Příští týden bude na MFF UK zahájena série přednášek o architektuře a implementaci operačních systémů. Mezi přednášejícími budou odborníci z firem Kernkonzept, Oracle, Red Hat, SUSE či SYSGO. Pokud si chcete rozšířit obzory (virtualizace, ptrace, ZFS, kdump, ...), vyberte si z harmonogramu téma, které vás zajímá a přijďte. Přednášky se konají každý čtvrtek od 15:40 v učebně S4 na Malostranském náměstí 25 v Praze. Přednášky jsou přístupné veřejnosti (registrace není nutná), studenti UK a ČVUT si je mohou zapsat jako standardní předmět.
Bylo vydáno Ubuntu 18.04.2 LTS, tj. druhé opravné vydání Ubuntu 18.04 LTS s kódovým názvem Bionic Beaver. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v přehledu změn.
Git History umí u souborů v git repozitářích zajímavým způsobem zobrazit jejich historii a následně jednotlivé změny, viz animovaný gif. Použít jej lze lokálně nebo aktuálně na soubory umístěné na GitHubu. Máte-li ve webovém prohlížeči zobrazen soubor umístěný na GitHubu, nahraďte v URL doménu github.com doménou github.githistory.xyz a nové URL odešlete. Využít lze také rozšíření Chrome i Firefoxu. V plánu je vedle GitHubu také podpora GitLabu a Bitbucketu.
Byla vydána verze 1.0 webové a na frameworku Electron postavené desktopové verze svobodného decentralizovaného skupinového komunikátoru Riot (Wikipedie) využívajícího protokolu Matrix (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Společnost Collabora oznámila vydání verze 4.0 online kancelářského balíku Collabora Online a také Collabora Online Development Edition (CODE) pro domácí uživatele. Kancelářský balík vychází z LibreOffice Online (cgit).
Byla vydána verze 241 správce systému a služeb systemd (GitHub, NEWS). Řešeny jsou také bezpečnostní chyby.
Evropský parlament, Komise a Rada (trialog) se dohodli na návrhu reformy autorského práva včetně kontroverzních článků 11 a 13. Více v příspěvku na blogu europoslankyně Julie Redy.
Čtenářům a čtenářkám AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (FSF, I love Free Software Day, #ilovefs).
Jiří Eischmann se v příspěvku Lepší zvuk přes Bluetooth na Linuxu (en) na svém blogu věnuje možnostem přenosu audia mezi linuxovým desktopem a bezdrátovými sluchátky. Zatímco „po drátě“ jde zvuk v nekomprimované podobě, Bluetooth má omezenou propustnost, a proto se musí použít nějaký kompresní kodek. Které kodeky může Linux nabídnout?
Správce balíčků snapd on Canonicalu obsahuje zranitelnost CVE-2019-7304 nazvanou Dirty Sock, kterou může útočník zneužít k eskalaci práv na úroveň administrátora. Ke zranitelnosti je k dispozici PoC (Proof of concept). Je zneužitelná pouze lokálně, pokud má útočník do systému přístup a týká se všech linuxových distribucí s nainstalovaným snapd (zejména distribuce Ubuntu, kde je snapd nainstalován automaticky). Snapd od verze 2.37.1 už je opraven [CSIRT.CZ].
17.6.2018 01:09
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
naco 64-bit? to tam mas tak vela ramky ze to neobsluzi 32bit system?To si fakt myslíš, že 64bit vznikol len pretože si niekto kúpil viac RAMky? Chodíš tu roky a myslel som si že ti tu ľudia tie sračky z hlavy už vypláchli. Zrejme niekto nemá odtok a tie sračky tam ostanú naveky.
Větší velikost binárek pravděpodobně nebude (dostatečně) kompenzována mírně vyšší rychlostí, takže ta poznámka není tak od věci.
17.6.2018 11:14
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
Takže výhody a nevýhody som si sám odskúšal.Ja taky. A na nekolika scenarich jsem zjistil, ze stejny procesor dokaze byt i o desitky procent rychlejsi v 32bitovem rezimu nez 64bitovem, protoze pointery v cache zabiraji 2x min mista. Treba v pripade zpracovani vetsich grafu to jde hodne poznat. Resenim by bylo pouzit x32, ale to nejak zaslo a nikdy nebylo dotazene do pouzitelne podoby.
17.6.2018 22:55
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
OK, takže teba zaujímajú grafy a tam podľa teba vyhráva 32bit.To jsem uvadel jako priklad ulohy, kdy to bylo meritelne v desitkach procent.
Mno u nás väčšiny už 32bit nemá opodstatnenie.Jinak se to bude projevovat kdekoliv, kde se vytvari velke mnozstvi malych objektu, ktere je potreba prochazet (tj. realne cokoliv v Jave, JavaScriptu, .NETu,..., Bystroushaak si prida i Self).
Mno u nás väčšiny už 32bit nemá opodstatnenie.Proto bych se u pocitacu s 1GB a 2GB vyvaroval takovych soudu. Co jsem cca pred deseti lety (kdy to jeste melo cenu) meril, ty vysledky nebyly vubec tak jednoznacne. Jinak uznavam, s tou Javou jsem to prehnal... ta do 32GB heapu pouziva jen 32bitove pointery.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
15.6.2018 00:00
