Výběr vysoké školy v Brně (diskuse)

[Dadam]

Studuju na FIT VUT. Poznatky:

Kokoti jsou všude. Takový Zendulka ani nechápe rozdíl mezi "pochopit" a "naučit se" (možná už jo, říkal to několik let zpátky). Slyšel jsem o týpkovi, kterého od státnic vyhodili, protože neuměl definovat směrnici tečny pomocí limit. Děsivý, co? Akorát že když se ho na to zeptali, tak jim ten blbec řekl že se to neprobíralo a že se to umět nemusí.

Na matice si to moc nezakládá, ale pokud umíš něco formálně zapsat, hodí se to (věci typu pro každé x platí y). Inženýrská matematika je ten nejdebilnější a nezbyetčnější předmět na škole. A to mám matiku rád.

Se skupinovými projekty záleží hodně na tom, na koho narazíš. Projekty jsem dělal jak sám (čurák mi tvrdil že neexistuje knihovna pro serializaci objektu Javy do XML), tak i se supr lidma kteří máknou a ví co dělají. Pokud tým nefunguje, máš možnost se domluvit s vedoucím, jen to nesmí být týden před odevzdáním.

Jestli se chceš opravdu něco naučit, tak zjisti co tě baví (nemusí to být definitivní), najdi skupinu která se tím zabývá, zajdi za něma a zapoj se. Když tam přijdeš a povíš to "O mně" (když už rozdávám ty rady: 3. a 6. pád jsou násobky 3, takže tři písmenka), tak tě vezmou. A pokud se osvědčíš, peněženka si taky přijde na své.

Dej si pozor ať první semestr nezlenivíš. Já měl první semestr stipendium, od druhého to šlo velice rychle z kopce.

Pokud bych si měl vybrat znovu, neviděl bych důvod rozhodnutí měnit.

[b.s]

Studuju na FIT VUT. Poznatky: Jestli se chceš opravdu něco naučit, tak zjisti co tě baví (nemusí to být definitivní), najdi skupinu která se tím zabývá, zajdi za něma a zapoj se.

Tu sa pridavam a silne odporucam - kluby a laboratoria. Najviac som sa naucil, ked som sa do dostal sietarskeho laboratoria a takeho polo-formalneho klubu, ktory viedol jeden docent.

[Tassadar]

Když o tom tak přemýšlím, tak tohle se mi stalo na střední - máme tu učitele, který vede "kroužek robotiky", ve kterém učí studenty základy elektroniky, případně programování, a pokud možno tak postaví hromadu robotů a vyrazí na robotický den. Takhle jsem se dostal k věcem jako jsou mikrokontroléry, problém je trochu v tom, že tenhle učitel vyloženě pořádá náborové akce, kdy každý rok proběhne první ročníky, ukáže pár robotů a co to dělá -> několik lidí přijde do kroužku -> polovina z toho zůstane a s tou se pak o něco pokouší.

To je ale dost ojedinělé, aby někoho vůbec studenti zajímali dost na to, aby obětoval čas a snažil se někoho nalákat a přimět, aby dělal něco zajímavého a jsem si jistý, že se s tím nikde dál nesetkám. Bohužel, "najdi si skupinu neznámých lidí, zajdi za něma a zapoj se" pro mě není úplně tak jednoduché, proto jsem taky napsal sem a nešel se ptát osobně studentů MUNI/VUT. Ale očividně se to vyplatí.

[Dadam]

Na výšce se tě nikdo nebude snažit na něco nalákat nebo k něčemu přimět. Chceš vzdělání - vezmi si ho. Nechceš - tahni (ve skutečnosti postupně snížíme nároky, aby i takoví mohli zůstat a my z nich měli peníze).

Co se týče toho zapojení. Proč to není jednoduché? Můj případ: ve třeťáku bc jsem se přidal ke skupině, abych měl bakalářku. Stavil jsem se na dni otevřených dveří, ale určitě by nebyl problém napsat mail a domluvit si osobní schůzku s vedoucím. Třeťák jsem napoprvé nedal, do čtvrťáku jsem si bakalářku vyměnil za něco náročnějšího. Na základě toho náročnějšího mě zapojili do spolupráce s firmou, u které dělám na poloviční úvazek doteď a mám u nich zajištěné místo po škole.

Co můžeš získat:

1. Praxi. Nechápu lidi co si stěžujou že na škole není dost praxe. Těch skupin je tam mrtě, stačí si vybrat čemu se chceš věnovat. A je to praxe použitelná i mimo školu. Na otázku ohledně praxe bude rozhodně líp znít "na škole jsem se zapojil do výzkumu/vývoje ... pro firmu ..." než "školní projekty".
2. Sebevědomí. Kdybych předem věděl, co mě čeká v tom náročnějším projektu, nikdy bych si na to netroufl
3. Peníze. Nebudou hned, nebude jich hodně, ale budou, za něco užitečného, co tě navíc baví.
4. Zadarmo projekty v souvisejících předmětech. Pokud předmět povede někdo ze skupiny, třeba projekt ani nebudeš muset dělat a jako individuální zadání ti napíšou něco, co už jsi dělal.

A co ztratit:

1. Čas. Ale stejně, pokud to hned nevzdáš, uděláš si přehled a třeba zjistíš že tě to nebaví, tak máš aspoň ten přehled, tak čas není ztracený úplně.

Jestli myslíš že se budeš někoho doprošovat, tak ne. Je tam překvapivě málo lidí, co jsou ochotní něco dělat. Netvrdím že vedoucí udělají cokoliv aby tě získali, ale věř že budou rádi za mladou krev.

A vůbec, jestli nastupuješ příští rok a rozhodneš se pro FIT, dej vědět a já ti tu naši skupinu zcela nezávazně ukážu

[luky]

Slyšel jsem o týpkovi, kterého od státnic vyhodili, protože neuměl definovat směrnici tečny pomocí limit.

Urcite bych nesel na skolu, kde by nekoho za todle nevyhodili, na to neni potreba nic jinyho, nez vedet, co je smernice, co je limita a pouzit mozek. Limity a smernice by mel znat ze stredni a pokud neumi pouzivat mozek, mel jit studovat treba historii :-P

[luky]

Kdyz o tom tak premyslim, tak nechapu, jak se takovej clovek mohl dostat az ke statnicim.

[FrostyX]

Stačí mít štěstí a u zkoušky si prostě vytáhnout jinou otázku.

[alkoholik]

Spis bych rekl, ze po nem chteli definici derivace.
A to je skutecne pro VS matematiku zaklad.

[Dadam]

Jo, teď se dívám že jsem to napsal jinak. Chtěli po něm definici derivace, on jim řekl že je to směrnice tečny, a když chtěli podrobnější definici, tak byl v.

[pavlix]

S tím by se správně neměl dostat ani k maturitě.

[pavlix]

Teda pokud se nejedná o školu, kde je matematika potlačená (zdrávky apod).

[Bystroushaak]

Na technicky orientovaných středních školách se k derivacím často taky nedostanou. Vím to z vlastní zkušenosti i ze zkušenosti ostatních z ročníku, kteří si na předpokladu, že to již všichni znají lámali zuby.

