Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Můj oblíbený FS je Reiser verze 3. Jeví se mi rychlý a spolehlivý. (Každý má jedinečné zkušenosti...) Pro můj desktop je nejlepší (nevšiml jsem si, že se mountuje dlouho, nepotřebuju extended atributy ani kvóty).
Teď se nad ním ale stahují mraky. Novell (SUSE) už ho nebude tlačit jako výchozí a odřízne ho od údržby svých vývojářů. No a teď to ještě vypadá, že Hans Reiser snad bude seďet za vraždu.
Jaké jsou alternativy? XFS a JFS jsou jistě dobré kusy software, dospělé a doladěné. Ale výchozí FS u Novellu bude Ext3.
Aby bylo jasné, Ext2/3 si taký zaslouží obdiv. Ext2 je pragmatismus ve své nejčirejší podobě. Je navržen tak konzervativně, jak to jen bylo možné. Jeho metadata jsou jednoduchá a přehledndě (staticky) poskládaná. To se hodí při obnově poškozeného oddílu. Přesto (nebo právě proto) není nějak pomalý. Ext3 ve filozofii předchůdce pokračuje a jen přidává jednoduchý žurnál. Pokud vím, tak Ext4 v podstatě jen posouvá limity FS směrem k petabajtům.
Ještě k tomu výkonu, mně osobně přišel Ext3 pomalý. Přechodem na ReiserFS se mi počítač subjektivně zrychlil o 15%. Ale je známo, že defaultní konfigurace Ext3 je dost paranoidní a výkon se dá vylepšit. (Ovšem nerad ztrácím čas konfigurací, která není nezbytná.) Taky se mi občas stalo, že fsck našel na disku nějaké nekonzistence, to už se žurnálovacímu filesystému odpouští hůř.
Co mě ale na Ext3 neskutečně vytáčí je statická alokace i-nodů. To je opravdový feudalismus. Když si uděláte obrovský oddíl na skladování multimédií, je vám nabídnuta prealokace hromady i-nodů, které v životě nevyužijete a jen zabírají místo. To odporuje zákonu nula-jedna-nekonečno a je to špatně.
Přesto je rodina Ext důkazem toho, jak může být dobré držet se při návrhu při zdi.
Tiskni
Sdílej:
5%
-m reserved-blocks-percentage
Specify the percentage of the filesystem blocks reserved for the super-user. This avoids fragmentation,
and allows root-owned daemons, such as syslogd(8), to continue to function correctly after non-privileged
processes are prevented from writing to the filesystem. The default percentage is 5%.
Dlouhodobě se mi jeví reiserfs 3.6 jako nesrovnatelně stabilnější a bezpečnější než ext3, navíc opravdu výrazně rychlejší (je to hodně vidět především na starších PC), ani dir_index ext3 o moc nezlepšuje. Ta práce s inody je u ext3 navíc vskutku katastrofální. Pokud by to s údržbou reiserfs v jádře začalo vypadat zle, tak upřímně nevím co bych použil místo něho (jediné co vím na 100% je že by to nebyl ext3
).
XFS je kvalitní filesystem, ale bez UPS je to sebevražda (a je navíc relativně pomalý při práci s malými soubory). Zůstává tedy ještě možnost JFS, ale o tom toho zas moc nevím (až na pár benchmarků) a nezdá se že by byl moc rozšířený (což je docela divné, vzhledem k tomu jak je tu dlouho).
Architekturou se mi asi nejvíc líbí reiser4, ale kdo ví zda se vubec dostane do vanilla jádra a stále má ještě pár mušek (především co se týče rychlosti v určitých situacích). Ještě zajímavější architekturu má v mnoha ohledech ZFS, takže možná vyzkouším port ZFS na FUSE, který by měl být kompletně hotov už brzy. Sice je FUSE v userspacu, takže by teoreticky mělo být pomalejší než kernelové filesystemy, ale nemusí to platit vždy (viz třeba ntfs-3g, které přesto že běží přes FUSE je v některých případech 2x - 3x rychlejší než ext3).
Co mě ale na Ext3 neskutečně vytáčí je statická alokace i-nodů.
Jojo, a pak buď dojdou nebo přebývaj. Měl bych další výtku a to k alokaci adresářů. Adrešář jen roste, neumí se smršťovat. Nakopípujete-li do adr. nějaké (mnoho) souborů, adresářová struktura alokuje potřebné bloky. Pokud tyto soubory smažete, bloky zůstanou alokovány, což mimo jiné způsobí pomalé procházení adresáře, i když obsahuje jen málo souborů.
Já můžu naopak prohlásit, že jsem zrychlení dosáhl odchodem od ext3 k ReiserFS.