Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 3.0 (Mastodon) nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). S novou verzí formátu záznamu asciicast v3, podporou live streamingu a především kompletním přepisem z Pythonu do Rustu.
Canonical oznámil, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie) v Ubuntu.
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, dnes poprvé překonala hranici tří bilionů dolarů (62,1 bilionu Kč). Alphabet se připojil k malé skupině společností, které tuto hranici pokořily. Jsou mezi nimi zatím americké firmy Nvidia, Microsoft a Apple.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
MKVToolNix, tj. sada nástrojů pro práci s formátem (medialnym kontajnerom) Matroska, byl vydán ve verzi 95.0. Podpora přehrávání formátu Matroska míří do Firefoxu [Bug 1422891, Technický popis]. Přehrávání lze již testovat ve Firefoxu Nightly.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 211. sraz, který proběhne v pátek 19. září od 18:00 ve Studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Na srazu proběhne přednáška Jiřího Eischmanna o nové verzi prostředí GNOME 49. Nemáte-li možnost se zúčastnit osobně, přednáškový blok bude opět streamován živě na server VHSky.cz a následně i zpřístupněn záznam.
Microsoft se vyhnul pokutě od Evropské komise za zneužívání svého dominantního postavení na trhu v souvislosti s aplikací Teams. S komisí se dohodl na závazcích, které slíbil splnit. Unijní exekutivě se nelíbilo, že firma svazuje svůj nástroj pro chatování a videohovory Teams se sadou kancelářských programů Office. Microsoft nyní slíbil jasné oddělení aplikace od kancelářských nástrojů, jako jsou Word, Excel a Outlook. Na Microsoft si
… více »Samba (Wikipedie), svobodná implementace SMB a Active Directory, byla vydána ve verzi 4.23.0. Počínaje verzí Samba 4.23 jsou unixová rozšíření SMB3 ve výchozím nastavení povolena. Přidána byla podpora SMB3 přes QUIC. Nová utilita smb_prometheus_endpoint exportuje metriky ve formátu Prometheus.
Správcovský tým repozitáře F-Droid pro Android sdílí doporučení, jak řešit žádosti o odstranění nelegálního obsahu. Základem je mít nastavené formální procesy, vyhrazenou e-mailovou adresu a být transparentní. Zdůrazňují také důležitost volby jurisdikce (F-Droid je v Nizozemsku).
Tak už jsem úspěšně složil všechny zkoušky a zakončil tak
svůj první rok na vysoké škole. Podělím se s Vámi o své zážitky. Je to
trošku delší, tak to pls vydržte, ju?
Tušil jsem, že 'na vejšce to bude jiný kafčo'. A opravdu. Je to tak. Hlavní rozdíl oproti střední škole je, že pokud nic člověk nechce, nic nemusí, ale záhy zjistí, že se mu to vůbec nevyplácí... Do semestrálky tě nikdo nenutí, ale pokud ji neuděláš, nedostaneš zápočet a tudíž ani nemůžeš jít ke zkoušce. Jasně na cvíku z analýzy je nuda, ale každý týden se tam píše zápočtový test za 2 body a ty musíš mít bodů minimálně 10 abys dokonvergoval k zápočtu.
Co se týče přednášek je otázka jejich užitečnosti mezi studenty často diskutovaná. Já patřím mezi tu (větší nebo menší?) půlku, co na přednášky chodí. Přestože jsem přišel na to, že opisování skript fakt nemá moc cenu, přece jenom je užitečné tam chodit, pokud ovšem tam člověk nespí... Většinou se tam člověk doví, co ve skriptech není, že učitel povolil ke zkoušce externí paměť (např. RNDr. Jan Brousek Ph.D., Lingebra a Diskrétka), že jednou záludnou otázkou u zkoušky učitel vyzkouší, kdo na přednášky chodil a kdo nikoliv (Doc. Ing. Pavel Herou Ph.D., Počítače a programování 1) atd.… Ale hlavně, někdo mu to vysvětlí (nebo se pokouší vysvětlit či se jen tváří, že vysvětluje). Ruku na srdce, kdo si řekne: "Tak nám začíná přednáška z XYZ. Já si sednu ke stolu a přečtu si dnešní přednášku". Tato věta spíše spadá do kategorie science fiction.
S tou volností přichází samozřejmě i plná zodpovědnost sama za sebe. Nikdo tě nedrží za ručičku, všechno si člověk musí zařídit sám a většinou mu nikdo nic nepřipomene.