[M-train]

kde je matematika potlačená

Ekonomka... zrovna z derivací na VŠE vyletěl známý, několikrát, a bylo mu řečeno, že nemá buňky na studium. 20 let nato zastupoval ČR v Mezinárodním měnovém fondu. Dlouhodobě, úspěšně, nyní ve vedení velké české banky.

[Luboš Doležel (Doli)]

No, nezvládnout derivace, to už člověk opravdu musí umět nezvládnout. Z celý matiky, co jsem na škole zatím měl, byly derivace to nejjednodušší.

[pavlix]

Njn. Kdo umí, umí, kdo neumí učí a kdo neumí ani to, tak řídí :).

[M-train]

Na střední ekonomce měl matiku jen v prvních dvou ročnících, takže zkouška v prváku na vejšce byla z látky, která navazovala na věci probírané na gymplu. Takže derivace, integrály nebo matice byly něco úplně mimo. V prváku prý takhle vyletělo dost lidí, kteří matiku na střední neměli, v dalších ročnících ale čistka proběhla u znalců matiky z gymplu, kteří neměli ponětí o ekonomických oborech.

Pro svůj obor potřeboval daleko víc znalost z příbuzných předmětů jako statistiky, optimálního programování, apod.

[alkoholik]

A jak chces pocitat statistiku bez integralu a derivaci?
;)

[M-train]

Já nechci . Mne to míjí velkým obloukem.

A mému známému to zjevně v jeho práci nechybělo. A nechybí.

[Liborek]

pokud neumi pouzivat mozek, mel jit studovat treba historii

Jako absolvent tohoto oboru s tímto nemůžu souhlasit. Historie je obor, který je principiálně postaven na schopnosti kriticky myslet, analyzovat data a vyhledávat souvislosti, které rozhodně nejsou vidět na první pohled. Plus vyžaduje více než slušnou znalost několika živých i mrtvých jazyků a přehled o mnoha dalších oborech (ekonomie, právo, geografie, architektura, lingvistika, statistika…). Byť se v tom oboru dnes nepohybuji, ze znalostí, které jsem se při studiu získal, čerpám dodnes.

[luky]

Presne tak, historie je o znalostech a ne o rozvinute predstavivosti a abstraktnim mysleni. Odpovida to profilu mych spoluzaku z gymnazia, kteri ji uspesne vystudovali (a dost pochybuju o kvalite jejich kritickeho mysleni a schopnosti systematicky resit problemy).

[Agent]

"O mně" (když už rozdávám ty rady: 3. a 6. pád jsou násobky 3, takže tři písmenka)

By mě vážně zajímalo jaký to má význam? Zbořil by se svět kdyby se to sjednotilo?

[Dadam]

By mě vážně zajímalo jaký to má význam?

Je to tak správně.

Zbořil by se svět kdyby se to sjednotilo?

Zatím to ale sjednocené není.

[pavlix]

Kázeň musí být. Tak je to správné.

[Dadam]

Ale však ať si to píšou jak chcou, mně je to putna. Já s tím měl celou střední problémy, těsně před maturitou mi poradili tuhle pomůcku, tak to předávám dál.

[Raduz]

Když můžu ve věte slovo "m(n)ě" nahradit slovem "mne", vím že můžu napsat "mě". Pokud "mne" nepasuje, píšu "mně". Podle toho si to pamatuju já.

[Fluttershy, yay!]

Nebo prostě používám "mne" a "mi".

[M-train]

Ideální řešení a únik od možné chyby.

[Fluttershy, yay!]

Jednak, jednak si jednoduše pamatuju, že alternativa s "ě" má vždycky ten druhý počet písmenek (tj. "mi" se dvěma -> "mně" se třema; u "mne" se třema naopak), protože ne vždy mi to tam zní úplně dobře (třeba to zmiňované "o mně"... "o mi"? dafuq?).

[M-train]

To už bych radši vyrobil větu bez těch slovíček, než si tohle pamatovat

[Luboš Doležel (Doli)]

Já si pomáhám přes "tobě" -> mně a "tě" -> mě.

[hibiki]

+1

[Agent]

Standardy jsou standardy protože jsou to standardy...

[Antropometrix]

Jestli tě baví hraní s hardwarem, resp. hw/sw codesign, tak na FIT se ti bude líbit (je tam také mnoho výzkumných skupin, které se zabývají návrhem HW a jeho programováním). Vystudoval jsem tam bakaláře i magistra, ale už to je pár let. Co vím, tak téma bakalářky/diplomky si můžeš domluvit s RedHatem a neměl by to být problém. Co vím, tak v seznamu vypsaných témat už byly práce vypsané RedHatem.

Když narazíš na magory, kteří ti nepomůžou, tak máš smůlu - buď přestaneš kňourat, zabereš a práci odevzdáš (pak můžeš s kolegy upozornit na flákajícího kolegu, který pak nedostane body), nebo budeš místo práce kňourat, práci neodevzdáš a pak nedostaneš body ani ty. Vzhledem k tomu, jak se třeseš do práce by ti tento přístup měl být blízký, protože je to dobrá průprava do praxe.

Pokud vím, tak hodně lidí na FIT nadává, protože tam jdou a pak nemají zhruba od poloviny semestru čas na práci kvůli množství projektů do školy. Také si naříkali že přednášky nepokryjí všechny znalosti, které potřebují pro vypracování projektu (jako by to za ty dvě až tři hodiny přednášek týdně po dobu 13 týdnů šlo pokrýt). Často mají pocit, že se musí učit to, co podle nich nepotřebují (stejně jako si to ty myslíš o literatuře), ale ve skutečnosti nikdy nevíš, kdy ti to "něco" navíc otevře dveře. A pokud si myslíš, že něco z teorie vědět nepotřebuješ, tak jdi asi rovnou pracovat a nějak to přežiješ se samostudiem, ale věř mi že samouci často složitě vymýšlí hlouposti, nebo postupují neefektivně, protože neznají některé elementární věci z teorie.

[Dadam]

hodně lidí na FIT nadává, protože tam jdou a pak nemají zhruba od poloviny semestru čas na práci

Tak to je opravdu úděsné.

[Prcek]

Pokud si chceš užít studentskýho života, tak se přihlaš. Pokud to oželíš a spíš by sis chtěl začít vydělávat co nejdřív (a pak si co nejdřív začít užívat peněz a ne pár let živořit jako chudej student), tak bych vejšku přeskočil. Já chodil na FI MUNI a neřekl bych, že mi to v praxi nějak pomohlo. Ale zase studentskej život byla sranda .

S tvýma znalostma tě někde vezmou určitě i bez vejšky, minimálně na nějakou podřadnější pozici (tester apod.). Když tě to tam přestane bavit, můžeš toho kdykoliv nechat a jít někam "výš". Ale upozorňuju, že jak začneš trávit 8+ hodin denně v práci, tak už na nic moc jinýho nebude čas, to je trochu nevýhoda toho vydělávání...

