Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Přes víc jak rok jsem používal pouze Ubuntu a vyhovovalo mi. APT je prostě APT. Ale když vyšlo openSuse 10.3 a začalo být tolik opěvované, tak jsem si řek, že to zkusim. Musim říct, že mě v mnoha ohledech mile překvapilo a po počátečních porodních přeběhlických bolestech jsem se s ním dá se říct docela sžil. Dokonce jsem našel i zálibu v KDE, přestože jsem dosud používal převážně Gnome.
Před časem jsem náhodou zjistil, že když se na stránkách vyskytuje url adresa pouze v textové neklikatelné verzi, tak stačí (ve firefoxu... ostatní netušim) adresu označit a kliknout prostředním tlačítkem (kolečkem) a adresa se otevře.
docela by mě zajímalo, jestli někde existuje síťový scanner. Hledám ho už dlouho a stále se mi to nedaří. Jde mi o zařízení na podobném principu jako je síťová tiskárna, jenom s tím rozdílem, že by to byl pouhý scanner se síťovým rozhranním.
Předem se omlouvám, pokud se vám bude zdát, že to patří do poradny, ale trápí mě jeden problém a nevím co si mám myslet.
Taky vám asi občas někdo pošle mailem nějakou tu kravinku pro zasmání.
Já jsem si naštěstí už vychoval těch pár lidí co mi něco občas pošlou tak, že mi posílají jenom opravdu ty "dobré" které stojí za shlédnutí.Doteď jsem žil v přesvědčení, že obnovovací frekvence u LCD panelů nemá zásadní vliv na výsledný vjem ze sledování obrazu. Jeden můj uživatel mě začal přesvěčovat abych mu nově koupený monitor (20" Samsung 240B) nastavil na co největší frekvenci, protože z 60Hz ho bolí oči. Prý mu 75 Hz stačí na to aby ho oči neboleli...
Koupil jsem v Alzasoftu dvě myši od Logitechu (BT-58), protože jsem s nimi spokojen a po dřívější špatné zkušenosti s Geniusem nedám na Logitech dopustit.
Bohužel již před nedávnem jsem nejaké kupoval a kvalita stála za H***o. Říkal jsem si, že budou asi falešné..Pakliže byste podle nadpisu očekávali nějakou metaforu a příklad ze života, tak vás asi zklamu. Řeč bude opravdu o řetězu a jeho nejslabším článku.
V poslední době jsem si několikrát všiml, že na serveru aktualne.cz se u některých článků nevyskytuje možnost pod článkem diskutovat.
Dnes přišel kolegini email od zákazníka s přílohou winmail.dat
Používáme už téměř od začátku kdy vyšla první použitelná verze Mozilla thunderbird. A musim říct, že ztím ke vší spokojenosti všech uživatelů.Během dnešního dne se na www.zive.cz objevila zpráva s tímto titulkem:
Mnichov zapomněl na Linux, kupuje bazarová Windows 2000
Dnes nám do firmy přišla objednávka na výrobu jednoho výrobku. A už když jsem viděl že příloha je *.xls soubor, tak jsem tušil že to nebude ledajaké zadání.
No posuďte sami napadlo by nekoho z vás něco podobnýho? mě teda rozhodně ne...Blíží se konec roku a tak jsem dostal za úkol objednat nějaký ty dárkový předměty s potiskem našeho loga pro zákazníky. A protože jsem nedávno objevil jednoduchost a otevřenost formátu *.SVG, rozhod jsem se že otestuju ony firmy, jak na tom jsou.
Zajímalo by mě proč výrobci grafických karet jako ATI a NVIDIA nemají zájem na tom aby vydali specifikace svých karet, aby mohl někdo jiný vytvořit opensource ovladače.
Osobně to docela dobře nechápu. Protože když budu vyrábět grafiky, tak budu chtít aby s nima zákazníci byli co nejvíc spokojený a jak je z praxe vidět, tak ovladače od výrobce jaksi mají vždy nějakou tu vadu a kráse nebo funkčnosti.
A to nemluvim o problémech spojenejch s linuxem a jinýma OS.
kvůli nesplněné závislosti skype balíku na knihovně libqt3c102-mt je třeba upravit instalační balík skype podle následujícího postupu
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
dpkg-deb -x balicek.deb x
dpkg-deb -e balicek.deb x/DEBIAN
editovat x/DEBIAN/control ("libqt3c102-mt" nahradit "libqt3-mt")
dpkg-deb -b x balicek.deb
dpkg -i balicek.deb
hotovo a funguje ke vší spokojenosti.