Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Protože práce na oficiálním instalátoru pro LFS stále moc daleko nepokročily, tak bych se do toho o letošních prázninách rád pustil.
Má předběžná představa o instalátoru LFS je asi taková:
1) Jako programovací jazyk chci použít C, nebo C++
2) Instalátor by stáhnul a propársroval xml zdoje knihy nejprve LFS a BLFS, později by se přidaly i ostatní projekty jao HLFS a CLFS. Odsud by si vzal informace o stažení balíčků. V případě neúspěchu by balíček stáhnul z mirorů LFS. Dále by se získalo to na čem je balíček závislý a samozřejmě postup instalace. To všechno by se zapsalo do /var/něco, do čitelného formátu, tak aby si postup instalace mohl uživatel upravit.
3) Záváislosti by mohly být uložené také v databázi jako SQLite, nebo BerkeleyDB.
4) Tyto soubory uložené ve /var/neco by pak instalátor použil k instalaci balíčků. Samozřejmostí by bylo logování nainstalovaných souborů pro možnost odinstalace balíčků.
5) Instalátor by používal ncurses pro textový mód a qt, nebo gtk+ pro grafiku. K tomu co by bylo vhodnější, jestli qt, nebo gtk+ se můžete vyjádřit v diskusi.
6) Vzdálená instalace by byla možná pomocí VNC pro grafiku a ssh pro textový režim.
7) V budocnosti bych rád přidal funkce jako aktualizace systému, nebo automatické zaznamenávání postupu instalace balíčků neobsažených v (B)LFS.
Protože s programováním teprve začínám a toto je můj první větši projekt(co se týká programování), tak bych byl rád, kdyby se ke mně někdo přidal, aby projekt co nejrychleji postupoval kupředu. S projektem bych rád začal začátkěm července, protože teď mě čekají ještě nějaké zkoušky na VŠ.
Také bych rád vytvořil český portál pro uživatele LFS, kde by byly různé tipy a rady k instalaci LFS a třebá také patche pro instalaci LFS s gcc41. Nechybělo by ani diskusní fórum na řešení problémů s touto distribucí Linuxu. Zde by se také soustředi vývoj nového instalátoru.
K českému portálu se můžete vyjádřit také v anketě pod tímto článkem:
Tiskni
Sdílej:
že si uživatelé budou moci bez studování rozsáhlých balíčkovacích systémů jako rpm, nebo deb upravit instalaci podle svého v každém detailu, jako je třeba prefix instalace balíčku, což Gentoo neumí.Jen tak se zeptám (nikdy jsem to podrobně nestudoval), čili něco jako když si vyrobíte vlastní ebuild pro Gentoo? A i v Gentoo je snad možné obejít portage a instalovat "ručně" přímo ze zdrojáku? Tím nechci nijak hájit Gentoo, jen se informovat ;)
patch -Np1 -i nejaky_patch ./configure --prefix=/usr --sysconfdir=/etc make make install atd...Tyto instrukce budou maximálně uzavřené do nějakých snadno pochopitelných xml tagů. Takže stačí po přepárserování knih upravit požadované textové soubory, přidat, nebo změnit switche u configure a pak toto celé automaticky spustit. A pokud se uživatel ještě v systému nevyzná, tak může ponechat parametry na výchozí hodnotě. Také může být do instalátoru zabudovaný editor těchto souborů. A uživatelé by prostřednictvím těchto textových souborů mohli rozšiřovat systém o další balíčky.
Jinak klidně rád pomůžu a když né programováním tak alespon kybicováním a testováním určitě.
Ja mam moj vlastny instalator mojho vlastneho distra napisany v bash skripte a ide celkom v pohode, cely sytem mi to z balickov nainstaluje za 2 minuty (ak su balicky na disku, 160MB, Pentium 133 MHZ), potom spustim ldconfig a na zaver lilo, navyse v kazdom balicku mam na dohodnutom mieste post install script (/usr/share/packages/...) takze to instalovanie jedneho balicku vyzera asi takto:
tar zxpvf $BALICEK.tgz -C $KAM_INSTALOVAT
$KAM_INSTALOVAT/usr/share/packages/$BALICEK install
Este som zabudol dodat ze na zaciatku sa ma ten skript pyta na aky disk a na aku particiu instalovat, aky tam chcem filesystem, ci ho formatovat, atd...
V konzole je este taky program "dialog" alebo tak nejak, vacsina vstupov by sa podla mna dala vybavit tym, lebo C je zbytocne zlozite...