Na druhou stranu, pokud si chceš hrát s těma kontrolerama a jiným HW, tak zkus VUT FIT, třeba se tam dostaneš k něčemu zajímavýmu, k čemu by ses jinak nedostal. Ale o tom ti asi řeknou ti, co tam studovali. A přihlásit se na vejšku ještě neznamená, že jí musíš dokončit, takže když tě to nebude bavit, tak máš zase možnost toho nechat.

Takže kolem a kolem, zkusit si vejšku bych doporučil, ale pokud bude důvod, klidně bych se na to po roce vyflák a šel makat.

[FrostyX]

Lidi často mluví o "studentském životě". Docela by mě zajímalo, jak to zvládají. Studuji vysokou školu druhým rokem a téměř každý můj den vypadá tak, že vstávám mezi šestou až desátou ranní (záleží jak moc jsem ponocoval), pak jdu zhruba na 8 hodin do školy. Když se vrátím, chviličku si odpočinu, dělám úkoly a kolem 12 jdu spát.

Většinu spolužáků co si užívali studentského života, jsem od prvního zkouškového už neviděl. Zbytek z nich odešel po letním semestru (ne že by tam chodili, jen chtěli využívat studentských výhod).

[Prcek]

Když ti nezáleží na dobrých známkách, tak nemusíš být 8 hodin ve škole, abys prolezl . Teda možná jak na který škole.

[M-train]

Nechci nikoho urazit, ale ono kromě píle záleží (také) na talentu. Náš premiant při promoci představoval svým rodičům svoje spolužáky stylem - 'představ si, on skoro nechodil na přednášky, nepsal si žádné přípravy, a zkoušky udělal stejně jako já'.

[JS1]

Podle me je lepsi proste predpokladat, ze na talentu vubec nezalezi.

[xvasek]

Jsem z MUNI už asi 10 let pryč, ale byla to ta varianta, která byla těžší v tom, že na některé předměty je potřeba mít prostě hlavu a nějaké vlohy, jinak nejdou udělat - drill nestačí, člověk prostě musí mít mozkovou kapacitu učivo pochopit a použít.

Na druhou stranu je MUNI lehčí v tom, že pokud už ty vlohy člověk má, tak nemusí dělat prakticky žádnou pakárnu (velké projekty, nějaká šílená cvičení apod.) a může mít hodně svého vlastního volného času. Co jsem se díval na kolegy z VUT, tak škole museli věnovat mnohem víc času, ale na relitvně jednoduchých věcech - teda pro mě.

Já osobně jsem u MUNI pracoval někdy tuším od druháku na cca půl úvazku, později už prakticky na celý. Práci při škole doporučuji, kdyby byl za mě RedHat, určitě bych tam půlúvazek měl. Protáhnul jsem jenom o půl roku (magistra).

Nějaké ty vlohy asi mám, protože jsem se nikdy moc neučil a nějaký předmět jsem opakoval jenom párkrát, navíc jsem měl i celkem "těžkou" specializaci, jejichž předmětů (a učitelů) se ostatní báli. Umím třeba formálně dokazovat správnost algoritmů, takže můžu programovat software pro atomové elektrárny, řízené střely nebo řídící systémy letadel apod., kde to systémem pokus - omyl není úplně ono. Ale zase jsem viděl zoufalství u jiných, kteří se klidně dokázali měsíc věnovat nějakému předmětu, který já jsem dvě hodinky před zkouškou proletěl a je vyhodili a mě ne.

Ty to máš těžší v tom, že tě baví taková ta praktická a vyloženě VUT látka, FI bývala spíš teoretická škola a praktické předměty byly sice zajímavé, ale opravdu jen okrajové. Za mě se na FI ani moc neprogramovalo, ale spíš jsme si o programech povídali. Myslím bylo z těch stovek předmětů asi tak pět, kde jsme opravdu museli nějaký ten kód na počítači napsat a možná dalších pět, kde jsme museli taky nějaký konkrétní kód napsat, ale stačilo na papír.

Ale už jsem opravdu dlouho pryč, takže je to možná úplně jinak. FI se dost změnila, když jsem nastupoval já, tak bylo jenom magisterské studium (bakaláři se zavedli později, já jsem bakalář nikdy nebyl) a to byla vlastně ta "neaplikovaná" informatika.

Možná bych v případě, že by ses chtěl přiklonit k FI, ale chybělo by ti nějaké "praktično", zvážil působení v nějaké laboratoři FI (na stránkách klikni na "výzkum a vývoj"), není problém se do nich dostat už v prváku, klidně si je projdi na dni otevřených dveří, nebo tam prostě přijdi v nějaký pracovní den sám a s nějakým vedoucím si popovídej. Za mého působení se u lidí, kteří dělali nějaké takové projekty, často trochu přimhouřilo oko v případě, že jim některé předměty moc nešly, takže to měli o fous lehčí, ale to připisuji spíš tomu, že to tehdy byla úplně nová fakulta, nevím jak teď.

[Fluttershy, yay!]

na některé předměty je potřeba mít prostě hlavu a nějaké vlohy, jinak nejdou udělat - drill nestačí, člověk prostě musí mít mozkovou kapacitu učivo pochopit a použít

Z toho, co jsem v poslední době četl o učení, mám dojem, že ten tzv. talent prakticky neexistuje. V drtivé většině případů je to právě, jen a pouze drill prováděný správným způsobem. Lidský mozek je zatraceně flexibilní, jenom se musí donutit, aby se rozvíjel.

To jen tak na okraj. Pochopitelně lituju, že jsem na gymplu nedřel jak kůň.

[xvasek]

Já ze svého pohledu úspěšného absovlenta víceméně souhlasím, protože si nepřipadám nijak výjimečný, ale určitě je potřeba objektivně zjistit, proč já jsem schopný udělat zkoušku po dvou hodinách učení a někdo jiný to nedokáže ani po mnohem delším čase, i když techniku učení máme víceméně stejnou, dokonce se můžeme i učit spolu a výsledek bude podobný.

[Agent]

Chceš říct že i když nemám talent na umění skládání hudby malování atd. tak se to dokážu nadrilovat? Že kreativita se dá nadrilovat?

[M-train]

Do určité fáze se dá nadrilovat všechno, stejně jako ve sportu. Ale těm nejlepším chybí ta nadstavba toho talentu. Ve všech oborech je to myslím stejné. I když některé věci docela zajímavě prolínají. Kamarád začal na matfyzu, přestalo ho to bavit a šel studovat ven EU právo. Říkal mi, že mu matické myšlení pomáhá při logické analýze právních věcí. Já sám jsem asi přesný opak, na kreativitu mám asi talent, ale nemám buňky, nebo prostě chuť na systémové opakované drily nebo činnosti.

[Fluttershy, yay!]

Samozřejmě, občas se objeví génius, který věci začne dělat jinak a třeba založí nový žánr. To se stává. Jinak ale viz K. A. Ericssonovu hypotézu o 10k hodinách tréninku.

[M-train]

Někde byl rozhovor a rozbor výsledků Pavla Nedvěda. 90 procent bylo o drilu.

