Přijďte si zasprintovat na Djangu, jiném Python open-source projektu, nebo jen potkat ostatní vývojáře!
… více »Letos v říjnu se v Praze uskuteční hned několik konferencí. Odehraje se zde nově vzniklá konference LinuxDays. K ní se přidá čtvrtý ročník openSUSE Conference, dvanáctý ročník SUSE Labs conference a aby to nebylo málo, přidá se i první ročník Gentoo miniconf. A to vše ve stejné dny a na stejném místě.
… více »Hudba dokáže většině lidí přinést dobrou náladu. Proto je téma květnového openMagazinu audio. Existuje pro Linux zvukové studio, které milovníci hudby potřebují? Ano, květnové číslo obsahuje rozsáhlý článek o nastavení realtimového zvukového serveru. Ale nejen to. Přehrávat skladby lze v několika přehrávačích. Seznamte se s nimi. Až se sbírka rozroste, lze ji uspořádat programem, na to určeným.
… více »
Tak a přišel čas na jeden z těch kontroverzních blogpostů, za které mě všichni tak milujete
...

Bylo nebylo, zrodil se před mnoha lety nápad zvaný VHS. Ten díky otevřenosti japonských Viktorů porazil konkurenci v podobě technologicky lepších betamaxů či video2000. Lidé tak konečně mohli nejen doma čumákovat na filmy z půjčoven či VHS shopů, ale mohli si také sami svá dílka nahrávat. Revoluce vpravdě gigantická, zasáhla snad všechny a všude (kromě australských křováků, grónských tučňáků a yetiho).
Nějakou dobu jsme si s VHS spokojeně chrochtali, jakožto našince nás víceméně minula záležitost jménem Video CD. Poté v polovině devadesátých let přichází spíše evoluční, ale v mnoha ohledech revoluční krok: DVD Video. To nejenže nabídlo zvýšení kvality obrazu i zvuku (576p oproti cca 240 řádkům na VHS, 5.1/48kHz oproti často mono zvuku z podélné stopy), ale také jistý "sociální element". Přesněji řečeno kolekce ve velkém, sběratelské edice a hlavně režisérské verze a hromadu doprovodného materálu u filmu. Kdo kdy viděl třeba onen pověstný kýbl doprovodných dokumentů u Pulp Fiction, dá mi jistě za pravdu, že svým způsobem byl toto revoluční element.
A léta plynula, nemohu neminout dobu, kdy v mrkvosoftu přišli s WME 4 a MS MPEG4 kodekem, který se později reinkarnoval do otěží zbavené verze s názvem DivX
, pocházející z pera dvou francouzů (snad nekecám, už si to příliš nevybavuji). Evoluce tím pro IT-compatible lidi pokročila o krůček dále a započala doba DVDripů a mnoha tisíců hodin strojového času při MPEG2->MPEG4 procesu. A tím se náš příběh posouvá k (prozatím) závěrečné fázi:
Evoluce pokračuje dále a tak tu máme HD alias 720p/1080p alias "nedomrlé" 1080i a alias také: HDCP, AACS, BD+, šifrování-buzerování. Důsledky domysleme sami...
Takže tedy, zatímco pro hypotetické DVD Video s HD rozlišením (tedy hypotetický MPEG2 v 1920x1080) by na dekódování stačil nějaký ten gigahertzový ekvivalent, reálné Blu-ray/HDDVD k tomu přidává odporné hnusné ochrany. Ano já sám je někdy "hájím" slovy, že je chápu, ale skutečnost je taková, že je nenávidím. Nebojte, dnes to nebude o boji malého Davida proti hollywoodským vyžírkům a jejich nelogické ochraně vlastního díla. Dnes to bude i o něčem jiném. Ale k ochranám se vrátím. Ale teď k tomu hlavnímu, k přínosu HD...
