Výběr linuxové distribuce pro začátečníky

5.8.2005 00:41 | Přečteno: 3688× | Linux | poslední úprava: 5.8.2005 14:40

Tento blog je věnován začátečníkům, kteří se stejně jako já kdysi ocitli před nelehkou volbou "Který Linux to sakra mám zvolit, když jich je tolik?"

S Linuxem nepracuji moc dlouho. Přešel jsem na něj prakticky především proto, že mě už nebavilo neustále hledat proč mi Windows padají, nebo proč v nich to či ono nefunguje jak má, nebo ještě líp, nefunguje vůbec. Když jsem se poprvé podíval na obrovský seznam všech distribucí, myslel jsem, že to je konec hned na začátku.

Pravda je, že distribucí je opravdu hodně. Nedávno jsem na nějaké statistice zaznamenal snad něco přes 300 distribucí. Pro ty, kteří nevědí co to distribuce je, nebo jaký je mezi nimi rozdíl tady uvedu laickou definici.

Distribuce je větev Linuxu, která se vyznačuje svým specifickým chováním. Rozdíl mezi jednotlivými distribucemi může být podobný tomu, jestli si koupíte zelené nebo červené jablko - jádro je u obou druhů stejné, ale zelené jablko má tvrdou slupku a jemnou šťavnatou dužinu, zatímco červené jablko má slupku křekoulinkou s vysokým obsahem vitamínů, ale dužina je bez chuti ... Takový je rozdíl mezi distribucemi. Každá distribuce disponuje prakticky stejným arzenálem co se týče základní konstrukce - tedy jádra. Všechno ostatní je už jenom věcí přístupu, propracovanosti a stylu.

Existují různé druhy distribucí. Jsou takové, jejichž účel splňuje všechny požadavky běžného uživatele, tedy fungují jako multimediální stanice, kancelářská stanice, vývojářská atd. Jejich instalace se provádí na pevný disk a v celkovém výsledku to je plnohodnotný operační systém. Také existují distribuce, které nevyžadují žádnou instalaci a jsou snadno spustitelné z nějakého média (CD, DVD, FDD čí USB Flash) - jsou to takzvané Live distribuce. Jejich hlavní přednost tkví v jednoduchosti a pohotovosti. Využívají se hlavně pro konkrétní účely jako například přehrávání videa, nebo odblešení jiného operačního systému (typicky Windows).

Spousta lidí doporučuje začátečníkům vyzkoušet Live distribuci před samotným plnohodnotným "pevným" linuxem, to proto, aby si budoucí uživatel "osahal" fungující linux, ale já tento postup nedoporučuji. Je to jako když ukážete opici banán a pak ho schováte a řeknete, že aby ho získala celý, tak musí vyšplhat na Mount Everest a zapíchnout vlajku. Pochopitelně to tu opici odradí a tak se na nějaký banán vykašle a jde se raději vrátit pro kokos. Tím samozřejmě nechci říct, že linux je nějaká nezdolatelná hora, ale myslím, že když chce někdo linux skutečně "poznat", tak jedině naplno.

Následující jednoduchá tabulka by měla ukázat, jak vnímám jednotlivé prvky těch nejpoužívanějších distribucí, se kterými jsem měl tu čest se setkat. Na konci tabulky je pořadí, které bych doporučoval začátečníkům. Jde pochopitelně o subjektivní názor - objektivita ve výběru distribuce zkrátka není možná, protože každému "padne" něco jiného.

A tady jenom malá legenda:
Název: Název distribuce
Složitost: Jak moc složitá je instalace a konfigurace systému před samotným používáním
Dostupnost: Zda je distribuce komerční, tedy placená, nebo nekomerční, tedy poskytována bezplatně
Lokalizace: Zda je distribuce lokalizována do češtiny
Funkčnost: Znázorňuje, jak často může běžný uživatel narazit na problém s funkčností jednotlivých aplikací (například náhlý pád aplikace), kvůli systému
Pořadí: Na které místo bych distribuci řadil pro uživatele začátečníka

Název:	Složitost:	Dostupnost:	Lokalizace:	Funkčnost:	Pořadí:
Mandriva Linux	jednoduchá	placená i neplacená	ano	častější výpadky	1.
SUSE Linux	jednoduchá	placená i neplacená	ano	méně časté výpadky	2.
Debian	průměrná	neplacená	ano	vyjímečné výpadky	3.
Gentoo Linux	složitá	neplacená	ano	vyjímečné výpadky	4.

