Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Můj oblíbený FS je Reiser verze 3. Jeví se mi rychlý a spolehlivý. (Každý má jedinečné zkušenosti...) Pro můj desktop je nejlepší (nevšiml jsem si, že se mountuje dlouho, nepotřebuju extended atributy ani kvóty).
Teď se nad ním ale stahují mraky. Novell (SUSE) už ho nebude tlačit jako výchozí a odřízne ho od údržby svých vývojářů. No a teď to ještě vypadá, že Hans Reiser snad bude seďet za vraždu.
Jaké jsou alternativy? XFS a JFS jsou jistě dobré kusy software, dospělé a doladěné. Ale výchozí FS u Novellu bude Ext3.
Aby bylo jasné, Ext2/3 si taký zaslouží obdiv. Ext2 je pragmatismus ve své nejčirejší podobě. Je navržen tak konzervativně, jak to jen bylo možné. Jeho metadata jsou jednoduchá a přehledndě (staticky) poskládaná. To se hodí při obnově poškozeného oddílu. Přesto (nebo právě proto) není nějak pomalý. Ext3 ve filozofii předchůdce pokračuje a jen přidává jednoduchý žurnál. Pokud vím, tak Ext4 v podstatě jen posouvá limity FS směrem k petabajtům.
Ještě k tomu výkonu, mně osobně přišel Ext3 pomalý. Přechodem na ReiserFS se mi počítač subjektivně zrychlil o 15%. Ale je známo, že defaultní konfigurace Ext3 je dost paranoidní a výkon se dá vylepšit. (Ovšem nerad ztrácím čas konfigurací, která není nezbytná.) Taky se mi občas stalo, že fsck našel na disku nějaké nekonzistence, to už se žurnálovacímu filesystému odpouští hůř.
Co mě ale na Ext3 neskutečně vytáčí je statická alokace i-nodů. To je opravdový feudalismus. Když si uděláte obrovský oddíl na skladování multimédií, je vám nabídnuta prealokace hromady i-nodů, které v životě nevyužijete a jen zabírají místo. To odporuje zákonu nula-jedna-nekonečno a je to špatně.
Přesto je rodina Ext důkazem toho, jak může být dobré držet se při návrhu při zdi.
Tiskni
Sdílej:
-m reserved-blocks-percentage Specify the percentage of the filesystem blocks reserved for the super-user. This avoids fragmentation, and allows root-owned daemons, such as syslogd(8), to continue to function correctly after non-privileged processes are prevented from writing to the filesystem. The default percentage is 5%.
Co mě ale na Ext3 neskutečně vytáčí je statická alokace i-nodů.
Jojo, a pak buď dojdou nebo přebývaj. Měl bych další výtku a to k alokaci adresářů. Adrešář jen roste, neumí se smršťovat. Nakopípujete-li do adr. nějaké (mnoho) souborů, adresářová struktura alokuje potřebné bloky. Pokud tyto soubory smažete, bloky zůstanou alokovány, což mimo jiné způsobí pomalé procházení adresáře, i když obsahuje jen málo souborů.