Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
V předchozím dílu seriálu jsem se pokusil srovnat výkon při přehráváni videa pomocí 32bit a 64bit kodeků. Přišlo mi více dotazů na téma 32bit mplayeru a kodeků v 64bit linuxu než na původní téma článku. Dovolím si tedy menší odbočku od tématu seriálu abych ukázal jak si na 64bit systému vyrobit 32bit binárky a knihovny.
V Gentoo je možnost nainstalovat 32bit verzi mplayeru pomocí emerge mplayer-bin. Spolu se stádem emul-linux a wincodecs balíčky tím dostaneme binární 32bit kodeky a mplayer/mencoder. Docílíme tím stavu stejného jako v binárních distribucích. Použití takového postupu pro srovnání výkonu by ale nebylo férové jelikož v 64bit verzi je použita kompilovaná verze šitá na míru pro můj počítač.
Další alternatívou je ruční překlad knihoven a mplayeru s vnucením -m32. Tento postup je ale složitý a vyžaduje spoustu cvičení s umístěním knihoven a parametry pro configure všech aplikací. Tudy snadná cesta nevede.
Řešením je vytvoření chrootovaného 32bit prostředí. Detailní postup je popsán v gentoo handbooku. Hezké je na tom ale to, že tento postup bude funkční (s mírnými modifikacemi) i v jiných distribucích. Pomocí linux32 přesvědčíme vnoneřené procesy (v tomto případě chroot), že běží na i686 platformě. Pomocí běžných prostředků gentoo následně nainstalujeme běžnou 32bit distribuci. Pomocí 32bit překladače si zkompilujeme 32bit knihovny a 32bit aplikace optimalizované dle CFLAGS vnořeného 32bit systému Iluze je téměř dokonola ikdyzž samozřejmě nějake trhlinky tam jsou- aplikace použivající jaderný modul se sice obalamutit podaří ale nedopadne to dobře.
Nevýhodou je množství zabraného místa na disku. Portage tree a distfiles lze sdílet ale ostatní věci jsou "zdvojeny". Počítejte se zhruba 700MiB po instalaci základních věcí.
Pokles výkonu 32bit aplikace spuštěné v 64bit systému je (v případě, že aplikace nevyužívá enormně často volání jádra) zanedbatelný. Kdybychom se pokusili o virtualizaci pomocí XENu, VirtualBoxu atd. tak docílíme hůře srovnatelných výsledků.
Happy chtrooting
Tiskni
Sdílej:
Mandriva to má celkom elegantne vyriešené keď je program 64 bit nainštaluje sa do /usr/bin a knižnice !/usr/lib64! a ostatne je klasika. Ak je program 32bit tak sa dá do /usr/bin a knižnice ktoré potrebuje 32 bit sa dajú do /usr/lib.
Tak to nemá zdaleka jen Mandriva, spíš bych to označil za standardní řešení. Dokonce s tím počítá i specifikace FHS.
náhodou nie je to podobné chroot (až tak som to veľmi neriešil)
Ne, chroot je proti tomuto řešení zbytečně komplikovaný.
V pripade binarnich balicku zbytecne komplikovany. V pripade kompilace vlastnich balicku (coz je tento pripad) je to mene komplikovane :)náhodou nie je to podobné chroot (až tak som to veľmi neriešil)Ne, chroot je proti tomuto řešení zbytečně komplikovaný.
Vlastne som ani neskúmal ktoré ďalšie dist. majú toto rovnaké. Viete ktoré
Určitě SuSE přinejmenším od 8.2. Řekl bych, že i Fedora, RHEL a klony, ale tam si nejsem stoprocentně jistý.