Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o naší práci, prostředí ve kterém pracujeme a o naší firemní kultuře. Letos se dveře otevřou 26. 11. 2025 v 16:00. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem naši inženýři v Praze pracují, jak spolupracujeme se zákazníky, partnery i studenty, proč máme rádi open source a co pro nás skutečně
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
            To jen že mi je blbě. Dějou se věci, který vidim směřovat do svázání společnosti, médií, světa, do pout, do možná neviditelného chomoutu. Napadá mne, že možná to někdo myslí dobře, protože věří, že to tak bude lepší. Mně přijde, že tohle se nedá ukočírovat, moc, která tu je k dispozici, s informacemi sebranými všude a možnostmi a pravomocemi, které má Moc k dispozici, to k dobrému pro většinu lidí nepovede.
Prostě kdyby šlo nechat ty, co teď hlasují pro omezování a odpojování, ať si vychutnají, co to bude znamenat, že to považuju za další ukrojený kousek salámu, za spoutávání internetu, že by se k sobě sami nehlásili.
Pěkný příspěvek, dík.
Regulace je špatná...
V čem je dobrá?
...stát je špatný...
Bohužel se zdá, že ano.
...ideály a morálka jsou dobré jen když zvyšují DPH.
Ideály a morálka jsou z určitého úhlu pohledu to největší možné svinstvo... Ale jak mohou zvyšovat DPH?!
Stát by měl jako vrchní mocenská organizace na daném území definovat podmínky existence. Vedení státu by mělo podle tohoto pak jednat, v naší době se má za to, že většina má větší právo, ocaď pocaď. Stát by měl zamezit extrémům a přispívat k dlouhodobě stabilnímu stavu.
Rozdíl ve funkci státu a skupiny lidí vidím právě v tom, že supina lidí je více vázána svým společným zájmem, který ji popisuje i svazuje.
Stát by měl jako vrchní mocenská organizace na daném území definovat podmínky existence.
Čí existence? I jiných druhů organismů? Z jakého (morálního) práva?
Rozdíl ve funkci státu a skupiny lidí vidím právě v tom, že supina lidí je více vázána svým společným zájmem, který ji popisuje i svazuje.
Copak stát není skupinou lidí, resp. institucí, kterou si skupina lidí zřídí pro pohodlnější udržování svých zájmů?
Soudím, že stát by neměl být nějakou vyšší entitou stojící _nad_ lidmi, nýbrž institucí podřízenou lidem -- nikoliv požadavky diktující, ale přijímající.
Čí existence? I jiných druhů organismů? Z jakého (morálního) práva?Jiných druhů doufám ne! Já prohlašuji, že patřím k jinému druhu. Mám vytvořenu reprodukční barieru, s ovčany se nekřížím! Takže podle nejběžnější definice jsem jiný druh :)
Kyknosi, na Celestinském proroctví se mi líbilo zobrazení toho, že "kladní" rodiče mají "záporné" děti, působí na ně nějak a rovnováha je jinde. Děti si pamatují, co se jim nelíbilo a třeba se ani nenaučí chovat jinak v dospělosti. Když vychovává ovčas laxně dítě, tomu z toho snad zůstane pocit, že to nikam nevede a své dítě pak vychovává jinak. Možná to tak neni doslova, ale princip v tom vidim.
No, de facto by měl stát nějak poskytovat řešení na vše, co se v něm děje. Stát jakožto lidská organizace by měl nést odpovědnost za to, co má a co je jeho. Z toho práva, že tam nikdo povolanější není. Stát je organizace lidí a pro lidi.
V tomhle pohledu neberu stát až tak odlišný od jednotlivých lidí, jestli je vyšší nebo nižší entita, je tu, aby zajistil domluvení se navzájem a řešil dlouhodbé existenční otázky.
Stát musí diktovat i přijímat, tak jako se soustřeďují požadavky pro potřeby všech, co dávat i přijímat.
Až na to, že tohle vše je obecné, na čem se asi shodnem a pak při otázce, zda například ušetřit 10% nebo 20% zdrojů do rezervy nevim, jak to udělat, jak ohodnotit transparentně cizí odpovědnost a vědomosti.