DVD oproti VHS nabídlo kvalitativní nárůst bez diskusí. Ale ten nárůst je nutno vykompenzovat následující myšlenkou: digitalizace a možnost dělat authoring legálních lisovaných a majiteli práv posvěcených disků se dá dělat v podstatě na koleně a tomu často kvalita tohoto authoringu odpovídá. Jako zářný příklad si vezmu řadu českých filmů, které takto kdosi "zachraňuje". Nerad to říkám, ale to je snad lepší nechat je důstojně odpočívat v archivu a tu a tam s vyššími náklady kvalitně zpracovat některé vybrané filmy, než vytahovat každou hroznou zombie a tu pak prodávat za 199Kč, zejména v době, kdy ji dávaj v TV třikrát do roka. Ale nejen české filmy, stejná hrůza se často týká i zahraničních. nicméně za většiny okolností lze verzi na DVD označit za lepší verze na VHS (minimálně díky širokoúhlému formátu). HD jako takové, tedy 720/1080p oproti 576p přináší co? Sám mohu soudit na jedinném filmu:
Měl jsem možnost vidět hned třikrát poslední hvězdné války. První byl "kinorip", který se však celkem povedl a kvalitativně splňoval moje představy o kvalitě kopie VHS kazety z půjčovny v roce 1993. Druhé mé shlédnutí byl "DVDrip" v něco×něco (asi 640x???, nevím). Tedy zhruba to, co bych označil za DVD-Video (kvalita slušná, prostě 2CD "rip"). Rozdíl skutečně pozorovatelný, byť musím sám za sebe konstatovat, že atmosféru filmu to ovlivnilo jen minimálně. A jako poslední a zlatý hřeb, jsem nedávno viděl tento film v 1920x816 (h264) s AC3 zvukem. Ano, Obi-wan-Kenobimu bych mohl spočítat vousy na bradě, ano, Padmé bych mohl spočítat chloupky na předloktí, ano, mohl bych takto spočítat cokoli ve scéně, tak byl obraz dokonalý. Ale, žádné překvapení se nekonalo, atmosféra jen a pouze "stále stejná"! Naopak na mě některé scény působily nepřirozeně prostě proto, že díky podstatně kvalitnějšímu obrazu byly vidět rozdíly mezi reálnými postavami a jejich umělým zasazením do CGI prostředí. Bohužel, opravdu je to vidět. Tento nedostatek se samozřejmě týká několika podobně realizovaných filmů, takový Lawrence z Arábie by s tímto problémy neměl, ale zmínit to musím, protože to prostě takto bude s filmy budoucími čím dál tím častěji. Další aspekt je samozřejmě datový objem filmu. Co si budeme nalhávat, pokud bychom vzali jako srovnávací aspekt h264 kodek, pak by "VHS verze" zabrala cca 350MB (HalfPAL, stereo), "DVD verze" pak nějakých 700MB (720x300, 5.1), ale "HD verze" si ukousne rovnou 10GB (1920x800, 7.1 DTS-HD)! To je samozřejmě problémem pouze z hlediska (u nás stále legálního) "sosání" takových filmů z internetu (zmiňované SW3 se tam dokonce válí na očích: bloghdtv.com), ale i tak je to pro mne osobně jen ztěží opodstatnitelné plýtvání, vysvětlení se samozřejmě za chvíli dočkáte. Ale sosání HD filmů je to, co, pokud mě nezajímalo doteď z mnoha důvodů, pak nyní k nim přibývá další: nemá to opodstatnění, nic tím oproti DVD verzi nezískám, případně získám jen minimum. Má kolekce originálních DVD již čítá pár desítek kusů a při ceně filmů začínajících od 99 Kč to vidím jednoduše: než si daný film sosat v HD (pozor, u nás stále legální a navíc AACS již bylo prolomeno!), tak si jej raději v DVD kvalitě koupím. Jednodušší a sám z toho mám lepší pocit. Ale teď už zpátky ke slibovanému dovysvětlení.
