Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
žádný tlak jako za studené války tu neníKdyby tlak, ale hlavně prachy nejsou.

Tím nechci říkat, že na to Čína nemá. Čína a Indie produkuje hromadu výjimečných vědců. A vědci sami nějaké hranice, nebo národní zájmy, IMO moc neřeší. Ale kdyby na to měli zdroje, tak by ten tlak nepochybně vytvořili (protože proč ne, že). Takhle investují zdroje do, jak tu někdo zmínil, "pozemštějších" a "důležitějších" oblastí.
Když mohli Vietnamci u nás dělat v ČKD, proč by nemohli Češi kopat rýži v nějakém JZD u Žluté řeky?
10 PRINT "AHOJ" 20 GOTO 10(BASIC, C64)
Spis dyson sphere
Uz tu nekolikrat slo info, ze projekt byl zrusen.
Doufám, že se nového Duka dožiju
ednak přestane působit magnetické pole urychlující tramvaj,Pro to neni duvod - kolej pro maglevovy pohon muze pokracovat o kus dal za tunel, takze elektricky pohon to muze postupne srovnat.
Taky by mně zajímalo, jak zajistí, aby ten konec tunelu držel ve vzduchu ve výšce 21 km. Na obyčejných pilířích to asi nepůjde a u nich na webu jsem to nenašel ....."The cylindrical launch tube is magnetically suspended by the magnetic repulsion forces between a set of superconducting cables attached to it, and a second set of superconducting cables, located on the surface beneath the launch tube. The two sets of superconducting cables carry oppositely directed, zero loss supercurrents." Ale jak presne si to predstavuji, to tam uvedene neni.
takže po opuštění tunelu bude na dotyčné kosmcké plavidlo působit odpor vzduchu silou řádově odhadem 10000 až 20000 kN.Jeste jsem se na to koukal a vsiml jsem si, ze tam k tomu maji clanek s technictejsi argumentaci. Podle uvadenych parametru odpor vzduchu vychazi na 3.3 MN a pri 200 tunach raketoplanu to vychazi na zpomaleni 1.7 g
Koncept vystřelení tunelem je ale zajímavý, když se sníží výška konce tunelu, dálka a rychlost při opuštění tunelu, tak je to i s dnešní technologií realistické.Konzervativnejsi navrhy take existuji Maglifter.
výsledek bývá často jen velká showČastěji jsou výsledkem zkušenosti, hromady zkušeností, které se posléze zužitkují v efektivnější práci na tom samém, nebo i v jiných oborech, kde na něco lepšího vůbec ani nepomysleli, ba se ani pomýšlet nepokoušeli.
Prostě bych rád viděl společné cíle velkých kroků pro lidstvo jinde, než v malých krocích člověka po Měsíci.Ty malé krůčky po měsíci znamenaly obrovské pokroky v matematice, fyzice, chemii, informatice, elektrotechnice, v technologii pohonných systémů.
Proto je naší povinností kolonizovat vesmír a žádné výdaje na to nejsou příliš velké.Nepřeháníš to trochu?
Co by? To je takové to "evoluce až do morku kostí, do krajnosti", sežrat nebo být sežrán. Být silný a přežít, k čemuž by mělo dopomoci "nas mnogo" v lidském pojetí, hodně obydlených světů. Kolonizovat nebo nechat se zkolonizovat.
V situaci, kdy skoro každý umí skoro všechno, řeší se spíše omezování než rozvoj zdrojů, toho v rámci jedné planety tolik nevidím, co by technicky šlo výrazně a kvalitativně změnit. Většina změn se týká spíše distribuce zdrojů a produkce. Takže vlastně jde o banality. O takové banality, o které se válčí a sváří od nepaměti.
Nicmene potrebujeme i vetsi vyzvy. Je kratkozrake snazit se vyresit vsechny lidske problemy a az pak se starat o dlouhodobe preziti lidstva. Lepsi je paralelismum.
Nevidím důvod letět na Mars a nejsem si jist, že by bylo návratné stavět kosmický výtah.A co takhle snazší (levnější) doprava paliva a materiálu na oběžnou dráhu, která by umožňovala levnější lety dál od planety... v dlouhodobém horizontu by to umožnilo těžbu surovin z asteroidů např.
Nevidím důvod letět na Mars a nejsem si jist, že by bylo návratné stavět kosmický výtah. (Orbitální hotel by mohl být časem ekonomicky soběstačný, proto se k němu nevyjadřuji.)Kosmický výtah (či jeho ekvivalent) by se zaplatil naprosto jistě, i když vzhldem k jeho enormním finančím nárokům na stavbu by se splácel desítky let. Stačí jen porovnat cenu v dopravě nákladu na orbitu mezi výtahem (řádově desítky až stovky dolarů, podle pohonu a účinnosti přenosu energie) a klasickou raketou (několik tisic až desítky tisíc). Zatímco u klasického raketováho nostiče se platíte cenu jak rakety (která je na jedno použití), tak paliva, u výtahu platíte jen energii (cca. 15kWh/kg na geostacionární dráhu při 100% účinnosti pohonu) a opotřebení mechanických částí. Už jen doprava satelitů na orbitu by ho posupně zapatila (např. cena dopravy materiálu na geostacionální dráhu zhruba odpovídá ceně zlata o stejné hmotnosti), nehledě k možnostem, které by nízká cena dopravy umožňovalo - například možnost postavit orbitální solární elektrárbny (díky nim by mohl být výtah nejen energeticky soběstačný, ale dodávat energii na povrch), továrny pracující v podmínkách mikrogravitace a klidně třeba i ony kosmické hotely. Také by bylo možné stavět na orbitě velké meziplanetární lodě s pokročilým způsobem pohonu, který by nemohl v atmosféře fungovat (např. iontové či plazmové motory). Mikrogravitace a absence atmosféry by také umožňovala postavit loď, která by fungovala jen v těchno podmínkách - v porovnání s dnešnímy loděmi, které musí přežít několik g při startu, nemluvě o problémech vstupu do atmosféry, by čistě meziplanetární loď mohla být velmi subtilní - až na obytnou část by nejspíš vypadala jen jako rámová konstrukce s jednotlivými moduly uvnitř. A jako bonus je možnost použít druhého konce kabelu na vystřelování čehokoliv pomocí zemského rotačního momentu, což by umožnilo velmi levné cesty po celé sluneční soustavě, alespoň pro sondy, u kterých by bylo možné se obejít bez naprosté většiny paliva, protože by se nepředpokládal návrat zpět.
). A tyhle věci je třeba běžným lidem ve vesmíru usnadnit, aby odpadl nutný měsíční rychlo-výcvik na kosmodromu.
A vedle hotelu se nabízí i využití pro rekonvalescenci pacientů po těžkých úrazech. Tedy pokud by se zraněním přežili přetížení při startu.
Tedy pokud by se zraněním přežili přetížení při startu.Tak to asi ten vytah bude predsalen skor ako ten hotel
Jsou i příjemnější záležitosti ... První kontakt 
A kdyby nebylo TNG, tak Spock stejně byl na zemi dřív. TOS: The City on the Edge of Forever. Cestou časem se Kirk se Spockem dostali do roku 1930.
<rejp> Proč tam ještě není možnost, že "Linux bude mít na desktopu 2 %"? Aha, to vlastně bude člověk dřív na tom Marsu... :-P </rejp>
Tiskni
Sdílej: