MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Ne, tento blog opravdu nemá nic společného s vývojem Linuxového jádra :-) Jako "Jaderný blog" jsem jej pojmenoval jen kvůli mé oblibě jaderné fyziky a chemie.
Věnovat se chci především Linuxu a Free Softwaru, prezentovat zde svůj pohled na věc a věnovat se všem palčivým otázkám a problémům, na které narazím. Určitě se zde také objeví články týkající se KDE, jelikož jsem velkým milovníkem tohoto desktopového prostředí a obecně eye-candy (k velké nevůli "pravověrných" Linuxáků ;-)).
No a když už se to tu jmenuje Jaderný blog, možná se někdy dočkáte i nějakého populárně-vědeckého příspěvku, především pokud se bude jednat o nějaké ožehavé aktuální téma...
V poslední době jsem si tak trochu hrál se serverem Apache a narazil jsem na velmi nepříjemné omezení. Pokud bych chtěl povolit uživatelům na serveru používání .htaccess souborů, nemůžu zcela přesně nastavit, jaké konkrétní direktivy v .htaccess mají být povoleny. Např. kdybych chtěl uživatelům povolit jen používání mod_rewrite, musel bych jim umožnit AllowOverride All. Apache se mi v tomto jeví jako velmi neflexibilní a nechápu, že za dobu jeho existence toto ještě nikdo nenapravil (nebo o tom alespoň nevím).
Jelikož moc neumím programovat v C/C++ (abych mohl napsat patch na httpd, který by toto omezení řešil), napsal jsem si alespoň jednoduchý bashový skript, který toto omezení obchází.
Pokud můžete, koukněte se na onen skript, zda nepřináší nějaké problémy. Já sám jsem ho zkoušel a funguje mi bez problémů, ale mohl jsem něco přehlédnout. Ideální je spouštět ho např. každých 5 minut cronem.
Funkce skriptu je jednoduchá - vyhledá všechny .htaccess soubory v cestě (cesta se nastavuje jako proměnná basedir a případně i docsdir), progrepuje jejich obsah (tak, aby byly zachovány jen direktivy povolené v poli htallowed) a vytvoří z nich konfigurační soubory v adresáři specifikovaném v proměnné confdir (např. /etc/apache2/htaccess.d). Potom ověří, zda v těchto konfiguračních souborech nejsou nějaké chyby (pokud ano, odstraní příslušný chybný konfigurační soubor odpovídající danému .htaccess souboru) a následně reloaduje apache (aby bylo provedeno znovunačtení konfiguračních souborů).
Je samozřejmě nutné mít ve vašem konfiguračním souboru apache (obvykle httpd.conf) řádek:
Include /etc/apache2/htaccess.d/*.conf
Doufám, že alespoň někomu bude tento skript užitečný. A předem se omlouvám za případný zbytečně komplikovaný kód, nejsem žádný expert na bash a tudíž je možné, že některé věci by šly řešit ještě jednodušeji (jakékoliv návrhy na změny uvítám).
Snad se jednou dožiju doby, kdy na každém hostingu (pokud možno i free hostingu) budou povoleny .htaccess soubory (protože mod_rewrite je nesmírně užitečná věc
)
Tiskni
Sdílej:
# Vytvoreni adresare pro konfiguracni soubory Apache (pokud neexistuje) if [ ! -d "$confdir" ]; then mkdir -p $confdir fiman mkdir:
-p, --parents
no error if existing, make parent directories as needed
Pokial pouzivas parameter -p je kontrola zbytocna, alebo to mu nerozumiem ja. Pisem to len preto ze si k tomu vyzyval