Další věcí je pokora. Člověk, který má na střední samé
jedničky a dostane maturitní vysvědčení v červených deskách (mimochodem také
samé jedničky ) tu najednou zjišťuje, že zdaleka není sám nejlepčí a
nechytřejší na světě, ale že existují jedinci jemu podobní, ne-li o mnoho chytřejší.
Dále zjišťuje, že nerozumí tomu, co se vykládá, nebo dokonce, že ani učiteli
nerozumí, co říká. Jak jednou můj spolužák vtipně komentoval přednášku z
Lineární algebry: "Sem myslel, že tady bude matika a zatim mi to připadá,
že se tu učim latinsky!"
Vysoká škola je dle mne pro mnohé taky školou života. Člověk se učí mnohem větší samostatnosti a zodpovědnosti, učí se sám řešit velice náročné problémy a úkoly.
Toliko moje úvaha. Teď se pokusím prezentovat, co jsem za těch pár měsíců absolvoval.
Veliký to strašák studentů nematematických oborů. Po první
přednášce MA1 jsem zděšen běžel do skriptárny koupit si skripta a sbírku (to
samé bylo po první přednášce z Lingebry, teď jsem se už trošku oťukal ).
Kolega Benedikt, který ji prvním rokem vyučoval, se svého úkolu zhostil velice
dobře a nakonec mne i ty důkazy bavily
Přesto však jsem umění matematiky již
neholdoval toliko jako na střední škole. Jak kdysi pan Šmolík prohlásil:
"Střední škola? To jsou jen kupecké počty" a já s ním musím jen
souhlasit. Kdo nebyl ani na jedné přednášce z matematiky na vysoké škole neví
vůbec, co matematika je. Nezná její půvaby ani ukrutenství. Samozřejmě teď
nemyslím předměty typu základy matematiky, či matematika pro XY. Myslím její
čistou koncentraci právě v předmětech typu matematické analýzy. Jak zklamán,
zděšen a znechucen jsem byl, když jsem se dozvěděl, že příští generace studentů
informatiky na Fakultě aplikovaných věd přijdou o tuto jedinečnou zkušenost.
Jejich Matematika 1,2, je slabou náhražkou.
Na MA1 navazoval předmět jehož název byl zakončen číslem 2. Změna nebyla jen v názvu, ale i v přednášejícím a cvičícím. Pana Benedikta nahradil pan Tomiczek (který mě ale zkoušel z MA1) a pana Pospíšila nahradila legenda katedry matematiky na FAV ctihodný Jiří Čížek. Cvičení s Čížkem jsou pro každého, kdo je absolvoval, nezapomenutelná. Jak kdosi prohlásil: „Kdo nezná Jirku Čížka, nestudoval na FAV!“ Při jeho převelice zmatených výkladech jsme rádi vzpomínali na Pospíšila. Pro zájemce přikládám ukázku studentské recese, jejíž obětí se právě stal ctihodný Jiří Čížek http://www.carmex-kiss.de/index.php?meintanz=724047369960. Nejste-li znalci a chtěli byste J. Čížkem seznámit jděte na http://favka.wz.cz/fanklubjirkycizka/galerie/ .
Jen tak na okraj: [noflame]Spolužák, který před FAV dělal Matfyz říkal(odešel protože tam jaksi zapomněl chodit), že na FAV je matalýza více zhuštěná. Je pravda že za jeden semestr dát úvod do diferenciálních rovnic (včetně soustav), posloupnosti funkcí, funkce více proměnných a jejich extrémy a následně Riemannův integrál v Rn, bylo trošku vražedné. Důkazů bylo oproti MA1 poskrovnu, to je pravda…[/noflame]
To bylo celkem fajn. Taková doplňková cvičení k MA1 respektive MA2. SDP přednášel Benedikt a SIP Matas. Obzvláště s Matasem byla legrace. Jakmile zjistil, že všichni studenti navštěvující jeho hodiny jsou studenti informatiky, lanařil nás abychom přestoupili na matematiku a následovali tak jeho příklad.
V prvních pár přednáškách jsem vůbec netušil o co jde!