Mandriva Linux: Tato distribuce, která dříve nesla název Mandrake je dle mého názoru vyloženě klikací. Je nejvíce podobná Windowsům jak s přístupem k systému, tak s jednoduchostí a automatizačností, tak bohužel i se stabilitou. Pro první krůčky v Linuxu je však naprosto vhodná, protože ač je plně automatizovaná a bez zásahu uživatele pracuje na plné obrátky už po instalaci, tak přecejen vznikají určité problémy, které je uživatel nucen řešit a tak se pomalinku dostávat do skutečného světa Linuxu. Způsob instalace nového softwaru do systému je zařízený pomocí předkompilovaných programů (kompilace = přeložení programu z univerzálního zdrojového kódu rovnou do systému; předkompilace = už zkompilovaný program do určitého formátu, se kterým umí systém spolehlivě pracovat). Tyto programy mají formát .RPM a systém je umí nainstalovat během chvíle a bez zdlouhavého kompilování. Mandriva disponuje silným arzenálem všemožných nástrojů pro nastavování a konfiguraci systému. Jeho "automatizace" však začne časem lézt na nervy a na mozek, obzvláště po tom, co si člověk uvědomí nezměrné možnosti Linuxu a také to, že mu Mandriva znemožňuje plňe využít linuxácký potenciál ... Mandriva je dostupná v neplacené verzi, která obsahuje spoustu užitečných aplikací, s kterými si uživatel naprosto vystačí. Placená verze pak poskytuje výhodu přítomnosti některého komerčního softwaru. Ale v dnešní době snad neexistuje komerční software, na který by neexistovala nekomerční adaptace, takže tímhle bych se moc nezabýval.

SUSE Linux: Nemá cenu moc se rozepisovat, protože SUSE je prakticky Mandriva v zeleném. Znovu upozorňuji, že je to pouze můj názor. Jeho přístup k systému, množství aplikací i způsob instalace jsou prakticky na stejné úrovni jako Mandriva. Také existuje v placené i neplacené verzi a instalace softwaru je totožná s Mandriváckou (tedy .RPM). Liší se pouze tím, že se na povrch zdá být stabilnější a méně automatizovaná. U této distribuce jsem moc dlouho nezůstal, protože jsem brzy poznal, že jsem zase tam, kde jsem byl ... pomohla mi ale pochopit základní rozdíly v distribucích.

Debian: Debian je linuxová distribuce, u které jsem zůstal dodnes a neplánuji jí opustit. Instalace je sice trochu složitější a těm, kteří jsou zvyklí na automatizaci může dělat trochu problémy, ale na druhou stranu je na hlavních stránkách Debianu dostupná veškerá instalační dokumentace v češtině, podle které může systém zprovoznit během chvilky i úplný začátečník. Instalace není provedená kompletně v grafice, jak tomu bylo u výše zmiňovaných distribucí. Dává přednost kvalitnějšímu nastavení před uhlazeným úsměvem. Nejvíce mě vyhovuje variabilita instalace. Máte možnost stáhnout si celý velký komplex CD (nebo DVD) se všemy možnými aplikacemi, nebo si postahovat co potřebujete a vytvořit si tak vlastní "komplex", nebo si můžete stáhnout jenom základní systém a zbytek instalace dokončit přes internet, což je pro zkušenějšího uživatele asi nejpřijatelnější. Instalace nového software je podobná Mandrivě nebo SUSE. Také zde existují předkompilované balíčky (ovšem ne .RPM ale .DEB). Tento systém se obecně řadí mezi "čisté" systémy, protože zde neexistuje žádná nechtěná automatizace a vše máte plně pod kontrolou, nemluvě o nepřeplácanosti a dokonalé správě software pomocí výborných nástrojů (tedy ne, že by dobré nástroje neobsahovali distribuce Mandriva, nebo SUSE, ale nejsou tak dobré jako ty Debiaňácké) ... Debian mi ze všech linuxových distribucí vyhovuje nejvíce.