[patentovy zakon]

rozlišovala by som nadanie a talent... talent môžeš zabiť, ak neurobíš nič preto, aby si rozvinul svoje nadanie

[dad]

Umím třeba formálně dokazovat správnost algoritmů,

s mejma algoritmama by si byl brzy v koncich ....

[smazáno]

!!!

[xvasek]

Tak u této disciplíny člověk zjistí, že je mnohem jednodušší napsat to dokazatelně správně, než dokazovat správnost něčeho, co ve většině až ve všech případech funguje dle očekávání. Tato nabytá informace je dokonce v praxi použitelná.

[Josef Kufner]

Pokud jsi ochotný popojet jednu zastávku autobusem a čtyři metrem, tak koukni na obor Počítačové systémy.

[trilobyte]

nebo na robotiku

[Tassadar]

Jezdit do Prahy a/nebo tam dokonce přechodně bydlet je to poslední co chci kvůli škole udělat. ČVUT sice asi "lepší", ať už to znamená cokoliv, ale přijde mi zbytečné někam dojíždět/obstarávat tam bydlení, když přímo tady ve městě jsou dvě školy vcelku na úrovni.

[Josef Kufner]

Chm... pět zastávek a takový cavyky... a co takle se podívat i někam jinam než doma na dvorek?

[Martin]

K tomu mám takovou drobnou poznámku - je něco jiného trávit studium na kolejích a nebo doma. Když něco nevíš, vždycky a snad v každou denní i noční hodinu najdeš někoho, kdo ti poradí. A tím se i dostaneš mnohem snáz k zajímavým věcem. Pamatuji se, že lidi, kteří bydleli doma, tak se cítili (a byli) dost odříznutí. A třeba ve zkouškovém, kdy se počítá každá minuta :D a člověk potřebuje sehnat nějaké informace, tak to bylo k nezaplacení...

[Fluttershy, yay!]

Je to něco za něco. Já byl z kolejí zoufalý z poněkud odlišných důvodů:

• Soukromí? Neexistuje. Pro introverty (způsob, jak funguje mozek) docela problém, a to 17. listopadu v Praze je ještě v pohodě oproti stejnojmenné koleji v Olomouci.
• Byl pro mě obrovský problém překonat to, že kolej je v prvé řadě místo, kam jdu přespat. Příklad: Rozčiluje mě přemíra prachu, mám to doma v pokoji, na koleji to bylo to samé... jenže doma prostě přes léto máknu a předělám strop, zatímco na koleji bych měl na tyhle věci nulový vliv, natož pravomoci.
• Když už se správa kolejí jala něco upravit, celé zkouškové celý den jely vrtačky. Paráda, učit se na chvějícím se stole a se sluchátky půl dne na uších. Jinde měli pro změnu pořád chodbovice.
• Spolubydlící... Špatně snáším teploty nad 20 °C, trefil jsem zimomřivého spolubydlícího. Druhý spolubydlící pro změnu chrápal tak strašně, že se mu spoluosazenstvo pokoje měnilo každou chvíli.

[luky]

Pro introverty (způsob, jak funguje mozek)

To se da lecit, alkoholem.

[Fluttershy, yay!]

Nesmysl, navíc velmi nebezpečný.

[Martin]

Tak já tam bydlel s kamarádem z dětství, takže většina problémů odpadla.
A prach mě nechává dost klidným ;)

[Fluttershy, yay!]

A prach mě nechává dost klidným ;)

Mám na mysli stav, že když po dvou dnech vezmu vlhkou houbičku a přejedu s ní skříň, houbička je bílá od prachu; prachové filtry u počítače můžu čistit každý týden, jinak se před nimi začnou dělat chomáče; plácnu do židle nebo postele a udělá se oblak prachu;... Doma vím, že to skrze dřevěné obložení propadává z půdy. Nemám nejmenší tušení, kde se to bralo na té koleji.

Komplikuje to zacházení s elektronikou a v tom oblaku se mi špatně dýchá, překvapivě. -_-

[kavol]

poslyš, a zkoušel jsi někdy použít vysavač?

[Fluttershy, yay!]

Které části "skrze dřevěné obložení propadává z půdy" nerozumíš?

[Fluttershy, yay!]

Ale to je úplně fuk, protože pointa byla zcela jiná – že mě to zrovna tady nepřekvapuje – a jako příklad jsem mohl použít zateplení. Na béčku furt někdo hučel, že mu byla kosa... doma mi pro změnu spolu s chybějícím zateplením nefungovalo topení. V čem je rozdíl? Že doma dneska mám zateplenou stěnu funkční radiátory, zatímco v Troji si na zimu stěžovaly generace studentů.

[kavol]

kde se vzala v Troji půda s dřevěným obložením ...

[Fluttershy, yay!]

Na koleji nikde. Ovšem prach tam byl, přestože spolubydlící každý druhý den vytíral a vůbec gruntoval celou buňku. Netuším, kde se to bralo a je mi to celkem putna.

Ale klidně se rýpej v nepodstatných detailech, když ti to dělá radost. Já si jdu připomenout krásu tlačítka Blokovat.

[kavol]

Na koleji nikde. Ovšem prach tam byl, přestože spolubydlící každý druhý den vytíral a vůbec gruntoval celou buňku. Netuším, kde se to bralo a je mi to celkem putna.

nějak si takového spolubydlícího nedovedu představit ...

Ale klidně se rýpej v nepodstatných detailech, když ti to dělá radost.

tož, pokud někdo vypisuje body proti kolejím, a zvolí si něco jako reprezentativní příklad k nějakému z nich, a ještě navrch to kolegovi, co se nad tím pozastavil, podrobně vysvětluje, nečekal bych, že je to pro něj nepodstatný detail ... zajímavá sonda do duše linuxáka

Já si jdu připomenout krásu tlačítka Blokovat.

joj, skoro mě až mrzí, že mi nemůžeš navíc rozšlapat bábovičky

jinak to tlačítko asi nějak nefunguje, bo jsem měl za to, že jsi ho zkoušel již když jsi tu mlel o škodovkách magneticky přitahovaných do stromů okolo silnic poblíž jedné zaprděné prdele, načež se ti nelíbilo, že jsem za pomoci databáze nehod dokázal, že kecáš až se ti od huby práší :-p

[pavlix]

:D

[hjkgkjhg]

Grudl je debil a v tom zapisku zatajuje jednu dost zasadni informaci. Ale jinak FIT tak napul. Na bakalare je to idelani, protoze ziskas obrovskej rozhled a tak. Nicmene magistersky je tady principielne to samy jako bc., takze zadna invence a tak.

[pavlix]

Grudl je debil a v tom zapisku zatajuje jednu dost zasadni informaci.

Snad ne potrefená husa? Mimochodem, v zatajování té dost zásadní informace se nelišíte. Pak je otázkou, jaký smysl má tvrzení, že je Grudl debil?

[hjkgkjhg]

Mel tam FIT oznaceny jako "svoje skolici stredisko"...

[pavlix]

Fajn, o tom by se dalo diskutovat, ale Grudl mě moc nezajímá. Ale ta praktika s placením za mikrofon a obcházením s kasičkou jak v kostele se teda považuje na VUT za standardní postup?

