Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Založena: | 30. 8. 2008 |
Členů: | 94 |
Článků: | 1 |
Wiki stránek: | 1 |
Dotazů: | 38 |
Akcí: | 0 |
Čtenost: | 22 % |
Skóre: | 20 |
Distribuci Arch Linux vytvořil Judd Vinet, jenž se inspiroval distribucí CRUX. Současným správcem je Aaron Griffin. Arch Linux se pyšní rychlostí, flexibilitou a jednoduchostí. Základem je optimalizace pro novější architektury i686 a x86_64. To znamená, že dostanete větší výkon, ale není možné Arch Linux použít na starších procesorech (i386, i486 a i586).
Arch Linux má repozitář s několika tisíci předkompilovanými balíčky se softwarem. Díky tomu lze celý systém rozšiřovat a aktualizovat jediným příkazem. Důraz je kladen na aktuálnost i stabilitu balíčků. Pokud by vám toto množství nestačilo, lze si ze zdrojových kódů libovolného softwaru sestavit balíček vlastní. K tomu slouží ABS (Arch Build System). Ten se řídí kompilačními a instalačními skripty, které podléhají určitým pravidlům. Můžete si je napsat sami nebo nějaký najít v repozitáři AUR (Arch User Repository).
V tomto seriálu se pokusím seznámit vás s postupem instalace a po-instalačním nastavením Arch Linuxu. Podíváme se na zoubek init systému, hlavním konfiguračním souborům. Budu se snažit postupovat krok za krokem, aby si tuto distribuci mohl nainstalovat i začátečník a vyhnul se potenciálním problémům.
Arch Linux (zkráceně Arch) je operační systém, který se snaží být co nejlehčí a nejjednodušší (ve smyslu vnitřní struktury a toho co dělá distro distrem). Vývoj distribuce je veden v duchu minimalismu, jednoduchosti, elegance a správnosti kódu. Přičemž jednoduchostí se myslí "...bez zbytečných přidaných hodnot, úprav, nebo komplikací..".
Inspirován distribucí CRUX (jiná minimalistická distribuce) začal Judd Vinet v roce 2002 pracovat na Arch Linuxu a vývoj vedl až do roku 2007, kdy předal vedení Aaronu Griffinovi. Originální výslovnost zní asi jako [:arč:], ale v Česku se běžně používá [:arch:].
Tiskni Sdílej: