Namoroka a přelévání medu
28.2.2010 01:56
| Přečteno: 1223×
| Ovoce & zelenina
| poslední úprava: 19.8.2010 18:19
Zápisek se zabývá dvěmi zajímavými činnostmi: Prohlížení webu prohlížečem Firefox codename Namoroka (nejnovější vývojová verze) a přelevání většího objemu medu z lahve do lahve.
A co že mají tyto dvě činnosti společného, že se o nich zmiňuju v jednom zápisku?
To je jednoduché: mají zhruba stejnou časovou náročnost. Dokonce možná je přelévání medu o něco svižnější než nejnovější firefox.
Po posledním update FF jsem byl docela potěšen tématy á la Chrome. Ne že by to byla nějak killer feature, no ale themes už jsem měl plný zuby. Zrychlení provádění javascriptu sice subjektivně nepozoruju, nicméně věřím, že bylo optimalizováno.
Co mě ale naprosto zděsilo je ona medovost UI. Ty, kdo si stěžovali na pomalé UI FF, můžu ujistit, že nová verze situaci nezlepšuje. Ba naopak.
Mám otevřených sotva 20 tabů, a už v paměti FF nabobtnal na ~450MB. Ale co, na paměťovou náročnost browserů jsem zvyklý... Co mi ale vadí postatně víc je například přepínaní mezi taby. Když přepnutí tabu trvá tak dlouho, že stihnu znejistět, jestli jsem dobře dokliknul, je něco špatně.
Scrollování je taky utrpení. Vlivem sekání přeskakuje přiležitostně célé stránky obsahu. A když příslušný tab načítá, a okolo načítají třeba dva další čerstvě otevřené taby, stává se scrollování takřka nedeterministické.
Otevírání nového tabu (přes záložku, odkaz,...) je taky operace na dlouhé lokte. Evokuje představu korespondenčního člověče nezlob se.
O spouštění a vypínání FF snad ani nemá cenu mluvit - FF se spouštět a vypínat zkrátka nedoporučuje. Mít FF stále zapnutý je nejschůdnější cesta - pokud ovšem uživateli nevadí pravděpodobné memory leaky.
Nejnovější firefox měl pro mě ale jednu výhodu - dokopal mě začít používat Chromium, na který teď pozvolna přecházím. Flejmovat na ábíčku s Namorokou dává slovu "trpělivost" zcela nový význam. Ač disponuju trpělivostí značnou, volnýho času už tolik nemám a tuhle Namoroku už dál snášet nehodlám...
No nic, zavírám FF Namoroka a jdu se věnovat nečemu mnohem akčnějšímu - ještě jsou tu dva luční a jeden lesní med k přelití...
Update:
Protože se v diskusi objevily stesky, že je zápisek příliš skoupý na téma med a jeho přelévání, rozhodl jsem se věc napravit.
Ale než se do teho pustím, rád bych podotkl, že nejsem včelař ani medař, pouhý čajař (čajovník? čaják? čajník? čajista? ^^).
A med je jedinná přísada, kterou v čaji snesu. Citrón, cukr, mlíko, máslo a podobné pofidérní suroviny nemají v mém čaji co dělat.
O to víc mám med rád - dokonce i na koleji, kde jinak žiju dost minimalisticky, mám menší lahev medu k denní potřebě.
Med
Na české wikipedii se dočteme, že "
Med je hustá sladká a lepkavá kapalina", z čehož je hned vidět, že cs wikipedie opravdu není nic moc (pozn.: nejsem homosexuál).
Med totiž není nijak zvlášť hustý - něco okolo 1400 kg∙m
-3.
Co chtěl zřejmě básník v té větě řící, je, že med má poměrně slušnou viskozitu - obvykle ne menší než 2~3 Pa∙s, někdy ale i značně vyšší - až desítky Pa∙s, záleží na teplotě a stupni krystalizace medu.
Pro srovnání: viskozita vody je pouhých 0,001 Pa∙s.
Vraťmě se nyní k větě z wikipedie; další, co se mi nezdá, jsou slova "
... sladká a lepkavá ...", protože fakt, že med je lepkavý, plyne právě z velkého obsahu cukrů v medu, čili jestliže je med značně sladký, je logicky i lepkavý.
No a nakonec mám výhrady i k poslednímu slovu "
... kapalina" - med totiž nemusí vždy být kapalina, můžeme mít například med ve formě pasty, anebo, pokud krystalizace značně pokročila, může být považován i za pevnou látku.
Co je ale důležité a co v úvodním odstavci na wiki kupodivu neuvedli, je, že med je především potrava/potravina významná jak pro včely a jiný medonosný hmyz, tak pro člověka. Pro hmyz představuje med zdroj velmi koncentrované energie, pro člověka chutnou a na různé zajímavé látky bohatou přísadu do nápojů i pokrmů.
"Výroba" medu
Med přece výrábí včeličky, to ví i malé dítě ;)
Jak že to dělaj? Z nektaru. Ten produkují rosliny a nabízejí ho včelám jako odměnu za
přenášení rostlinné genetické informace letmo semo tamo. Včely shromažďují med v úlu, kde na něm makají další včely - tedy především vypařují z něj vodu.
Nektar je ze ~70% voda, med obsahuje vody už jen asi 18%. Výsledný med včely servírují potomkům a taky jím platí člověku za luxusní all-inclusive ubytování.
Med se v zásadě rozdějule na dva druhy podle původu. Jednak med květový neboli luční, který vzniká prostým výše popsaným způsobem z nektaru nasbíraném z rostlin.
Druhý je med medovicový, čili lesní. Ten vzniká sběrem medovice, kterou produkují mšice a různé jiné brebery - ty totiž sají mízu rostlin a čerpají z ní bílkoviny. Ovšem míza obsahuje kromě bílkovin i hodně cukrů, a ten právě tyhle brebery vylučují v podobě medovice.
Včely obvykle v rámci jedné snůšky čerpají nektar jen z jednoho zdroje (pokudmožno), takže častým sklízením medu je možné získat med jednodruhový. Obvykle ale sklizeň probíhá jen několikrát do roka, a tak vznikají medy luční, lesní i smíšené.
Zajímavostí je, že med nevyrábí jen včely, ale i čmeláci. Ovšem čmelácí nejsou zdaleka tak "pilní" (v tomto se podobají např. kralykům), jednak nesesbírají takové
množství nektaru, čili jeho dostatek právě jen pro potomky, zadruhé sesbíraný nektar mnohem méně zpracovávají - takže výsledný medonektar obsahuje mnohem víc vody než včelí med, a tedy se snáz zkazí.
Další problém je, že hnízdo čmeláků je mnohem méně organizované a "uklizené", než včelí úl (a hele, další paralela s kralyky), takže čmeláčí med se velmi špatně sklízí nedestruktivně.
Přesto přesevšechno jsou známy úspěšné pokusy čmeláčí med sklidit a konzumovat. Ekonomicky se to ale rozhodně nevyplatí.
Přelévání medu
A je to tu - dostáváme se ke zlatému hřebu dnešního večera ;)
Med se občas prostě přelít musí - když sklenice praskne nebo je znečištěna nebo nastane jeden z tisíce jiných důvodů...
Pak člověku nezbude, než se obrnit velkou dávkou trpělivosti (ale není jí potřeba tolik, co na provoz FF 3.6 - Namoroka) a pustit se do díla. Zenoví budhisté, jogíni, šachysti, vyznavači curlingu apod. nejspíš zaznamenají častější úspěchy.
Metodika je v zásadě jednoduchá: vezme se zdrojová a cílová lahev, a s využitím přirozené tíhové síly se med nechá proudit do cílové nádoby. Vzhledem k viskozitě medu fyzikálně téměř nejde o šikmý vrh, nýbrž o volný pád.
Změny nastávají, když je med starý a ztuhlý, případně zkrystalizovaný. Pak pomáhá rozehřívání, ovšem tady pozor na teplotu - bývá zvykem říct si "no dobrý, stačí, když to neuvařim, pak se nic nestane", to je ale omyl - teplota medu by neměla nejen stoupnout na 100°C, ale ani na 50°C, protože už při 50°C zanikají v medu cenné látky (rostlinné enzymy atd.) a naopak vznikají látky nežádoucí (hydroxymethylfurfural).
Ředění medu možné samozřejmě je, ale všeobecně se nedoporučuje, med je pak mnohem náchylnější ke zkažení.
Pokud je med příliš silně zkrystalizovaný nebo je ve formě pasty, nezbývá, než med "vybagrovat" lžicí a zbytek rozředit a spotřebovat.
Existují také k mání udělátka, která vám přelévání medu usnadní - například níže vyobrazený. Ovšem použití těchto "cheatů" nechť každý rozváží, protože se tak může připravit o možnost důkladné meditace ;)

[pozn.: viz
stránky autora]
Tiskni
Sdílej:
Komentáře
Vložit další komentář
28.2.2010 08:58
xurpha
Re: Namoroka a přelévání medu
28.2.2010 13:32
Michal Kubeček | skóre: 67
| Luštěnice
Re: Namoroka a přelévání medu
28.2.2010 23:28
JanikT | skóre: 1
| blog:
Staerseus
| Praha
Re: Namoroka a přelévání medu
1.3.2010 03:57
zulu
Re: Namoroka a přelévání medu
1.3.2010 17:04
e.liska | skóre: 23
Re: Namoroka a přelévání medu
Založit nové vlákno •
Nahoru