[Dadam]

Případně přístup "s tím člověkem máme nevyřízené účty, takže mu zakážeme dobrovolně přednášet o tématu, o které mají studenti zájem". A ano, blbé to je, ale víš co prý řekl Einstein o vesmíru a lidské blbosti. Navíc když jsem poslouchal moju, co se děje na takové bratislavské ekonomce, tak je VUT zlatá škola.

[pavlix]

Tak především pan Grudl dost možná neposlal toho sprostého pana děkana tam, kam slunce nesvítí, jen proto, aby neuškodil svému známému, který tam v tu dobu studoval.

[kavol]

Mel tam FIT oznaceny jako "svoje skolici stredisko"...

a byl by nějaký důkaz tohoto (a v důsledku i předchozího) tvrzení?

- dle archivu je popis v blogu v souladu s tehdejším obsahem stránky

[24horas]

nazor studenta FIT VUT:

Pro cloveka, ktery moc nedava takove ty teoretictejsi veci to muze byt extremne narocne - znam dost lidi kteri hned v prvaku umeli z minula dost dobre programovat, ale povyhazovali je na matematikach a podobne.

Ad. projekty: jo, je jich hodne, jo, nejsou jen "nakod tohle a tamto", ale clovek si k tomu musi neco nastudovat. Skupinove projekty se samozrejme posiraji, kdyz je delas s lidmi, ktere neznas. Pokud jsou to kamaradi, nebudou mit tak lehke poslat te do prdele.

Tobe doporucuju podivat se i na obory na FEKTu, pripadne mozna i FSI, nejaka mechatronika nebo elektronicky obor by ti podle me sednul o dost lip.

Stejne tak - na tu skolu jdes proto, aby ses neco naucil, ne proto, aby sis zopakoval co ses naucil pred ni, takze se rozhodni jestli to ma vubec smysl...

[loki]

Sociální vysoké školy placené z daní a naprostá neschopnost líných levičáků. Školné je jediná cesta ven. Toto je naprosto amorální a špatné, veřejné školy zrušit a zavést pracovní povinnost. Nechci z daní platit levičáky a lenochy. Bezdomovec je bývalý student.

[FUBAR]

tohle jsi o fitu cetl?

[kozzi]

Ja jsem nastoupil na FIT v roce 2008/2009, to jeste platili stara pravidla, takze to mohu dobre porovnat. Popravde to ruseni zaznamu prednasek mi neprislo jako dobry napad. To tvrzeni ze to studenti pouzivali spatne je docela neopodstatnene. Usuzovat tak podle toho ze si studenti stahuji prednasky tesne pred zkouskou je blbost. Ja to taky tak delal, a dokonce jsme si je prehraval nekdy i v rychlosti 2x (nekteri holt mluvi proste jako uspavaci hadu a pri vyssi rychlosti se u toho tolik neusina).

 

A i presto si dovolim tvrdit ze jsme je vyuzival spravne. Na prednasky jsem chodil pravidelne a pripadne se na ne dival online. A to ze jsem si to vsechno chtel zrychlene zopakovat pred zkosukou je prece to k cemu je to dobre. Tvrdit ze kvuli tomu se lide uchyli k podvadeni pomoci nauceni se odpovedi ze starych testu je opet blbost.

 

Ale uz se stalo, a holt snad to zase nekdy prehodnoti. Skolu bych vsak kvuli tomu nemenil. Sice to trochu zhorsuje sluzby jake mela ale neni to zas tak strasne. Co podle me mnohem vice ublizilo skole(aspon v mem pripade). Bylo zavedeni minima ze zkousek.

 

Samotnej napad nebyl spatnej, ale provedeni nebylo stastne. Vysvetlim na priklade. Do zavedeni minima ze zkousky zde existovala moznast ziskat co nejvice bodu behem semestru (domaci ukoly, projekty, cvika, polosemestralky ...). Coz vedlo k situacim ze mohl clovek ziskat kolikrat i skoro polovinu ze 100 bodu za predmet (V jednom pripade se mi podarilo ziskat i vic jak 50b).

 

To vedlo k tomu ze clovek ve vyjmecnych pripadech nemusel jit na zkousku a nebo mu stacilo odpovedet spravne jen na minimum odpovedi. A ano je pravda ze to vede k tomu ze clovek nema ze zkousky takovy strach a tak se na ni nedrti tak moc jako kdyby musel ziskat polovinu bodu z te zkousky. Ale na druhou stranu aby k tomu doslo musel cely semestr podctive pracovat a ucit se a zaverecna zkouska je v podstate rekapitulace toho co se naucil. Takze ve vysledku jsem ze skousek mel mnohem vice nez jen polovinu bodu. Takze pro me tento system fungoval dobre.

 

Po zavedeni minima se to ale zmenilo. Na jednou jsem si spocital, ze pokud ziskam zapocet a dostanu minimum ze zkousky, tak projde ve vetsine pripadech predmetem. Ziskat minimum a zapocet musim tak jako tak. To vedlo k tomu ze jsme se prestal snazit behem semestru. Udelal jsme jen minimum abych mel zapocet. A na zkousku jsme se naucil ze starych zkousek. Ano prumer se mi sice hodne zhorsil, ale na to se uz moc nikdo nepta.

[Luboš Doležel (Doli)]

Popravde to ruseni zaznamu prednasek mi neprislo jako dobry napad. To tvrzeni ze to studenti pouzivali spatne je docela neopodstatnene.

Naivky, co vedení čekalo? Přehrát si přednášky před zkouškou je naprosto logická věc.

A na zkousku jsme se naucil ze starych zkousek.

Pokud dávají 10 let ta samá zadání, jak se píše v tom odkazovaném blogu, tak opět, co ti naivové čekali?

[manasekp]

Si myslim ze kdyz se student podiva na prednasky 2x zrychlene chvili pred zkouskou tak je to porad jeste ta lepsi varianta

[Rezza]

Pekne shrnute. Ja jsem rad, ze jsem tam byl jeste v te stare dobe. Dokonce se tenkrat pry planoval presny opak, ze projekty a skutecna prace budou mit vetsi vahu nez tipovacka na zkousce. Bohuzel to skoncilo presne opacne...

[Fluttershy, yay!]

Co podle me mnohem vice ublizilo skole(aspon v mem pripade). Bylo zavedeni minima ze zkousek.

Na tu školu jsem nechodil, takže vycházím jenom z toho, co mi říkalo několik kamarádů dnes již vesměs mimo FIT, ale co jsem tak pochopil, nejde o takových pár změn, nýbrž celkový přístup. Jenom představa absence ústních zkoušek a v podstatě i možnosti ústních konzultací mě děsí.

[Dadam]

Jaký má být problém s konzultacemi? Že na ně nikdo nechodí, všichni to řeší přes facebook a za učitelem pak chodí týden před deadline?

Co se týče ústních zkoušek, jak chceš ústně vyzkoušet 100 studentů? Muselo by to být stylem "víš, supr, nevíš, tahni" a všichni by zase mrnčeli že nemají dost času si promyslet odpověď.