Jak to píšu, tak mne napadlo, že jsem si nevšim u našich politických stran, jak (jaké) formulují dlouhodbé cíle státu a společnosti a jak krátkodobé.
No, de facto by měl stát nějak poskytovat řešení na vše, co se v něm děje.
A to je právě to, na čem se neshodneme. Obranná funkce je jasná, stejně tak diplomatická a antimonopolní, plus ještě nějaký soudní systém. Ale přes to už IMHO ani krok, nebo jen minimálně. Čím více totiž bude taková instituce zasahovat do života jednotlivců v každé drobnosti, tím větší bude pokušení ty jednotlivce ovládat.
I takové vymezení pravidel je to, že stát poskytuje řešení. Nechává volný prostor.
" ... ani krok, nebo jen minimálně", v tom vidim zakopaného psa já, každý má to "minimálně" někde jinde. Jsou nějaká pravidla a ty se mění dle vývoje, okolností. Proto i to "minimální" zasahování by mohlo být proměnlivé.
Lidé se adaptují na prostředí, i na chování státu. Stejně tak stát podle chování lidí, nějakých excesů, upravuje pravidla. Tak, aby nějaké směrování dle obecné vůle či povědomí bylo, za libým cílem. Toť teorie.
A ohledně ovládání ... nespokojený člověk sám se sebou bývá škodolibý apod., "neštěstí bližního potěší", v tomhle by internet a nějaká široká informovanost mohla být brzdou nectěným jevům. I v tom ovládání jedněch druhými, znežívání moci. V tom se promítají lidské slabosti.
Lidé se adaptují na prostředí, i na chování státu.
A je to tu zase. Proč se lidé mají přizpůsobovat státu? Nemělo by to být naopak? (Jinak je mi jasné, co je zde myšleno, leč s tím nesouhlasím.)
Stát i společenství tvoří jednotlivci. Na něčem se většina shodne. Co může zbytek dělat jiného, když se mu to nelíbí? Hledat jiné řešení, vycestovat, zmizet jinam. Lepší řešení mne nenapadá.
A proč o něm mluvíš, o totalitním státu? Já celou dobu, v diskusi, ne ve článku, píšu o tom, co by se mi líbilo, ne o tom, co mne štve.
Řekněme, že by mělo být jasno. Stejně tak bych byl pro jednoduchost, aby se to jasno dobře udržovalo.
Ideální stát bych volil podle toho, co je cílem. Věda, výzkum, zaplnit zem potomstvem?
Dítě potřebuje ochranu, vzory, péči. Rodiče při příchodu dítěte na svět tou starostí obvykle dozrávají ještě víc.
ne-východní Evropa nezná"Nevychodni" Evropa taky zna... (napr. Let them come to Berlin).
Amerika taky pamatuje senátora McCarthyho a hon na čarodějnice.
V diskusi o ekonomice ve Star Treku mne napadlo, že si dovedu představit svět bez peněz, ale ne svět bez osobního vlastnictví jakožto vazby a odpovědnosti. Čekam, že by nějaká virtuální demokracie mohla řešit v principu všechny rozhodnutí, tak, aby zároveň mohli všichni hlasovat a zároveň i slyšeli hlas jiných ve smyslu odborných připomínek. Že by to byla taková přímá demokracie.
Evropský parlament neúspěšně zápasí s Evropskou komisíTo neni pravda - EP nezapasi s EK, ale s Radou EU. Rada EU byl ten organ, ktery oponoval dodatku 138 a s kterym se ted EP dohodl na kompromisnim zneni. A rada EU neni nikdo jiny nez prislusni ministri z vlad jednotlivych clenskych zemi. A je otazka, do jake miry slo o neuspech - EP by mohl odmitnout cely telekomunikacni balicek, ale pak by clenske staty mohly (jako muzou doted) zavest libovolne odpojovani bez soudu. Pokud bude telekomunikacni balicek schvalen v kompromisni dohodnute podobe, pak to take omezi moznost clenskych statu libovolne odpojovat bez soudu (i kdyz mene, nez jak by to omezil puvodni navrh dodatku 138).
To ukáže čas, co je to vlastně výhra.
        Tiskni
            
                Sdílej: