Open source reimplementace počítačových her Tomb Raider I a Tomb Raider II spolu s dalšími vylepšeními a opravami chyb TRX byla vydána ve verzi 1.0. Jedná se o sloučení projektů / enginů TR1X a TR2X do jednoho TRX. Videoukázka na YouTube.
Společnost Seznam.cz spouští konverzační nástroj založený na umělé inteligenci Seznam Asistent. Asistent využívá vlastní jazykový model SeLLMa a dočasně i komerční modely od OpenAI provozované v evropských datacentrech prostřednictvím Microsoft Azure. Dlouhodobým cílem Seznamu je provozovat Asistenta výhradně na interních jazykových modelech a ve vlastních datových centrech.
Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Docela mne zaujala aktuální anketa, konkrétně velký propad Anjuty a Monodevelop za ostatními IDE. Anjuta mne v tuto chvíli až tak moc nezajímá, protože i když je primárně psaná pro vývoj GNOME/GTK aplikací v C/C++, tak o tyto aplikace nouze není a asi to fakt bude tedy samotným IDE.
O to víc by mne ale zajímal váš pohled na Monodevelop a případně celé Mono. 1% mi připadá jako docela nízké číslo a to ani nevím, jak moc je to 1% reálné, jestli se redakčnímu systému třeba jen "nechce" vypočítat nulu, když už tam nějaký hlas je.
Již několikrát mne docela zamrzelo, že byl nějaký dotaz uzamčen a vzápětí i vymazán, jelikož byl takříkajíc „off-topic“, protože „nesouvisel“ s Linuxem. Dnes se stalo totéž a jelikož mám velmi podobnou zkušenost jako tazatel a off-topic to bohužel není, vznikl tento zápisek.
Za měsíc a chlup to budou 4 roky, co jsem si po prázdninové brigádě koupil v bazaru repasovaný IBM ThinkPad 570 za nějakých 23 kKč. Na první pohled příšerně těžká kráva, která má 3,5kg, ale součástí je i dockstation, ve které je i CD ROM, FDD, místo pro další baterii, solidní reproduktorky a pár portu. Dockstation používám v podstatě jen k instalaci OS z CD a normálně mám velmi příjemný drobek, který váží 1.8kg.
Asi dva a půl roku tomu jsem si koupil LCD a přibližně o rok později jsem si řekl, že by možná nebylo od věci místo integrované grafické grafické karty v Intel 865G začít používat něco s DVI. Jelikož mne 3D akcelerace až tak moc nezajímá a nemám rad zbytečný hluk, sáhl jsem po líném Asus V9520 postaveném na nVidia GeForce FX 5200 s pasivním chlazením. Na výběr byla verze s 64MB a 128MB. Cenový rozdíl asi 200Kč, ale jelikož jsem žil v přesvědčení, že od té karty chci opravdu jen to DVI, sáhl jsem po levnější variantě s 64MB.
Chtěl jsem se podívat na informace o jednom pořadu v programu TV Prima a tak jsem do prohlížeče napsal prima.cz. Místo na webu TV Prima jsem se ocitl na stránkách nějakého počítačového obchůdku, který používá jak prima.cz tak pryma.cz. Doteď docela běžný jev. Někdo měl prostě štěstí a má doménu, jejichž název připomíná někoho známějšího. Na stránkách obchůdku mne však velmi zaujala jiná věc a to anketa o legálnosti instalace Windows XP na návštěvníkově počítači.
Když jsi si tak ráno prohlížel data vzešlá z ankety o nejoblíbenější distribuci 2006, tak mne trošku zarazilo docela vysoké procento nezaměstnaných vysokoškoláků v našich řadách. Vydal jsem se tedy na web Ministerstva práce a sociálních věcí pro aktuální statistiky za první čtvrtletí toho roku a pokusil se čísla alespoň trošku porovnat.
Před nedávnem mne poněkud rozladilo Gnome. Rozladilo mne natolik, že jsem začal uvažovat o změně. Prohlížej jsem si screenshoty různých prostředí a dva favority jsem nakonec i "emergnul". FluxBox sice nebyl špatný, ale přeci jen jsem dlouhodobě silně "GTK pozitivní" a tak jsem sáhl XFCE (Tthingwathi, máš na tom kus viny. ;o) )
Během víkendu jsem si vzpomněl na fází prohlížení screenshotu, konkrétně na pár, kde byl panel vykreslen transparentně. Okamžitě mi bylo jasné, že právě transparentnost je to, co mému zánovnímu XFCE chybí k dokonalosti. Trošku jsem zagooglil a za chvílí jsem měl na ploše transparentní panel. Jako bonus mi začaly ještě okna házet stíny. Co chtít víc?
Tak jsem se konečně dočkal. 5. června byla v Gentoo většina balíčků souvisejících s Gnome 2.10 přesunuta z ~x86 do x86. Všiml jsem si toho následující den ráno a byl jsem nadšen. Pro mne to byla hlavní událost dne, kterou nemohl zastínit ani Debian, pro který měl ten den už snad také nadejít ten správný čas. Nadšení bohužel netrvalo dlouho.