[Fluttershy, yay!]

Co se týče ústních zkoušek, jak chceš ústně vyzkoušet 100 studentů? Muselo by to být stylem "víš, supr, nevíš, tahni" a všichni by zase mrnčeli že nemají dost času si promyslet odpověď.

Většina zkoušek, které jsem dělal, měla ústní část. Na matfyzu byl ročník rozsekán mezi několik přednášejících/zkoušejících, aby se těch 500 nebo kolik studentů rozprostřelo. Z toho plynou i ty konzultace.

[Rezza]

Tak to te mozna dostane to, ze se zkouselo i automaticke opravovani testu tak, aby na ty testy nemusel clovek ani sahnout :D.

[jas]

Na fi muni sa to nie len skusalo, ale je to aj zavedene v praxi (samozrejme len v niektorych masovych predmetoch) a to uz celkom dlho.

Osobne v tom pri masovych (stovky studentov) predmetoch nevidim problem. Ak by to mal opravovat vyucujuci, tak tomu aj tak venuje asi tolko pozornosti, co ten stroj.

[xxx]

No tohle ma ponekud hlubsi koreny. Vetsina predmetu totiz bezi delsi dobu. Zhruba v dobe kdy jsi nastoupil, se prechazelo na hodnoceni A-F z puvodniho 1-4. Soucasti toho je, ze za predmet je mozne obdrzet celkove (semestr + zk. + cokoliv dalsiho) 0-100 bodu. Pricemz 100-90 = A, 80 - 91 = B,... atd. Navic ze semestru by melo byt dosazitelnych alespon 50 bodu.

S tim se bylo treba nejak vyporadat. Pred tim se v predmetech dost hodnoceni lisilo. Nekde nemel semestr zadny vliv, nekde si treba clovek nes par bodu navic ke zkousce, nekde clovek dostal body z pisemne zkousky a pak je musel u ustni obhajit (ano clovek mohl mit 1 z pisemne, nasledne u ustni dostal postupne otazku na 1,2,3 a kdyz nevedel, tak se postupne znamka snizovala az na 4). Nekde semestralka urcovala nejlepsi moznou znamku. Nicmene hodnceni min(znamka(body semestr + zkouska), znamka(body zkouska)) bylo naprosto bezne. Kazdopadne kazdej predmet mel hodnoceni ruzne postavene.

No se standardizaci se zajetej system zacal ohejbat, cimz vznikali treba komicke situace, kdy bylo najednou z tezke zkousky ziskat 20% (10 z 50) bodu na E misto puvodnich 50%, protoze ziskat plnej pocet bodu (50) ze semestru bylo trivialni. S tim se dalo vyporadat dvema zpusoby. Jednim z nich bylo kompletne prekopat vyuku (vice prace v semestru). Zavadeni minim je vlastne navrat zpet k puvodnimu hodnoceni.

K zaznamu prednasek: Tohle je problem, kterej resi snad vsechny skoly. Jeho reseni se tak nejak prelejva dle aktualnich nalad vedoucich predmetu. Podle toho bych se uplne nerozhodoval, nebot je velka sance, ze v kritickych predmetech se to obrati k zlemu/dobremu behem jednoho semestru.

[Rezza]

Ale me prijde dulezitejsi ta prace v semestru - 13 tydnu, nez hodinova zkouska. Takze to neberu jako komicke, ale naopak jako to, co tu skolu delalo dobre. Ano, pulku semestru clovek sedel u projektu a ostatni chlastali, ve zkouskovem se to obratilo :).

[xxx]

V nekterych predmetech by mela by stezejni prace v semestru, jenze to tak musis nejdriv postavit vyuku onoho predmetu, a ne jen hodnoceni. Pokud to udelas, pak je to super. Komicke to je prave v pripade, kdy vsichni dostanou za semestr maximum, protoze se nezvedla obtiznost prace behem semestru.

[Dadam]

Každý vidí jak se dělají opatření, každý vidí jací jsou učitelé pitomci, ale vidí taky někdo co dělaj studenti? Jak prváci na písemce udělají cokoliv, aby měli hotovo? Teda cokoliv kromě učení se, bo to už dneska není cool.

[pavlix]

To má být argument pro co? Máme blbé studenty, tak je v pořádku mít i blbé vyučující a vedení? Netvrdím, že to tak je, jen mi to připadá jako nejlogičtější vysvětlení tvého příspěvku.

[Dadam]

Ani ne argument, spíš brblání na to, že se pořád omílá úroveň učitelů, ale nikdy ne studentů. To máš tak. Máme na škole jednoho vyučujícího, který je za strašného kreténa. Když jsem za ním šel poprvé, chtěl jsem ať mi u nepovedeného projektu dá pár bodů navíc od kolegy. V podstatě mě poslal do prdele. Víc lidí se zkušeností jako já a hned má pověst.

Jenže když jsem za tímhle člověkem byl minule aby mi zaregistroval projekt, na který jsem zapomněl, tak v pohodě, že se to stane. Staral se jestli mám článek, podle kterého to budu dělat, a hlavně ať začnu.

Když jsem s ním měl předmět (cca 50 lidí) tak termíny zkoušek sestavil následovně: "mám pět termínů, dohodněte se na třech které uděláme, pokud by si někdo nemohl vybrat ani z těch, tak se domluvíme a vyzkouším vás ústně".

Moje představa o situaci na škole obecně je taková: 15% učitelů jsou blbci a blbci zůstanou. 15% zase budou dobří ať už studenti budou dělat cokoliv. Za těmi zbylými přijde na konci každého semestru z každého předmětu 20 lidí, kteří řeknou "v průběhu celého semestru jsem dělal hovno a teď bych potřeboval dva body, ať vůbec prolezu". Podle toho, co vykládá jeden z vyučujících ve skupině, je takových studentů většina. Učitel je vyhodí a získá pověst blbce.

Na konci každého semestru se z každého předmětu dělá dotazník. Kdosi nám vykládal, že jednou změnili formát písemek z testových na "fulltextové". Jinak nezměnil nic. Podle dotazníků se v tom roce zhoršila úroveň výkladu, dostupnost materiálů, a vůbec.

Jinak aby sis nemyslel že jsu nějaký premiant co brblá na ty horší - sám se tou školou snažím prolézt jak se dá a magisterské budu dělat 4 roky. Jestli vůbec.

[pavlix]

Ani ne argument, spíš brblání na to, že se pořád omílá úroveň učitelů, ale nikdy ne studentů.

To je nesmysl. Omílá se úroveň vyučujících, úroveň studentů i úroveň škol jako takových, a to ve všech možných ohledech.

Rozdíl je ovšem v tom, že student svou neschopností zpravidla ublíží především sobě. Navíc je to svým způsobem zákazník (ať už platící nebo ne), a škola je tu do určité míry pro něj, i když zrovna neplní jeho přání. Oproti tomu vyučující je placený profesionál u něhož neschopnost či všehoschopnost způsobuje problémy především těm druhým.

