Jak na šifrovanou flashku pomocí TrueCrypt

12.4.2007 19:05 | Přečteno: 2267× | Rady |

Před několika dny mě přestalo bavit řešit problémy s cryptoloop a losetup a tak jsem se začal poohlížet po něčem jiném.

Primárním požadavkem byla přístupnost šifrovaných dat i z Windows. Nejprve jsem zkoušel Google a pak jsem se obrátil na zdejší diskuzi. Zde se mě dostalo bleskové odpovědi od azurita, ten mi poradil TrueCrypt. Po nějakém zkoušení a googlování se mi povedlo šifrovaný souborový systém opravdu vytvořit. Rád bych se podělil, je to i pro moje dobro, pokud totiž postup zapomenu, což mi dá méně práce než mi zabralo celé googlování, mohu se k němu opět vrátit.

Instalace je popsána v přiloženém README.txt

Jednoduchý postup vytvoření šifrovaného souborového systému (ne v souboru, viz. dále):

Ze všeho nejdřív by to chtělo šifrovanou volume (budu se držet terminologie TrueCrypt) vytvořit. Příkazem níže spustíme přehledného průvodce, kterým vše potřebné nastavíme (zvolil jsem SHA-1 hashovací funkci, AES blokovou šifru, šifrování cele volume a možnost bez Keyfile.)

treucrypt -c

Za druhé namapovat blokové zařízení. Je to obdoba jakéhosi loop zařízení. Toto zařízení se používá podobně jako běžný loop.

truecrypt -N 1 /dev/sda1

V dalším kroku přistoupíme k vytvoření souborového systému. Já jsem zvolil z důvodu přenositelnosti FAT32.

mkfs -t vfat /dev/mapper/truecrypt1

Nyní flashku odpojíme.

truecrypt -d /dev/sda1

Nyní něco k tomu jak připojovat, resp. odpojovat (to bylo vlastně vysvětleno v předchozí větě). Takže nejprve připojení:

truecrypt /dev/sda1 /mnt/CRYPTOflaska

v případě, že potřebujeme mountovat s příslušnými parametry využijeme přepínače -M. Této možnosti využijeme později.

truecrypt /dev/sda1 /mnt/CRYPTOflaska -M parametry_oddelene_carkami

Odmountování

truecrypt -d /dev/sda1

nebo

truecrypt -d /mnt/CRYPTOflaska

Jistě by bylo dobré kdyby mohl mountovat flashku i normální uživatel. Existuje sice možnost při instalaci zadat právo k mountování i běžnému uživateli, ale já jsem zvolil SUDO. Bylo to z toho důvodu, že i když bylo povoleno mountovat i běžným uživatelům, tito uživatelé mohli namountovat svazek pouze pro čtení. Parametry za -M mohl zadávat pouze root.

Do /etc/sudoers jsem přidal (mám zadefinovány aliasy pro uživatele [TOM = tom] a hosta [LOCAL = localhost] ).

TOM LOCAL= NOPASSWD:/usr/bin/truecrypt

Pro větší pohodlí jsem si nadefinoval aliasy pro bash. Do ~/.bashrc jsem přidal:

alias tc='sudo truecrypt'
alias tcm='tc -M uid=$(id -u),gid=$(id -g)'
alias tcu='tc -d'

Takže nyní mountuji následovně

tcm /dev/sda1 /mnt/CRYPTOflaska

a odmountovávám

tcu /mnt/CRYPTOflaska

Zatím k nástroji TrueCrypt nemám námitek, ještě musím vyzkoušet přenositelnost.

Tento nástroj toho samozřejmě umí více:

• Šifrování volume i souboru.
• Ruzné šifrovací a hashovací algoritmy.
• Skrývání (steganografie) volume nebo souboru.
• Autorizace na základě hesla a Keyfile.
• GUI v pygtk, ale to jsem nezkoušel. Návod zde

       

Komentáře

[JiK]

nejsem zadny specialista na crypto, ale rad bych se vzdelal, vim, ze spousta lidi sifruje cely Win oddil, plus trebas navic nektere veci ze zbytku dat. Chtel bych vedet, zda to vubec ma smysl, verim, ze by to bylo az primitivne snadno prolomitelne, protoze ten kdo by to louskal by preci vedel otevreny text, protoze na win oddile je spousta tisic souboru ktere jsou utocnikovi verejne zname a dostupne. no a znam-li otevreny i sifrovany text, nemelo by byt tezke to lousknout.

[pele]

Na tomhle je prave zalozena kryptografie. I kdyz znas puvodni zpravu a zasifrovanou zpravu (nejjednodussi varianta, pominu-li, ze znas vse), nemelo by byt v realne case (nebo alespon v rozumnem case) mozne ziskat klic. Pokud mas klic, muzes si vse rozsifrovat jako nic. To se spis tyka sifrovane komunikace, ssh, scp apod.

Ale je pravda, kdyz znas podrobne cely obsah treba winpartisny tak uz nemusis rozsifrovavat.

Na jinych partisnach, treba soukrome dokumenty to smysl ma. Neznas obsah partisny. Teda aspon podle me.

Vem si treba ze ti nekdo cilene slohne notas napriklad kvuli pracovnim dokumentum atd. Tak to za vynalozeni rozumnych prostredku nebude schopen precist. Je to vse o tom kolik do toho hodla a muze utocnik investovat. Jak jsou pro nej ta data cenná.

Ale treba se pletu.

[JiK]

nevim, ja to pochopil tak, ze znam li puvodni i zasifrovany text, je to v pytli. Mozna se mylim.

[Lu-Tze]

Nevím o tom, že by byl znám nějaký chosen text attack na AES (tedy samozřejmě ani žádný plaintext attack).