Gentoo Linux: Gentoo je úplně jiný systém, než jaké zde byly doposud zmíněny. Kdybych měl vyjádřit jeho "čistotu", řekl bych, že je absolutně čistý. Systém jako takový je založený na vlastní kompilaci veškerého softwaru do systému a optimalizaci přímo na daný hardware. Je to však časově velmi náročné (záleží na tom, jak silnou máte mašinu) a také náročné na znalosti. Nový software se do Gentoo dostává především přes takzvanou Portage, což si můžeme představit jako server se seznamem všech dostupných zdrojových kódů, které se následovně stahují přes zrcadla a kompilují. Poznámka: Gentoo se nemusí instalovat a spravovat jenom pomocí zdrojových kódů a kompilace. Může se k němu přistupovat přes předkompilované balíky stejně jako v jiných distribucích, ale to už můžete rovnou jít třeba do Debianu, protože hlavní princip Gentoo je optimalizace a čistota, kterou byste tímhle zahodili. Pro instalaci Gentoo existují všemožné manuály, podle kterých se dá naprosto přesně postavit systém dle vlastních představ. Chce to však čas a trpělivost. Gentoo je perfektní systém, ale rozhodně pro zkušené uživatele.

---

Tak to je asi tak vše, co bych Vám mohl k výběru distribuce říct. Moje první krůčky vedly přes Mandrake (Mandrivu), SUSE, Gentoo a Debian (kde jsem zůstal). Můžu Vám jenom doporučit stejný postup a doufat, že Vám bude vyhovovat stejně jako mě.

A ještě pár odkazů na závěr:
ABC Linuxu - na těchto stránkách se nalézáte :)
ROOT - další čistě linuxové stránky
PENGUIN - zajímavé návody, odkazy atd.
ÚVOD DO SYSTÉMU LINUX - zde se dozvíte mnoho zajímavých informací, hlavně o fungování v Linuxu
LINUX SOFTWARE - informace o všemožných aplikacích do linuxu + odkazy na balíky popřípadě zdrojové kódy

Jack Raven - RavenBlog        

Komentáře

[trocha pravdy]

Který Linux to sakra mám zvolit, když jich je tolik?

Jako je v krestanstvi jeden Buh, tak v IT existuje pouze jeden Linux. Ceho je hodne jsou distribuce (cirkve v analogii s krestanstvim), ale to jsou jen variace na spolecneho boha - Linuxe.

[Davule]

Musím uznat, že tento článek je přesně to, co začátečník potřebuje. Možná by bylo dobré tam přidat odkazy na stránky, kde se člověk dočte víc.

Moje cesta byla naprosto stejná, (Mandrake->Mandriva->SUSE) jenom jsem stále u suse a Debian zkouším na druhém HDD. Poznámka - zatím si s ním nerozumím -> vůbec nechápe, co ho chci naučit

Ještě by mne zajímalo, jestli autor zkoušel Fedoru a názor na ni

[Tomáš]

Já jsem od SuSE k Debianu utekl minulý týden a celkem to jde (myslím obsluha, distro je to super). Když mátě nějaký problém, ptejte se v diskusi - je tu hodně schopných lidí.

[kbelik]

vůbec nechápe, co ho chci naučit

Tak to já mám stěstí, že mám chápavého Debiana. Asi jsi si špatně vybíral.

[Davule]

Nemám z toho strach - JÁ SE NAUČÍM UČIT HO CO CHCI ABY CHÁPAL!!!

[Daniel Kvasnička ml.]

fedora nebyvala zrovna nejkvalitnejsi, ale FC4 je uz vysoka kvalita...zkuste!

[©]

Už se to tu řešilo a vesměs se dospělo k závěru, že Slackware je dobrou volbou pro začátečníka, protože na Slackwaru se hodně naučí.

[.....]

