Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Povedlo-li se nekomu z vas zkompilovat kernel na AI a nabootovat ho i s vyberem OS, nebo nainstalovat Debian, pochlubte se prosim v diskusi.No, párkrát jsem si s tím hrál (a rozběhal jsem na tom i .35 vanilku - ale vyžádalo si to dost nervů a pak se to nějak potento... Asi nejjednodušší bude vzít opatchované zdrojáky, vyhodit z nich ten jejich pochybný initramfs, zakompilovat potřebné věci do jádra a bootovat čistě z toho. V dohledné době tam chci zkusit nacpat něco lehčího (Qt Antico se mi docela zamlouvá) a zmáčknout to do 256MB NAND (kterážto by přece jen mohla být rychlejší než ta SD karta). Myslím, že když použiješ funkční jádro, neměl by problém tam nacpat armel port Debianu (ale sám jsem to nezkoušel).
root@TouchBook:/media/ram# time { dd if=rand of=/dev/mmcblk0p3 bs=4M; }; 10+0 records in 10+0 records out real 0m13.060s user 0m0.000s sys 0m0.875s root@TouchBook:/media/ram# time { dd if=rand of=/dev/mtdblock4 bs=4M; }; 10+0 records in 10+0 records out real 0m22.782s user 0m0.000s sys 0m0.789sSkoro polovicni rychlost... :(
A není ta NAND k něčemu (mám pocit při upgradu) dobrá?Nevím, neřeším, výhledově stejně půjde oficiální distro pryč.
Já osobně bych si do ní stejně nedovolil zapisovat, protože je natvrdo připájený k desce a až padne její zapisovací cyklus, tak už ji těžko vyměním.Tak ono když odejde, tak se dohromady nic nestane - mám pocit, že to je schopné nabootovat i čistě z SD karty, bez čehokoliv na NAND.
Tak ono když odejde, tak se dohromady nic nestane - mám pocit, že to je schopné nabootovat i čistě z SD karty, bez čehokoliv na NAND.Jasně. Jen bude zbytečně vyset jeden mrtvý brouk na desce. Kua, to měli začít dávat do patice (bo stejně jediný přístup k tomu je skrz CPU a nebo skrz JTAG a ani jedno z toho není moc pohodlné).
Problém je v tom, že patice pro SOT nebo ještě lépe BGA moc nejsouJasně. Což je druhá věc co mě štve. Trefovat se do jednotlivých pinů jinak než pomocí JTAGu je většinou o nervy.
Ale jinak souhlasím, kdyby to hodili přímo řadiči SDTo zas ne. Možnost kontroly wear-levelingu se mi docela líbí. Nějaký jiný přístup k pinům jinak než pomocí vlákna tenkého jako lidský vlas by mi bohatě stačil.
To zas ne. Možnost kontroly wear-levelingu se mi docela líbí. Nějaký jiný přístup k pinům jinak než pomocí vlákna tenkého jako lidský vlas by mi bohatě stačil.Já bych zase bral SD kartu (JTAG bych pak vůbec nepotřeboval, prostě bych strčil do čtečky). Jinak u BGA ti bude naprd i vlákno a u SOT bys zase potřeboval třeba 60 drátků (32 datovejch a něco adresní). U SPI to není přes drátky problém, ale zase rychlost je slabá a tuším, že se nedělaj moc velký.
Já bych zase bral SD kartuVšak tak to u TB je a IMHO je to paráda. Akorát dost pochybuju, že k tomu má přístup i bootloader. Což je asi ten hlavní problém.
NN já to myslel tak, že by bootloader byl v SD kartěNo to by bylo ještě lepší. Otázka je jak by se k tomu procesor inicializačním mikrokódem dohrabával?
Tiskni Sdílej: