Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Můj oblíbený FS je Reiser verze 3. Jeví se mi rychlý a spolehlivý. (Každý má jedinečné zkušenosti...) Pro můj desktop je nejlepší (nevšiml jsem si, že se mountuje dlouho, nepotřebuju extended atributy ani kvóty).
Teď se nad ním ale stahují mraky. Novell (SUSE) už ho nebude tlačit jako výchozí a odřízne ho od údržby svých vývojářů. No a teď to ještě vypadá, že Hans Reiser snad bude seďet za vraždu.
Jaké jsou alternativy? XFS a JFS jsou jistě dobré kusy software, dospělé a doladěné. Ale výchozí FS u Novellu bude Ext3.
Aby bylo jasné, Ext2/3 si taký zaslouží obdiv. Ext2 je pragmatismus ve své nejčirejší podobě. Je navržen tak konzervativně, jak to jen bylo možné. Jeho metadata jsou jednoduchá a přehledndě (staticky) poskládaná. To se hodí při obnově poškozeného oddílu. Přesto (nebo právě proto) není nějak pomalý. Ext3 ve filozofii předchůdce pokračuje a jen přidává jednoduchý žurnál. Pokud vím, tak Ext4 v podstatě jen posouvá limity FS směrem k petabajtům.
Ještě k tomu výkonu, mně osobně přišel Ext3 pomalý. Přechodem na ReiserFS se mi počítač subjektivně zrychlil o 15%. Ale je známo, že defaultní konfigurace Ext3 je dost paranoidní a výkon se dá vylepšit. (Ovšem nerad ztrácím čas konfigurací, která není nezbytná.) Taky se mi občas stalo, že fsck našel na disku nějaké nekonzistence, to už se žurnálovacímu filesystému odpouští hůř.
Co mě ale na Ext3 neskutečně vytáčí je statická alokace i-nodů. To je opravdový feudalismus. Když si uděláte obrovský oddíl na skladování multimédií, je vám nabídnuta prealokace hromady i-nodů, které v životě nevyužijete a jen zabírají místo. To odporuje zákonu nula-jedna-nekonečno a je to špatně.
Přesto je rodina Ext důkazem toho, jak může být dobré držet se při návrhu při zdi.
Tiskni
Sdílej:
5%
-m reserved-blocks-percentage
Specify the percentage of the filesystem blocks reserved for the super-user. This avoids fragmentation,
and allows root-owned daemons, such as syslogd(8), to continue to function correctly after non-privileged
processes are prevented from writing to the filesystem. The default percentage is 5%.
Dlouhodobě se mi jeví reiserfs 3.6 jako nesrovnatelně stabilnější a bezpečnější než ext3, navíc opravdu výrazně rychlejší (je to hodně vidět především na starších PC), ani dir_index ext3 o moc nezlepšuje. Ta práce s inody je u ext3 navíc vskutku katastrofální. Pokud by to s údržbou reiserfs v jádře začalo vypadat zle, tak upřímně nevím co bych použil místo něho (jediné co vím na 100% je že by to nebyl ext3
).
XFS je kvalitní filesystem, ale bez UPS je to sebevražda (a je navíc relativně pomalý při práci s malými soubory). Zůstává tedy ještě možnost JFS, ale o tom toho zas moc nevím (až na pár benchmarků) a nezdá se že by byl moc rozšířený (což je docela divné, vzhledem k tomu jak je tu dlouho).
Architekturou se mi asi nejvíc líbí reiser4, ale kdo ví zda se vubec dostane do vanilla jádra a stále má ještě pár mušek (především co se týče rychlosti v určitých situacích). Ještě zajímavější architekturu má v mnoha ohledech ZFS, takže možná vyzkouším port ZFS na FUSE, který by měl být kompletně hotov už brzy. Sice je FUSE v userspacu, takže by teoreticky mělo být pomalejší než kernelové filesystemy, ale nemusí to platit vždy (viz třeba ntfs-3g, které přesto že běží přes FUSE je v některých případech 2x - 3x rychlejší než ext3).
Co mě ale na Ext3 neskutečně vytáčí je statická alokace i-nodů.
Jojo, a pak buď dojdou nebo přebývaj. Měl bych další výtku a to k alokaci adresářů. Adrešář jen roste, neumí se smršťovat. Nakopípujete-li do adr. nějaké (mnoho) souborů, adresářová struktura alokuje potřebné bloky. Pokud tyto soubory smažete, bloky zůstanou alokovány, což mimo jiné způsobí pomalé procházení adresáře, i když obsahuje jen málo souborů.
Já můžu naopak prohlásit, že jsem zrychlení dosáhl odchodem od ext3 k ReiserFS.