Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Protože práce na oficiálním instalátoru pro LFS stále moc daleko nepokročily, tak bych se do toho o letošních prázninách rád pustil.
Má předběžná představa o instalátoru LFS je asi taková:
1) Jako programovací jazyk chci použít C, nebo C++
2) Instalátor by stáhnul a propársroval xml zdoje knihy nejprve LFS a BLFS, později by se přidaly i ostatní projekty jao HLFS a CLFS. Odsud by si vzal informace o stažení balíčků. V případě neúspěchu by balíček stáhnul z mirorů LFS. Dále by se získalo to na čem je balíček závislý a samozřejmě postup instalace. To všechno by se zapsalo do /var/něco, do čitelného formátu, tak aby si postup instalace mohl uživatel upravit.
3) Záváislosti by mohly být uložené také v databázi jako SQLite, nebo BerkeleyDB.
4) Tyto soubory uložené ve /var/neco by pak instalátor použil k instalaci balíčků. Samozřejmostí by bylo logování nainstalovaných souborů pro možnost odinstalace balíčků.
5) Instalátor by používal ncurses pro textový mód a qt, nebo gtk+ pro grafiku. K tomu co by bylo vhodnější, jestli qt, nebo gtk+ se můžete vyjádřit v diskusi.
6) Vzdálená instalace by byla možná pomocí VNC pro grafiku a ssh pro textový režim.
7) V budocnosti bych rád přidal funkce jako aktualizace systému, nebo automatické zaznamenávání postupu instalace balíčků neobsažených v (B)LFS.
Protože s programováním teprve začínám a toto je můj první větši projekt(co se týká programování), tak bych byl rád, kdyby se ke mně někdo přidal, aby projekt co nejrychleji postupoval kupředu. S projektem bych rád začal začátkěm července, protože teď mě čekají ještě nějaké zkoušky na VŠ.
Také bych rád vytvořil český portál pro uživatele LFS, kde by byly různé tipy a rady k instalaci LFS a třebá také patche pro instalaci LFS s gcc41. Nechybělo by ani diskusní fórum na řešení problémů s touto distribucí Linuxu. Zde by se také soustředi vývoj nového instalátoru.
K českému portálu se můžete vyjádřit také v anketě pod tímto článkem:
Tiskni
Sdílej:
že si uživatelé budou moci bez studování rozsáhlých balíčkovacích systémů jako rpm, nebo deb upravit instalaci podle svého v každém detailu, jako je třeba prefix instalace balíčku, což Gentoo neumí.Jen tak se zeptám (nikdy jsem to podrobně nestudoval), čili něco jako když si vyrobíte vlastní ebuild pro Gentoo? A i v Gentoo je snad možné obejít portage a instalovat "ručně" přímo ze zdrojáku? Tím nechci nijak hájit Gentoo, jen se informovat ;)
patch -Np1 -i nejaky_patch ./configure --prefix=/usr --sysconfdir=/etc make make install atd...Tyto instrukce budou maximálně uzavřené do nějakých snadno pochopitelných xml tagů. Takže stačí po přepárserování knih upravit požadované textové soubory, přidat, nebo změnit switche u configure a pak toto celé automaticky spustit. A pokud se uživatel ještě v systému nevyzná, tak může ponechat parametry na výchozí hodnotě. Také může být do instalátoru zabudovaný editor těchto souborů. A uživatelé by prostřednictvím těchto textových souborů mohli rozšiřovat systém o další balíčky.
Jinak klidně rád pomůžu a když né programováním tak alespon kybicováním a testováním určitě.
Ja mam moj vlastny instalator mojho vlastneho distra napisany v bash skripte a ide celkom v pohode, cely sytem mi to z balickov nainstaluje za 2 minuty (ak su balicky na disku, 160MB, Pentium 133 MHZ), potom spustim ldconfig a na zaver lilo, navyse v kazdom balicku mam na dohodnutom mieste post install script (/usr/share/packages/...) takze to instalovanie jedneho balicku vyzera asi takto:
tar zxpvf $BALICEK.tgz -C $KAM_INSTALOVAT
$KAM_INSTALOVAT/usr/share/packages/$BALICEK install
Este som zabudol dodat ze na zaciatku sa ma ten skript pyta na aky disk a na aku particiu instalovat, aky tam chcem filesystem, ci ho formatovat, atd...
V konzole je este taky program "dialog" alebo tak nejak, vacsina vstupov by sa podla mna dala vybavit tym, lebo C je zbytocne zlozite...