[Luk]

Není. Jediný známý útok na AES je přes postranní kanály.

[Luk]

Sice nevím, čím se šifruje na Windows. Ale chtěl bych vidět toho borce, který by dokázal prolomit například šifru AES klíčem o délce 256 bitů, kterou standardně používám jak pro SSH, tak pro TLS (moderní servery i klienty podporují bez problémů, vykopávky samozřejmě nikoliv).

Jen tak pro zajímavost - pokud vím, tak šifra AES s délkou klíče od 128 bitů je schválena pro šifrování utajovaných informací se stupněm "Tajné", a tatáž šifra s klíčem od 192 bitů pro "Přísně tajné". Proto si myslím, že těch 256 bitů až tak brnkačka nebude

[Lu-Tze]

Ano, taky záleží na tom, kde se ten klíč vezme, že pane cryptoloope?

[Lu-Tze]

s/Ano, /Ono /

[Luk]

Jistě, a pokud se klíče generují pomocí "nepříliš" náhodného zdroje, kvalita rapidně klesá. Bylo by docela zajímavé zjistit, jak je na tom Linux z hlediska kvality generátoru pseudonáhodných čísel - záleží totiž na tom, co všechno se použije jako zdroj entropie, a je tedy důležité, aby se nepoužívaly zdroje systematického charakteru (například přerušení vyvolávaná přibližně periodicky).

[pele]

S periodicitou mas naprostou pravdu.

Pokud se jedna o Linuxovy PRNG (pseudonahodny gen. nahodnych cisel) je "nahoda" odvozena od stisku klaves, pohyby mysi, preruseni a pristupu na disk. Mozna je toho vic, ale nenapada me kde by se jeste ona "nahoda" mohla vzit. Tato nahoda se jeste nejakym zpusobem komprimuje a vysledek pak inicializuje PRNG.

Jako generator je pak pouzita simetricka sifra.

Co se tyce TrueCrypt je nahoda brana z pohybu mysi. To jsem mozna zapomnel rict, ze v prubehu pocatcniho nastaveni pomoci pruvodce jste nuceni zbesile pohybovat mysi aby byl vygenerovan dostatecne nahodny tok cisel.

[JiK]

Hmm, zrovna pozice kurzoru od mysi je podle mne maximalne nenahodna, skoro bych rekl, ze i gaussovska okolo stredu obrazovky. Schvalne, jak casto se dostanes do uplnych rohu referencniho obrazce, jak casto budes v 0,0 v Xmax,0 v Ymax,0 a v Xmax a Ymax? Skoro kazdej asi opisuje nejaky kolecka nekde ve zlatem rezu, takze sance pro 1/3 a 2/3 maximalnich hodnot X a Y budou asi dost zvysene.

[Lu-Tze]

Nikdo neřekl, že je to podle polohy, že jo.

[Luk]

Jenže vzhledem k značné biologické determinističnosti pohybů ruky budou všechny měřitelné parametry trpět nedostatkem entropie. Možná se mýlím, ale mám prostě tento pocit.

[Luk]

je "nahoda" odvozena od stisku klaves, pohyby mysi, preruseni a pristupu na disk

Trochu bych to upřesnil. Je odvozená od těch přerušení, kde to tvůrce příslušného modulu povolí (pro přerušení příznakem IRQF_SAMPLE_RANDOM), u blokových zařízení potom v případech, že se buď použije end_request(), nebo se explicitně volá add_disk_randomness(). V mnoha případech by bylo použití na závadu, jako "zdroj entropie" by se použilo něco, co moc entropické není. Je na vývojáři, aby to dobře zvážil.

[Michal Vyskočil]

To není tak těžké - Analýza generátoru náhodných čísel v OS Linux, jenom to není příliš odpočinkové čtení.

[Shadow]

Primárním požadavkem byla přístupnost šifrovaných dat i z Windows.

Jen pro informaci, za daných okolností jste mohl zvolit i cryptsetup-luks (Linux) a FreeOTFE (Windows).

[Čech Antonín]

Ja osobne pouzivam sifrovani dat jiz delsi dobu a po zakoupeni notebooku a instalaci Truecryptu pod openSUSE, kde jsem pohorel jak s instalaci tak kompilaci, presel jsem na loop-aes a jsem 100% spokojen. Sifrovany oddil/soubor mam formatovany NTFS a pomoci "crosscrypt" ho uspesne pouzivam i s Win. Je ale fakt, ze dnes uz Truecrypt slape.

[Ladislav Hagara]

Další GUI pro TrueCrypt je OneKript, tentokrát pro KDE. Jde o skript pro Kommander.
Právě nedávno jsem jej přidal do Source Mage GNU/Linux.

[GandY]

Najprv som chcel napísať, že TrueCrypt obsahuje backdoor, kedže som to predtým niekde čítal. Potom som si to overil cez google a dobre som spravil. Takže tu som sa dočítal, že to bola dalšia kačica.

[Leoš Literák]

Zajimave. Co to zkopirovat do FAQ, at je ten text vice na ocich?

[pele]

Je to tam

[ED_Rue]

Poradí mi někdo? Nejsem nijak zběhlý v počítačích, ale koupil jsem si flashku a k ní byl program "truecrypt" - ten jsem si nainstaloval a zahesloval koupenou flashku. A to je právě ten problém. Do flashky se již bez programu truecrypt nedostanu a nemůžu ji tedy volně přenášet a stal se mi z ní díky tomuto prográmku předražený disk. Jak odstranit svazek (svazky) a jak flashku zbavím závislosti na programu truecrypt? Děkuji za odpověď.

[pele]

zkus tohle http://www.truecrypt.org/docs/?s=removing-encryption