Takže, nyní ty objektivní stinné stránky. Samozřejmě je to systém ochran. Můj odhad je takový hrubý, ale to nevadí: Kdyby (IMHO) nemusel přehrávač/televize/bůhvíco_ještě provádět při přehrávání filmu řadu dalších kravin jako šifrování/dešifrování, HDCP, kontrolu vstupů/výstupů, nebylo by potřeba tolika obvodů, tolika megahertzů, tolika tranzistorů. Přehrávače by méně topily, méně žraly, odezva by byla rychlejší (vsadím se klidně o pivko, že AACS při změnách režimů způsobuje nějaké to zpoždění v milisekundách
). Ale hlavně, řeknu to znova: méně by žraly. Proč má takový Blu-ray přehrávač cca 10-15x větší spotřebu než VHS video? Ano, právě proto, že při přehrávání musí dělat hromadu kravin navíc, zatímco VHS řeší tak maximálně Macrovision (ale pozor! Macrovision je v AACS také implementováno, a to pro analogové výstupy). Zopakujme si 100x omílanou pravdu: kdyby všichni, kdo za posledních několik let utopili miliardy USD v návrhu, vývoji, implementaci, výrobě a reklamě záležitostí souvisejících s ochranami HD videa, pak by stejnou částku mohli utopit v "dotování" cen HD filmů. Vezměte si, za kolik se již dnes prodávají filmy na BD/HDDVD na ebay a asi každému je jasné, že ta cena by bez utopených miliard v ochranách mohla být zajímavá prakticky pro každého.
Já osobně si rád zaplatím za dobrý film přijatelnou cenu. Ale když je cena filmu na DVD po jeho vydání 499Kč, pak prostě říkám ne počkám si, až na 199 spadne. Protože se mi v tu chvíli vybaví "státní zlodějina" v podobě výpalného za DVD/CD média, vypalovačky, tiskárny, pevné disky, flashky, paměťové karty, prostě za všechno. A je to přesně to výpalné, které prosadilo jisté "odporné ministerstvo", které si vesele běží na kradených redmondských programech a po odhalení vše akorát zamete pod koberec.
Kde je tedy ten přínos, ptám se? Už nyní mě stát "vojebává" zezadu (rozuměj zadními vrátky), tak proč bych se měl nechat "jebat" o zepředu a platit si ten "komfort" v podobě zbytečného HD rozlišení, které budu kompenzovat vyšší spotřebou elektřiny při jeho přehrávání? Ano, té elektřiny, která nám nyní podražila průměrně o 8%. Že jsem o elektřině mluvil zatím málo? Napravím...
Takže představme si, že jsme zdědili po strýčkovi jeho 50inch 1080p LCD/plasma televizi a jeho krásný Blu-ray přehrávač. Budu na vás hodný a řeknu, že přehrávač s receiverem a bednami žere 100W (a to jsem HODNÝ hodný) a HD TV si vezme 200W (i zde jsem celkem hodný). Celkově vás tedy legrace v podobě koukání na HD film vyjde na 300W/hod. Pro běžný film tedy na cca 600Wh. Při hypotetické ceně 5Kč/kWh vás tak každý zkouknutý film vyjde na 3Kč. Pro dnešek si dovolím ignorovat to, že řada z vás platí méně, nebo mají dokonce díky vytápění většinu dne sníženou sazbu, beztak si mě vychutnáte v diskusi
. Jen na závěr připomenu, že nezanedbatelný díl z této spotřeby tvoří podružná spotřeba v souvislosti s ochranami, další díl právě ten "HD eye-candy feel" a zbytek úhlopříčka (přeci jen, metrovou televizi to na to HD prostě chce mít, 37inch je na to imho málo).
Závěr: HD, polib mi pr*el. A teď mě můžete ukřižovat, já jsem rád, že jsem si "vyplakal srdéčko"....
Tiskni
Sdílej:
spotrebiteľ
ja osobne vsem, kteri chteji nahlednou pod poklicku primo u zdroje doporucuji: http://www.microsoft.com/whdc/device/stream/output_protect.mspx.Ta analýza, kterou jsem překládal, ten dokument také využívala. Ale kromě toho i další zdroje. Viz seznam zdrojů na konci originálu.
"system HD ochran" budou oznacovat nespravnym pojmem "DRM"Ochrany u HD jsou podmnožinou DRM. Účelem těch ochran je zabránit kopírování a/nebo "nelegální" distribuci, takže to spadá pod DRM.
Kvalita filmu s nejakym HD vubec nesouvisi.Pochopitelně jsem nemluvil o kvalitě díla, nýbrž o kvalitě záznamu/reprodukce. Nicméně i na špatný film se raději podívám ve vyšším rozlišení.