Svět samozřejmě není černobílý, ale chyby studentů a chyby vyučujících prostě nejsou na stejné úrovni, rozdíl v zodpovědnosti je podle mě obrovský.

Jinak aby sis nemyslel že jsu nějaký premiant co brblá na ty horší - sám se tou školou snažím prolézt jak se dá a magisterské budu dělat 4 roky. Jestli vůbec.

Já mám taky takovou story, kdy mě kamarád upozorňoval, ať si neberu cvika u přednášejícího, protože přeskakuje základy a nikdo nemůže stíhat. Naštěstí jsem na nich tou dobou už byl a z přeskočených základů se vyklubal xor. Komické na tom je, že kamarád byl velmi sběhlý a chytrý a ve skutečnosti předával radu tak jak ji dostal od těch méně sběhlých. Cvika byly nakonec fajn.

Školu jsem mimochodem nedokončil, naštěstí ale ze svých vlastních důvodů, bavily mě jiné věci.

[kozzi]

Tak já jsem loni dostudoval úspěšně FIT VUTBR a pár postřehů.

Co se týče toho co jsi o sobě napsal tak by ti mělo FITko sednout o něco lépe.

 

Co se týče skupinových projektů, tak je pravda že většinu jsme jich dělal sám. Ale nebylo to proto, že by se na to ostatní vykašlali. Já si schválně volil lidi, kterým nevadilo, žýe to udělám celé po svém. A popravdě většina těch skupinových projektů nemá dostatečný rozsah na to, aby se to dalo dobře rozdělit na více lidí. Teda až na projekt v IFJ, kde se vytváří většinou interpret nějakého jazyka. Je to jeden z mála projektů, kde jsme si zvolil tým z těch nejlepších a všichni pracovali perfektmě a díky tomu jsem si osvojil i práci v týmu. Naše řešení bylo nakonec podle testů i tou nejrychlejší implementací. Jinak z toho co si pamatuji, tak pokud ostatní s týmu nechtěli spolupracovat, tak si měl možnost tohle ohlásit a dalo se to řešit.

 

Pokud si opravdu myslíš že ti škola moc nedá a chceš jen titul, tak potom doporučuji dálkově například informatiku ve zlíně a jít rovnou při tom pracovat. Můj názor je že ačkoliv se na FITu učí spousta věcí, které možná nebude člověk potřebovat, tak nakonec mě naučil hodně a poznal jsem věci o které bych asi sám nezavadil,

 

O tom že aby tě zaměstnali rozhoduje nějaký kus papíru můžeš zapomenout, aspoň v IT oboru je to dost často spíš o znalostech a dovednostech. Já osobně byl na 5 pohovorech a vždy jsem jimi prošel a to bylo v době kdy jsem neměl titul. Ale tím nechci tvrdit, že mít na to papír je k ničemu.

 

Ohledně té matiky, tak na FITu jí je poskromnu a dá se zvládnout v podstatě bez většího učení.

 

P.S. když se ti libi C/C++  a Qt tak zkoušel si to používat právě i pro vývoj android aplikací?

[pavlix]

A já myslel, že dálková informatika je jen v Ostravě.

[kozzi]

Tak ono je to spis kombinovane studium, ackoliv ted nevim jestli tam maji i baklare kombinovane nebo jen ing.

[jj]

Ta reklama na VUT je vlastně docela vtipná.

[smazáno]

Nemám ale sebemenší ponětí jestli by mě vůbec někdo zaměstnal, vetšina pracovních míst asi vyžaduje minimálně bakaláře.

Kdyz se podivam na tvuj github a na ty zkusenosti co si tady popsal v blogu, tak nebudes mit nejmensi problem najit praci. Ta VS pro tebe muze byt i zbytecna. Rozhodne ses na tom uz ted lip nez vetsina lidi co VS opousti (opravdu!). "Hiring managers" nejsou blbecci, jak se rika, alespon ne vsichni, a kdyz nekde ukazes svuj github a pokecas trochu o MultiROM, tak se ani nemusis bat rict si o zajimavy plat ...

[kozzi]

JJ presne, dokonce me prekvapilo ze jsem nemusel nikomu nic ukazovat. Si me rovnou vygooglili a nasli muj github a profil zde na abclinuxu a vedeli o me vic nez bych jim stihl na pohovoru rict

[JS1]

Urcite do skoly jdi. Penize nejsou vsechno. Pozdeji te to bude mrzet, ze jsi do toho nesel.

Hlavni duvod, proc si myslim, ze bys mel - mas evidentne ruznorode zajmy, a skola ti v tomhle pomuze. Ziskas lepsi prehled. Spousta veci docvakne. Proste by sis to mel doprat, tu moznost zabyvat se mnoha ruznymi vecmi. Treba i ta teorie te zacne bavit, nikdy nevis.

V praci - nekam si te zaskatulkuji a bude to tezsi.

(Neni mi jeste tolik, ale kdyz se podivam zpetne na svuj dosavadni zivot, nektere propasle prilezitosti me mrzi. Pritom se to naprosto netyka penez. Penize jsou jen prostredek, ne cil, a cile muzes dosahnout mnoha zpusoby.)

[psio]

Hezky pohadky, ale dokud se nedostane na urcitou uroven ekonomicke nezavislosti a vypadek jednoho zdroje prijmu by vazne neohrozil jeho socialni existenci, tak penize jsou prakticky vsechno. A to dokonce i s ohledem na reseni pripadnych zdravotnich problemu. Meet the reality.

[JS1]

No pokud jsem jeho zapisek cetl spravne, problem by v tomhle byt nemel.

[Miriam]

Prašť jak uhoď, za mě se říkalo, že VUTčko je víc praktické a FI je víc teoretická. Momentální zkušenost je taková, že na FI spoustu studentů studia zanechá, né že by to bylo těžké, ale většinou je zlákají peníze a tak třeba šance FI na kvalitního doktoranda je hodně hodně nízká. Hlavní je, abys měl zájem a aby tě to bavilo, což podle popisu vypadá, že je obrovská šance. Pak je jedno, jaká škola ti předmět studia znechutí (a věř, že takových lidí, co tě odradí a nahlodají bude spousta), protože tu vůli budeš mít v sobě.

[dad]

jak tady pred lety poznamenal Amiga:

'co to furt mate s tema vysokejma skolama?' ....

[Miriam]

amígo je kokot.

[M-train]

Za chvíli bude mít každej několik vysokejch škol, včetně těch soukromých a víkendových, a bude znovu rozhodovat, co člověk umí, a ne, co má na papíře

[loki]

Ano. Take bude cim dal tim vic zalezet na tom, na jake skole clovek titul ziskal. Poptavka po absolventech statnich vysokych skol, ktere jsou zdarma diky vynucenemu prerozdelovani, bude neustale klesat. Financovani statnich skol je spatne uz od zakladu a to se tyka i vedy jako takove(avcr) - na priklad naprosto absurdne vynakladane prostredky na zakladni vyzkum, coz je dnes takova hladova zed pro zkostnatele statni instituce typu avcr.

[Fluttershy, yay!]