Lineární vektorový prostor - to se maže na chleba?! Generátor - to vím, to sme
brali v elektrice na střední, ale co to ****** je v matice? Nakonec přece jen
skripta pomohly a přednášky se zmiňovaným Brouskem (Brusičem, Brousičem...)
byly nezapomenutelné. Jeho image učitele matematiky na VŠ nepřipomíná (rozhovor
+ foto )
Jednoho krásného dne začal pan Brousek počítat soustavu rovnic nad tělesem Z5. Jaksi nám to zapomněl sdělit a převelice se divil našemu smíchu, když oznámil, že tři krát čtyři je dva.
I v této oblasti nám byl průvodcem Brousek. Předmět to
je velice zajímavý. Do teď jsem fascinován významem pojmu relace a vskutku
byste netušili co vše může být Booleovou algebrou (někteří ale asi tuší ,
mimochodem je to distributivní a komplementární svaz
). Mezi
nezapomenutelně situace patří jistě ukázka obecného grafu, který silně
připomínal Mickey Mouse, nebo hlášky typu: „3*4 je 12… už abych si jednu dal…“,
„k čemu platit za jedno pivo když můžete mít permanentku na 50?“ apod.
Přestávce se neříkalo jinak než pauza na cígo nebo fajgl pauza.
Na PPA1 jsme měli tu čest být žáky pana Herouta, toho času
asi nejoblíbenějšího (a zároveň asi i nejlepšího) učitele na katedře
informatiky určitě a na fakultě snad také. Jeho přednášky byly velice dobře
připravené a zajímavé. Co se týče látky byly přednášky PPA2 zajímavější,
přestože hlas prof. Šafaříka poněkud více uspávající. Po absolvování těchto
předmětů i člověk, který se s programováním setkal poprvé, by měl umět
naprogramovat nějaký ten graf ať už s procházením do šířky či do hloubky a
podobné spojové serepetičky. Mimochodem vše v JAVĚ. ZČU je tak trochu
javocentrická
Pokud na přednášce s Rusňákem zavřete oči, můžete si ho
splést k Karlem Gottem . Výklad byl naprosto super. Všechno vysvětloval
logicky, kdo jeho výklad nechápal, nemá na VŠ co dělat. Pravda, zkouška je
celkem drsná, zatím ji dala pouze polovina ze zkoušených.
Další předměty už jen výčtem: Základy bezpečnosti práce (existuje nudnější předmět?), TV, Inženýrská etika, Základy kybernetiky (zjišťujeme jak počítač vidí, mluví, slyší…), Anglina 3,4, Modelování Matlabem (jako semestrálku jsem měl Newtonův fraktál).
PS: V hodnocení MF Dnes se FAV umístila na předposledním místě mezi přírodovědeckými fakultami. Více objektivnější by bylo zařazení mezi školy technické. Více info na:http://www.fav.zcu.cz/prezentujeme/napsali-o-nas/hodnoceni-dnes-2007-06-06/
Tiskni
Sdílej:
Já rozdíl mezi SŠ a VŠ vidím také v tom, že na SŠ nebyl problém chybět jeden dva týdny v kuse. Zatímco na VŠ je to naopak. Když člověk potřebuje na týden pryč, tak se vždycky najdou nějaké předměty, kde si musí cvičení nahradit. A vůbec je s tím dost zařizování. Nadruhou stranu na některé předměty stačí přijít na první a poslední cviko a je to naprosto v pohodě. Tohle na SŠ nějak nešlo.
Jinak s tím, že více samostatnosti přináší více zodpovědnosti nelze než souhlasit, a kdo na to během prvního semestru nepřišel, tak na VŠ už většinou není.
No, někde možná ano, ale třeba 1. LF UK má ve studijním řádu tohle:
Čl. 10
Formy výuky
Obvyklými formami výuky studijních předmětů na fakultě jsou:
a) přednáška - účast je doporučená, není však podmínkou absolvování studijního předmětu;
Len poznámka k tej matematike: na škole mi to všetko pripadalo logické a zapadalo to do seba. Ako sa 4 Maxwellove rovnice vynorili na nečakaných miestach a ako sa niektoré veci zjednodušili prechodom na radiálny súradnicový systém ...
S odstupom viac než desiatky rokov ma ale škrie, že mi to vyfučalo z hlavy. Mám pocit, že sú veci, ktoré som slušne ovládal a teraz sú preč. Ostal len pocit, že som kedysi vedel. Vedel som dokázať, prečo kov nemôže byť priehľadný a ako sa chová vlnenie na nekonečnom vedení. Pripadám si, akoby som ohlúpol.
Vedel som dokázať, prečo kov nemôže byť priehľadný ...