Jednoznačný souhlas. Slackware je pro zvídavého začátečníka vynikající distribuce. Moje první začátky s GNU/Linuxem vypadaly tak, že jsem si nainstaloval Mandrake, asi půl roku jsem se tím proklikával a po půl roce jsem o GNU/Linuxu věděl stejné h***o jako před jeho pořízením. Mandrake je paskvil, ve kterém se projevuje "syndrom zkušeného klikače" - prostě to, že abych zprovoznil A, musím kliknout nejdříve na B, pak je tam chyba, takže místo C musím kliknout na D a pak E, zatímco o tom, že nastavení je přehledně uvedeno v pár řádcích v konfiguračním souboru F a pak stačí pro použití spustit program G se vůbec nedozvím. Věc A si tak umím naklikat v Mandake-specifických grafických Ovládací panely-like nástrojích, změním distribuci a jsem v háji - grafické konfigurační nástroje jsou tam jiné, zatímco pokud vím, že nastavení je uloženo v souboru F a pak spustím program G, jsem schopen to uplatnit i jinde.

Proč není uveden Slackware, který místo toho, aby nakrmil hladového ho naučí, jak lovit ryby? Slackware je nejjednodušší a nejpochopitelnější GNU/Linuxová distribuce. Abych neplácal prázdnou slámu, případným začátečníkům doporučuji pročíst či stáhnout český překlad Slackware Booku, který pomůže s instalací, nastavením a používáním; jak zprovoznit češtinu a kolečko na myši se pak dozvíte na stránkách Jindřicha Plešingera .

[Michal Vyskočil]

Rád bych se zeptal, co znamená funkčnost, protože já si osobně nevšiml, že by mi Mandrake padal více, než Slackware. To, co mi na něm vadilo nejvíc byly hlavně nějaké automatické drakxyz, které mi pořád přenastavovali systém. Ale problémy se stabilitou, nebo funkčností softwaru jsem neměl.

BTW: doporučil bych (když už ne Slackware) zařadit ještě (K)Ubuntu a Fedoru. Jinak skvělá práce.

[raziel]

suhlasim draky mi nikdy nevydrzali kvoli ich superdesktopovym vychytavkam, nie kvoli nejakym chybam.
Inak co tak sourcemage ten ich system castenia je prekvapivo jednoduchy a instalacia je priblizne rovnako obtiazna ako pri slacku. A aj system initov je pomerne prehladny.

[Bob Bobovich]

Gentoo bych žádnému začátečníkovi netlačil, spíš bych mu ukázal Vidalinux, který je na Gentoo postavený. Podobně Debian - je to hezká věc, ale ne pro začátečníka, tomu bych doporučil spíš (k)Ubuntu.

Moje cesta: RedHat (úplně první sarah linux od satrapy/randuse ;) -> SUSE, s tím že nevidím žádný závratný důvod, proč bych měl (zejména na desktopu) volit něco jiného.

Sem tam testuju nebo u známých instaluju různé distribuce, takže z toho taky plyne moje odvaha doporučit třeba ten Vidalinux nebo Ubuntu. Fedora může být pro začátečníka dobrou volbou, ale nedokážu posoudit, protože tu znám jen z recenzí...

[D-Evil]

Z běžnýho používání za cca měsíc můžu říct, že až na pár dobře zdokumentovanejch nástrah (tj. hlavně absence podpory pro mp3 v oficialním repository) se mi Fedora jeví jako mezistupeň mezi Mandrakem/Mandrivou a Debianem. Je rozhodně "čistější" než Mandrake/Mandriva, ale zároveň už od počátku přítulnější než Debian. Pro začátečníka je to myslim dobrá volba. Jediný, co se mě osobně jeví jako menší (skoro drobná) nevýhoda je Gnomecentrismus, Gnome neni můj kandidát na intuitivní prostředí. Ale jde částečně o otázku vkusu a zvyku, jako u většiny věcí, který se desktopu týkaj.

[Pitel]

Jo, Ubuntu je celkem dobry distro pro zacatecnika. Ja ho mam (vedle Windows) od zacatku prazdnin, a je celkem v poho. I kamaradi si ji celkem chvali. Ale jsem docel zvedavej na OpenSuse ;)

[jayprakash]

1. prerob to na clanok, je to dobre zpracovane
2. ked 'natvrdo' menis pozadie tabulky na bielo tak zmen aj pismo na cierne 'natvrdo', lebo pri tmavom skine mam biele pismo v nielej tabulke.
3. Kubuntu pouzivam uz tak pol roka ako hlavny system na notebooku. Presiel som cez Mandrake, slack, debian. Ubuntu umoznuje rovnako aj desktop pre "nechcem vediet ako to funguje" uzivatela (standartny BFU), ale je dobry aj pre stourala (toho co to chce pochopit a naucit sa.)