Ja osobne se rad podivam na dobry film i v pripade, ze je k dispozici jen na nejake osuntele a stare VHS kazete.Ehm, pokud je k dispozici JEN na ošuntělé videokazetě, tak jaksi není na výběr, ne? Já jsem přeci nenapsal, že na VHS odmítám koukat. Když však MÁM na výběr, tak zvolím raději vysoké rozlišení a čistý obraz.
Amadeus.1984.HDRE.x264.dts-SiLUjen to chce mit "koule" na sosnuti nebo vyresena autorska prava. ja se tim zabyvat nehodlam, davali to nedavno v TV, ne poprve, ne naposled. jinak z tvym zapiskem souhlas, soucasna mainstreamova filmova produkce je z velke casti utrpeni. ani nechci domyslet, co bude, az prestanou tocit lide z generaci Davida Lynche ci Harvey Keitela :-S
Npriklad pred nedavnem bezela internetem akce: "posli organizaci OSA 0,50kc" OSA by tm ziskala 0,50kc ale zaplatila nekolik korun za takovouto operaci na jejim uctu... :o)ten napad se mi libi :)
Npriklad pred nedavnem bezela internetem akce: "posli organizaci OSA 0,50kc" OSA by tm ziskala 0,50kc ale zaplatila nekolik korun za takovouto operaci na jejim uctu... :o)Tohle se mi moc nezda. Pokud vim, tak nikdy neplatite operace, ktere nemuzete ovlivnit - stejne jako v zahranici s roamingem neplatite za prichozi SMSky (jen za hovory ktere mate moznost neprijmout), tak v bance neplatite za prichozi platby - to vzdy plati ten, kdo platbu posila. Takze IMO by byl vysledek takovy, ze OSA ziska padesatnik zatimco vy zaplatite 3,50. I kdyz je fakt, ze o praktikach bank v CR uz jsem slysel takove zvesti, ze si rikam ze tam je mozne vsechno.
Kde vy máte účet, že toto tvrdíte? 
. Ano, zbývá vyřešit maličkost, jak se to bude vyrábět.
Vyšší kvalitou už by snad argumentovat nemohli ...vyšší kvalitou nemohou v případě normálního domácího sledování televize (věcí přes ni přehrávaných) argumentovat už ani teď - přesto to úspěšně dělají a spousta lidí jim to žere ... viz výše Robert - tedy nechci se ho nijak dotknout, ale silně pochybuju o tom, že vidí významně lépe než průměrný člověk ... a když si vezmeme jako referenční pixel dle definice W3C, pak tento má na vzdálenost 3,5 m velikost 1,3 mm, z toho při rozlišení 1920*1080 dostáváme obrazovku velikou 2,496 * 1,404 m neboli s úhlopříčkou téměř 113 palců ... kdo to má nebo chce mít doma? (otázka jest, jestli "W3C pixel" je vhodně zvolená reference - je poměrně velký, na 600 DPI tiskárně odpovídá asi pěti bodům, na druhou stranu ovšem v tom filmu nesledujeme jednotlivé statické body, že ...)
vyšší kvalitou nemohou v případě normálního domácího sledování televize (věcí přes ni přehrávaných) argumentovat už ani teď - přesto to úspěšně dělají a spousta lidí jim to žere ... viz výše RobertEhm, možná jsi ještě HD záznam neviděl, nebo to říkáš jen tak s davem, ale ten rozdíl je velmi dobře patrný. Samozřejmě je k tomu potřeba pořádná televize, ale ty zanedlouho nebudou tak drahé. Přehrávání na klasické obrazovce žádné zlepšení nepřinese, ale u velké (LCD) televize s vysokým nativním rozlišením je zážitek o hodně lepší. Zkus si video v čistém HD formátu (1080i) nechat pustit pomocí HDMI na televizi s rozlišením 1920x1080.
ale ty zanedlouho nebudou tak drahé.
safra Roberte, tvoje vestecka koule je zjevne vykonnejsi nez muj lógr od kafe, pacto ja si takove iluze o rychlem poklesu cen nedelam (tedy doufam, ze se bavime o 1080p TV, ne o nejakych sra*kach s 1080i vstupy nebo nedejboze "polotovaru" s 1366x768).
