Společnost IBM představila novou generaci svých serverů: IBM Power11.
Multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem Ardour byla postavena na GTK2. Vývojáři neplánovali její portaci na GTK3 nebo GTK4. Naopak, v lednu loňského roku si vytvořili vlastní fork GTK2 s názvem YTK. Ten v únoru letošního roku přestal být volitelným a nově byla zcela odstraněna podpora GTK2.
Byla vydána nová verze 6.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Společnost initMAX pořádá sérii bezplatných webinářů věnovaných novému Zabbixu 7.4. Podrobnosti a registrace na webu initMAX.
… více »Byla vydána verze 7.0 open source platformy pro správu vlastního cloudu OpenNebula (Wikipedie). Kódový název nové verze je Phoenix. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
E-mailový klient Thunderbird byl vydán ve verzi 140.0 ESR „Eclipse“. Jde o vydání s dlouhodobou podporou, shrnující novinky v upozorněních, vzhledu, správě složek a správě účtů. Pozor, nezaměňovat s průběžným vydáním 140.0, které bylo dostupné o týden dříve.
Organizace Video Games Europe reprezentující vydavatele počítačových her publikovala prohlášení k občanské iniciativě Stop Destroying Videogames.
Společnost Raspberry Pi nově nabzí Raspberry Pi Camera Module 3 Sensor Assembly, tj. samostatné senzorové moduly z Raspberry Pi Camera Module 3.
Cathode Ray Dude v novém videu ukazuje autorádio Empeg Car (později Rio Car) z let 1999–2001. Šlo o jeden z prvních přehrávačů MP3 do auta. Běží na něm Linux. Vyrobeno bylo jen asi pět tisíc kusů, ale zůstala kolem nich živá komunita, viz např. web riocar.org.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.7.
Po mnoha velmi přiznivých kritikách jsem se též rozhodl vyzkoušet Archlinux. A musím potvrdit, Arch je prostě paráda.
Instalace z FTP proběhla hladce, bez zádrhelů, zeditoval jsem pár konfiguráků a bylo hotovo. Samotný systém je velice přehledný, velmi snadno se administruje, což jednoho zvyklého na Slackware velmi potěší.
V repository sice nená Arch tolik softu jako třeba Gentoo, ale zase jsou tam poslední verze . Navíc je tu AUR - Archlinux User-community Repository. Tam se dá najít spousta věcí.
Pak je tu rychlost. Archlinux je kompilován pro procesory i686 (známá to věc), ale možná byste se divili, jak svižně běhá na mém PIII 450 MHz, 256 MB RAM. Předčí vše co sem tu doteď měl.
Takže, po zkušenostech s RedHatem, Mandrakem, Vectorem, Gentoo a hlavně Slackwarem Arch jednoznačně vyhrál.
PS: musel sem to sem napsat, bylo to ve mě jako v koze
Tiskni
Sdílej:
1. Slackware je objektívne pomalši na strojoch i686 ako Archlinux (pomalšie reakcie najlepšie vidno pri desktope (nábeh Xiek, štart aplikácií (hlavne OO.org z Arch repo je ideálnym príkladom rýchlosti ;) )) alebo pri internetovom pripojeni na mašinu cez SSH -> rychlešie prebehne prihlásenie, rýchlejšie sa vykonávajú prikázy)
2. Arch rieši tie neštastné závislosti - pre niekoho nevýhoda pre mňa výhoda. Povedzme si úprimne. Po nainštalovaní Slacka je treba navštíviť linuxpackages.net a niekedy ani to nemusí pomocť a nastupuje siahodlhé kompilovanie.
P.S. Slackware nechcem zahrabať pod čiernu zem... Sám ho na i486/i586 kompatibilných strojoch na rôzne routre alebo mail-serveri používam, ale jednoducho u mňa na desktope (P4,512M ram, hd raid1 2x80G) a serveri (P233, 160M ram, hd 1x40G,1x200G) zvíťazila vynikajúca kombinácia Gentoo, Debiana a Slackwara - a tou je Archlinux.
Z toho (asi z toho) plynula roztříštěnost zdrojů sw pro slaka (odešel jsem od verze 10, nepamatuji si, jak je to dlouho). V Debianu (a samozřejmně i v Archu) nastavím seznam zrcadel a instaluji i upgradeuji (ufff;) jedním příkazem.
A výběr balíků (i variant) je rozsáhlý. Ve slaku byl často soft jen v jedné variantě, a když jsem (ať už ze zvyku nebo z rozmaru) chtěl jinou, bývalo často utrpení ji tam dostat. Možná jsem to dělal blbě, ale nakonec mě to dovedlo k Debianu (a těď k Archu
A na desktop bych si Slackware nedal ani za nic, to je podle mého čirý masochismus.Naprosto souhlasím. Nedávno jsem ho na desktopu po roce a půl vyměnil za Debian. Na firemním serveru mi ještě Slack běží, ale už mám připravený HDD s Debianem i na něj.
Dojmy z Archu a jeho baliksystemu jsou veskrze kladné. Teď jen hledám nějakou časovou díru, aby arch natáhl i na můj nb. Už aby to bylo
Čím víc archistů, tím líp!Jsem četl "anarchistů"... už jsem chtěl napsat "tak, tak"
I když samozřejmě ideální by byl serverhosting s Arch Linuxem, že joTo rozhodně