[Jack Raven]

Tak abych to všechno shrnul do jedné odpovědi:

1) "Výběr Linuxu" bylo myšleno jako to, co proběhlo hlavou mě, když jsem chtěl s Linuxem začít. Jako začátečník jsem nevěděl o tom, co je to distribuce a uvažoval jsem takto. V článku jsem však vysvětlil, jak to ve skutečnosti je.

2) Slackware jsem do svého výčtu neuvedl, protože jsem se s ním zatím nesetkal a nejsem člověk, který by interpretoval něco, co si někde přečetl a vydával to za svůj názor. Vše co zde píši je doporučení vyplývající z mých vlastních zkušeností. Věřím tomu, že Slackware je výborný systém, ale nedokážu objektivně posoudit, jak moc vhodný je pro začátečníka. Tedy se omlouvám všem Slackwarákům, že jsem zde neuvedl tento systém - pokusím se ho vyzkoušet a přidat.

3) Funkčnost zde popisuje, jak často se stane, že Vám nějaká aplikace spadne. Porovnávám rozdíly - stejná aplikace, stejný kernel, stejné grafické prostředí, pouze jiný systém. V takovýchto případech padají často aplikace Mandrivy, nebo se třeba vůbec nespustí. Stalo se mi například, že jsem si přes URPMI (zdůrazňuji, že pouze oficiální, tedy stabilní zdroje) nainstaloval "Limewire" se vším všudy a nešel spustit. V jiném případě se kvůli náhlému pádu drakácké aplikace ukončily programy na ní závislé - byť sebeméně ... Nechci nějak Mandrivě křivdit, ale moje vlastní zkušenost mi říká, že to není ideální ani vhodný systém pro někoho, kdo chce mít vše fungující a pod kontrolou.

4) Gentoo v žádném případě začátečníkovi nenutím ani nedoporučuji, to také jasně píši. Gentoo jsem uvedl pro porovnání proto, že jsem s ním pracoval. Co se týče VLOSu, což je distribuce postavená prakticky na Gentoo, tak jsem s ní měl tu smůlu také pracovat. Instalace v grafice podle známého instalátoru Anakonda je sice zajímavé spestření, ale jinak je to nevyhovující. Jak jsem již zmínil v článku, Gentoo je primárně založený na kompletní stavbě a správě systému "ručo-fučo". VLOS toto už jenom tím grafickým instalátorem, nak kterým nemáte plnou kontrolu, znemožňuje. Výsledkem je pak jakási kombinace základu Gentoo (Portage) a pokusu o zpříjemění instalace. Instaloval jsem VLOS ve verzi 1.1 a přímo na oficiálních stránkách (není to tak dlouho) bylo menu "Purchase or Buy". Zajímalo mě, jaký je rozdíl mezi kupovanou a staženou verzí a zarazilo mě to, že v kupované verzi máte navíc například KDE nebo OpenOffice, což jsou samo o sobě OpenSource projekty, které jsou volně dostupné všude. V kupované verzi nebylo nic komerčního (možná XFree, teď si nejsem jistý) a stálo te nekřesťanské peníze. Zkrátka mi VLOS přijde jako zmršení Gentoo a navíc to placení je velice neseriózní.

5) Omlouvám se za vzniklé potíže s grafikou. Nevšiml jsem si, že na abclinuxu je možné změnit si styl na temný. Pozadí tabulky není bílé - ve skutečnosti má jemný žlutý nádech, proto je pevně zvoleno. Svoji chybu hned napravím. Co se týče uvedení jako článku, myslím, že článků tohoto rázu je víc než dost. Nerad bych dával podněty pro flameware a rozhodně to nechci nikomu nutit. Je to jenom můj názor, který jsem zde interpretoval.

[3of5]

Hm nejak tak zacatek na mdk8.1 pak 9.1/2 nakonec i 10.1, ten me odradil od mdk takze jsem sel do SuSE ty mi bezi na primarnim stroji a vsude jinde debian. zadne problemy nic nepada proste nadhera...