Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Tiskni Sdílej:
vylezu z baráku a jsem v leseVám tam zbyl ještě nějaký strom? Myslela jsem, že to město je celé oddolované, jsem Žiškovanka a v Ostrave jsem byla pred lety nejvic si pamatuju Stodolní, tak se omlouvám za nevědomost.
A kde je záruka, že informácie na danom webe sú aktuálne a dané riešenie je skutočné riešenie. A nie je to len exploit pripravený na ďalšie zneužitie.
V prvom rade musíš napísať aplikáciu tak aby nebolo jednoduché spustiť cudzí kód. Daná aplikácia musí mať čo najmenší povrch na možnosť útoku.
Ďalej musíš danú aplikáciu otestovať voči už známim útokom. Toto nie je proces na posedenie a dlhodobá zaležitosť. Viem, že dnes rozhoduje vzhľad aplikácie ale to nestačí. Ak programátor nechce mať problémy mal by aj nejaký čas venovať aj kvalite kódu aplikácie.
Či sa budeš týmto riadiť je na tebe.