Pleteš si státní a veřejné vysoké školy.

[Miriam]

co čekat od někoho, kdo si neplatí sociální a zdravotní pojištění...

[loki]

Z ceho prameni tva znalost?

[loki]

Bohuzel nepletu.

[M-train]

Financovani statnich skol je spatne uz od zakladu

Jenže stát financuje i ty privátní, a podle počtu studentů - to je snad ještě horší, z toho jsou ty rychlokvašky z Plzně, nebo Haškové na víkendové škole někde na slovenském pohraničí.

[loki]

Haskuv pripad neznam, ale rychlokvasky z Plzne jsou imho ze statni skoly. Jinak pokud soukroma skola pobira nejakou dotaci od statu, jedna se o skoro stejne amoralni stav jako u statni skoly.

[pavlix]

Haskuv pripad neznam, ale rychlokvasky z Plzne jsou imho ze statni skoly.

V tom případě se obávám, že upozornění na rozdíl mezi státními a veřejnými školami výše bylo na místě.

[M-train]

Stačí si snadno vyguglit tu pseudoškolu, kde si dodělával titul.

V Praze je takovým báječným institutem privátní Vysoká škola správní a managementu, nebo jak se jmenuje, u Nuselského mostu, která nahrazuje státní VŠE pro tupé státní a městské úředníky, aby dosáhli požadovaného vzdělání pro své pozice. Její kvalita, se státní dotací pochopitelně, je na úrovni okresního přeboru ve fotbale.

[dementni.lojzik]

absurdne vynakladane prostredky na zakladni vyzkum

jisteze je to absurdni, protoze, mimo jine, prave diky zakladnimu vyzkumu tady muzes trolovat proti zakladnimu vyzkumu

[xvasek]

Mám pocit, že to on nepochopí, stejně jako to, že školství se státu jednoduše vyplatí, proto je dobré jej takto mít. Teda netvrdím, že všechny fakutly na všech svých studentech, ale v součtu a průměru. Třeba vzdělat konkrétně mě byla od státu celkem prozíravá investice.

[JS1]

že školství se státu jednoduše vyplatí, proto je dobré jej takto mít

Vazne?

[xvasek]

TL;DW , nedalo by se to nějak shnout jednou - dvěma větami?

[=^..^= AmigaPower®]

Když už by to musela bejt taková prdel jako je brno, tak jenom kvůli tomu, že tam je veterina...

[jas]

Vyjadroval si sa sice, ze ta zaujima skor prakticka/aplikovana nez teoreticka informatika, ale ked som nastupoval na VS, tak som to mal podobne, takze mozno ti pomoze aj prispevok odo mna -- od cloveka, co ma vystudovany odbor teoreticka informatika na MU.

Najprv vseobecne: Studium je velmi volne. Zataz pri studiu sa da velmi lahko korigovat, aby sadla takmer kazdemu -- pri mojom bakalarskom studiu (odbor Informatika) tvorili povinne predmety len cca 50-60 % studia, zvysok bol na mne. Bohuzial, tento odbor uz zrusili, ale stale plati, ze hocikedy behom studia sa da prechadzat medzi odbormi (tj. ist napr. zo sieti na matematicku informatiku a pod. aj ked si treba davat pozor na tzv. "zaklad"), takze studium je stale relativne volne.

Na bakalarovi som studoval cca matematicku informatiku (oficialne to bola len informatika, ale predmety som si vyberal podla osnov matematickej informatiky). Slo pravdepodobne o najlepsie rozhodnutie, ake som mohol spravit. Predmety (obvzlast matematika) boli totiz viac dizajnovane na pochopenie latky nez na nejaky hlupy drill vzorcov (ako som pocul, ze sa to robievalo na aplikovanej informatike). Ako plus beriem aj to, ze matematiky boli ucene ludmi z prirodovedy.

Celkovy prinos studia bol podla mna obrovsky. Ak by som mal cele bakalarske studium zhrnut v jednej vete, tak by som povedal, ze studium nebolo o nabifleni nejakych vzorcov, noriem ci standardov, ale o prisvojeni si formalneho myslenia a zvysne znalosti uz boli len taky bonus. Na tomto stupni sa clovek naucil ucit sa a ziskal dobre zaklady formalneho myslenia.

Na magisterskom studiu som pokracoval odborom teoreticka informatika. Tu sa clovek dozvedel mnozstvo informacii z oblasti, ktore su aktualne relativne zhave v oblasti teoretickej informatiky (napr. verifikacia algoritmov, kvantove spracovanie informacie/kvantove algoritmy, vycislitelnost, zlozitost, kryptografia, nahodnostne algoritmy, paralelne/distribuovane algoritmy (+ ich verifikacia), ...).

Poziadavky na studium boli v tomto nadvazujucom studiu na vyssej urovni nez pri bakalrskom studiu. Na druhu stranu prostredie bolo omnoho uvolnenejsie a viac osobne. Uz nebolo cielom ludi pretriedit (na to bolo bakalarske studium), ale skor priniest im nieco nove alebo vzbudit v ludoch zaujem o dalsie studium. Pridal by som varovanie, ze toto neplatilo pre ludi, ktori si neosvojili dostatocne formalne myslenie pri svojom bakalarskom studiu (prevazne absolventi odborov ako je aplikovana informatika), pre nich bolo casto magisterske studium len bojom o najdenie co najjednoduchsich predmetov.

Moje magisterske studium bolo prevazne o pochopeni sofistikovanych matematickych teorii (na bakalarovi to boli skor len matematicke zaklady a trivialne teorie), o schopnosti naucit sa pozerat na veci z roznych uhlov, o schopnosti utriedit si myslienky a nakoniec (diplomova praca) o schopnosti vlastnej prace a sebareflexie. Z tychto dovodov opat povazujem studium za prinosne.

Neviem ako moc z toho, co som tu popisal este plati, kedze v poslednych 2 rokoch prebehla celkom velka zmena studia (a ta zmena sa ma este postupne prehlbovat), ale ak ti mam dat nejaku radu, tak ta rada znie: vyber si (alebo ju aspon nezavrhuj a vyskusaj si nejake z jej predmetov) teoreticku/matematicku informatiku, moze ti dat omnoho viac nez by si si myslel.

[xvasek]

Pod toto se klidně podepíšu. Ta volnost mi přišla taky hodně důležitá, taky jsem nastupoval s úplně jinou představou a s jinou jsem odcházel, stejně jako jas jsem se z praktické přeorientoval na teoretickou. Na konci studia jsem dokonce zjistil, že splňuji dvě specializace, takže jsem závěrečnou zkoušku udělal jen tak ze srandy z obou.

Ještě že jsem nedělal bakalářskou zkoušku, tu bych nedal, magisterské státnice byly mnohem jednodušší - už takřka v rodinném kruhu s těmi pár lidmi, co jsme si zapisovali předměty, kde nás bylo třeba deset a jejichž učitelé byli mezi prvními ročníky největšími strašáky a u jejichž popisků ve žluté knize si druháci pro jistotu raději slepili stránky, aby to ne ně v noci nevyskočilo.