Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
V předchozím dílu seriálu jsem se pokusil srovnat výkon při přehráváni videa pomocí 32bit a 64bit kodeků. Přišlo mi více dotazů na téma 32bit mplayeru a kodeků v 64bit linuxu než na původní téma článku. Dovolím si tedy menší odbočku od tématu seriálu abych ukázal jak si na 64bit systému vyrobit 32bit binárky a knihovny.
V Gentoo je možnost nainstalovat 32bit verzi mplayeru pomocí emerge mplayer-bin. Spolu se stádem emul-linux a wincodecs balíčky tím dostaneme binární 32bit kodeky a mplayer/mencoder. Docílíme tím stavu stejného jako v binárních distribucích. Použití takového postupu pro srovnání výkonu by ale nebylo férové jelikož v 64bit verzi je použita kompilovaná verze šitá na míru pro můj počítač.
Další alternatívou je ruční překlad knihoven a mplayeru s vnucením -m32. Tento postup je ale složitý a vyžaduje spoustu cvičení s umístěním knihoven a parametry pro configure všech aplikací. Tudy snadná cesta nevede.
Řešením je vytvoření chrootovaného 32bit prostředí. Detailní postup je popsán v gentoo handbooku. Hezké je na tom ale to, že tento postup bude funkční (s mírnými modifikacemi) i v jiných distribucích. Pomocí linux32 přesvědčíme vnoneřené procesy (v tomto případě chroot), že běží na i686 platformě. Pomocí běžných prostředků gentoo následně nainstalujeme běžnou 32bit distribuci. Pomocí 32bit překladače si zkompilujeme 32bit knihovny a 32bit aplikace optimalizované dle CFLAGS vnořeného 32bit systému
Iluze je téměř dokonola ikdyzž samozřejmě nějake trhlinky tam jsou- aplikace použivající jaderný modul se sice obalamutit podaří ale nedopadne to dobře.
Nevýhodou je množství zabraného místa na disku. Portage tree a distfiles lze sdílet ale ostatní věci jsou "zdvojeny". Počítejte se zhruba 700MiB po instalaci základních věcí.
Pokles výkonu 32bit aplikace spuštěné v 64bit systému je (v případě, že aplikace nevyužívá enormně často volání jádra) zanedbatelný. Kdybychom se pokusili o virtualizaci pomocí XENu, VirtualBoxu atd. tak docílíme hůře srovnatelných výsledků.
Happy chtrooting
Tiskni
Sdílej:
Mandriva to má celkom elegantne vyriešené keď je program 64 bit nainštaluje sa do /usr/bin a knižnice !/usr/lib64! a ostatne je klasika. Ak je program 32bit tak sa dá do /usr/bin a knižnice ktoré potrebuje 32 bit sa dajú do /usr/lib.
Tak to nemá zdaleka jen Mandriva, spíš bych to označil za standardní řešení. Dokonce s tím počítá i specifikace FHS.
náhodou nie je to podobné chroot (až tak som to veľmi neriešil)
Ne, chroot je proti tomuto řešení zbytečně komplikovaný.
V pripade binarnich balicku zbytecne komplikovany. V pripade kompilace vlastnich balicku (coz je tento pripad) je to mene komplikovane :)náhodou nie je to podobné chroot (až tak som to veľmi neriešil)Ne, chroot je proti tomuto řešení zbytečně komplikovaný.
Vlastne som ani neskúmal ktoré ďalšie dist. majú toto rovnaké. Viete ktoré
Určitě SuSE přinejmenším od 8.2. Řekl bych, že i Fedora, RHEL a klony, ale tam si nejsem stoprocentně jistý.