v čistém HD formátu (1080i)
zrovna 1080i za "ideal krasy" nepovazuji. ale pokud byl zdroj progressive, tak s tim prob nemam.
safra Roberte, tvoje vestecka koule je zjevne vykonnejsi nez muj lógr od kafe, pacto ja si takove iluze o rychlem poklesu cen nedelam (tedy doufam, ze se bavime o 1080p TV, ne o nejakych sra*kach s 1080i vstupy nebo nedejboze "polotovaru" s 1366x768).A jak dlouho trvalo, než byly rozumně dostupné ty s 1366x768? Chvilku. Ceny spotřební elektroniky sice neletí tak rychle jako ceny počítačových komponent, ale druhé místo jim pravděpodobně patří. Řekl bych, že max. do dvou let budou HD televize tam, kde jsou teď ty 1366x768.
zrovna 1080i za "ideal krasy" nepovazuji. ale pokud byl zdroj progressive, tak s tim prob nemam.Blbý překlep
. I když i na 1080i60 je dobrá podívaná, když se "deinterlacuje" - řekl bych, že tohle ani nemůže být poznat.
Ehm, možná jsi ještě HD záznam neviděl,no, máš recht, nativně ještě ne - nechtělo se mi ukecávat monitor k vyššímu rozlišení, když jede 1600*1200, tak jsem to měl lehce přeškálované
nebo to říkáš jen tak s davem,hm, a já si myslel, že takovéto názory jsou proti davu ... ne že by na tom záleželo
ale ten rozdíl je velmi dobře patrný.ano, když si típneš políčko coby fotku - ale ne při normálním koukání na film
Samozřejmě je k tomu potřeba pořádná televize,a vo tom to je - viz výpočet výše, já bych si takovou krávu na zeď nedal když koukám na fotku, co držím v ruce, optimální je pro mě formát 15*21 - po větší už musím šmejdit zrakem sem a tam, nejsem schopen ji vnímat jako celek, musím si ji dát dál ... obdobně u tý televize, když rozsah scény překročí pozorovací úhel, je to ku škodě věci btw, když už jsem to nakous, ze stejnýho důvodu mi nevyhovujou superširoký filmy, už i 16:9 je na mě dost, nevím, co je za hřích na tom držet se starýho osvědčenýho zlatýho řezu ... každopádně ten poměr stran jest můj subjektivní názor, s tou velikostí to mám ovšem vypozorovaný obecně, že třeba diváci v kině neradi první řady, kde musí kroutit hlavou z jedný strany na druhou
ale ty zanedlouho nebudou tak drahé.to mi rovněž jako kolegovi přijde značně optimistický - už dva roky uvažuju o novým (resp. dalším) monitoru, a pomalu se schyluje k tomu, že asi koupím na inzerát nějaký starší slušný CRT, neb ceny LCD s parametry, které bych rád, dle mého názoru stále ještě neodpovídají tomu, aby se přechod od "klasiky" vyplatil
Přehrávání na klasické obrazovce žádné zlepšení nepřinese, ale u velké (LCD) televize s vysokým nativním rozlišením je zážitek o hodně lepší.myslímže zde byl hřebíček lehce polechtán po hlavičce - ano, nativní rozlišení LCD je docela problém ... potíž jest v tom, že obraz na LCD jest nepřirozený ... ale to už bychom se mohli rovnou ponořit do debaty navazující na mou pochybnost z předchozího příspěvku ohledně vhodnosti brát za referenční "W3C pixel" ...
kromě australských křováků
Křováci žijú v Afrike. (alebo som nepochopil ten vtip?)
U specializovaného dekodéru se ani o taktu nehovoří, ježto nemá instrukční sadu a tudíž není zapotřebí znát délku intrukčního cyklu, aby bylo možné počítat dobu provádění uživatelského programu.
A ty si takové příspěvky pod svým blogem rozhodně zasloužíš.
Krásně čitelné, vynikající sloh, vytříbený jazyk a téma, které asi zajímá kdekoho, ale i kdyby někoho nezajímalo, tak se nevnucuje. Připojuji se k NbS a také děkuji za krásný blogpost.