareholders by failing to tell them that the only reason Dell was able to meet its quarterly numbers for 20 consecutive quarters was the $6 billion in funds Intel was paying it to not use AMD chips.)
propadnul v objektivních benchmarcíchChachacha checheche chochocho... :D Nemluvě o těch grafech z vašeho vlastního odkazu, kde je na úrovni i7-6900k. Bolelo to hodně, když jste se praštil do hlavy? ;)
Tiskni
Sdílej: