Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Přes víc jak rok jsem používal pouze Ubuntu a vyhovovalo mi. APT je prostě APT. Ale když vyšlo openSuse 10.3 a začalo být tolik opěvované, tak jsem si řek, že to zkusim. Musim říct, že mě v mnoha ohledech mile překvapilo a po počátečních porodních přeběhlických bolestech jsem se s ním dá se říct docela sžil. Dokonce jsem našel i zálibu v KDE, přestože jsem dosud používal převážně Gnome.
Před časem jsem náhodou zjistil, že když se na stránkách vyskytuje url adresa pouze v textové neklikatelné verzi, tak stačí (ve firefoxu... ostatní netušim) adresu označit a kliknout prostředním tlačítkem (kolečkem) a adresa se otevře.
docela by mě zajímalo, jestli někde existuje síťový scanner. Hledám ho už dlouho a stále se mi to nedaří. Jde mi o zařízení na podobném principu jako je síťová tiskárna, jenom s tím rozdílem, že by to byl pouhý scanner se síťovým rozhranním.
Předem se omlouvám, pokud se vám bude zdát, že to patří do poradny, ale trápí mě jeden problém a nevím co si mám myslet.
Taky vám asi občas někdo pošle mailem nějakou tu kravinku pro zasmání.
Já jsem si naštěstí už vychoval těch pár lidí co mi něco občas pošlou tak, že mi posílají jenom opravdu ty "dobré" které stojí za shlédnutí.Doteď jsem žil v přesvědčení, že obnovovací frekvence u LCD panelů nemá zásadní vliv na výsledný vjem ze sledování obrazu. Jeden můj uživatel mě začal přesvěčovat abych mu nově koupený monitor (20" Samsung 240B) nastavil na co největší frekvenci, protože z 60Hz ho bolí oči. Prý mu 75 Hz stačí na to aby ho oči neboleli...
Koupil jsem v Alzasoftu dvě myši od Logitechu (BT-58), protože jsem s nimi spokojen a po dřívější špatné zkušenosti s Geniusem nedám na Logitech dopustit.
Bohužel již před nedávnem jsem nejaké kupoval a kvalita stála za H***o. Říkal jsem si, že budou asi falešné..Pakliže byste podle nadpisu očekávali nějakou metaforu a příklad ze života, tak vás asi zklamu. Řeč bude opravdu o řetězu a jeho nejslabším článku.
V poslední době jsem si několikrát všiml, že na serveru aktualne.cz se u některých článků nevyskytuje možnost pod článkem diskutovat.
Dnes přišel kolegini email od zákazníka s přílohou winmail.dat
Používáme už téměř od začátku kdy vyšla první použitelná verze Mozilla thunderbird. A musim říct, že ztím ke vší spokojenosti všech uživatelů.Během dnešního dne se na www.zive.cz objevila zpráva s tímto titulkem:
Mnichov zapomněl na Linux, kupuje bazarová Windows 2000
Dnes nám do firmy přišla objednávka na výrobu jednoho výrobku. A už když jsem viděl že příloha je *.xls soubor, tak jsem tušil že to nebude ledajaké zadání.
No posuďte sami napadlo by nekoho z vás něco podobnýho? mě teda rozhodně ne...Blíží se konec roku a tak jsem dostal za úkol objednat nějaký ty dárkový předměty s potiskem našeho loga pro zákazníky. A protože jsem nedávno objevil jednoduchost a otevřenost formátu *.SVG, rozhod jsem se že otestuju ony firmy, jak na tom jsou.
Zajímalo by mě proč výrobci grafických karet jako ATI a NVIDIA nemají zájem na tom aby vydali specifikace svých karet, aby mohl někdo jiný vytvořit opensource ovladače.
Osobně to docela dobře nechápu. Protože když budu vyrábět grafiky, tak budu chtít aby s nima zákazníci byli co nejvíc spokojený a jak je z praxe vidět, tak ovladače od výrobce jaksi mají vždy nějakou tu vadu a kráse nebo funkčnosti.
A to nemluvim o problémech spojenejch s linuxem a jinýma OS.
kvůli nesplněné závislosti skype balíku na knihovně libqt3c102-mt je třeba upravit instalační balík skype podle následujícího postupu
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
dpkg-deb -x balicek.deb x
dpkg-deb -e balicek.deb x/DEBIAN
editovat x/DEBIAN/control ("libqt3c102-mt" nahradit "libqt3-mt")
dpkg-deb -b x balicek.deb
dpkg -i balicek.deb
hotovo a funguje ke vší spokojenosti.