O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Inu, pořídil jsem si první notebook v životě, jedná se o repasovaný IBM ThinkPad 600E (CPU PII 400 MHz, 128 MB RAM, 10 GB HDD, grafika NeoMagic :)) se zárukou prodlouženou na 12 měsíců a s repasovanou baterií, což jsou, pokud jsem to dobře pochopil, nové články v použitém pouzdře (krabičce, co já vím, jak se to jmenuje); výdrž má jako nová. Vzhledem k přítomnosti DVD-ROM jsem instaloval z DVD testing (frozen) Debian Etch (distribuční kernel 2.6.17-2-686). V tomto zápisku se hodlám rozhovořit o průběhu a výsledcích této činnosti.
Základní systém se nainstaloval bez problémů. Příjemné je, že nebylo nutné nijak řešit ACPI, vše funguje. Větráčky se zapínají a vypínají v rozumných intervalech, nikde se nic nepřehřívá, monitor stavu baterky ukazuje rozumné hodnoty (výdrž baterky je asi dvě hodiny, ještě jsem ji nezkoušel úplně vybít). Výkon je slušný, předčil moje očekávání, vzhledem ke stáří stroje jsem se obával delších prodlev při startu některých aplikací, ale k ničemu podobnému nedošlo (pravda, nezkoušel jsem tam dávat OpenOffice.org, ale třeba Firefox 1.5 je úplně v pohodě). Nebyl jsem spokojen pouze s délkou startu prostředí XFCE, které jsem proto nahradil neuvěřitelně svižným správcem oken IceWM (stav baterky mi ukazuje gkrellm).
Překreslování grafiky bylo zřetelně nic moc (X.org 7.1), tak jsem v xorg.conf
nahradil driver vesa
za neomagic
, což sice nijak zvlášť nepomohlo třeba na nepřesnosti při překreslování oken, za to jde normálně přehrávat MPEG video ve fullscreenu (použil jsem gxine a podotýkám, že jsem nezkoušel filmy v extrémně kvalitních rozlišeních, jen 1 film na 1-2 CD), aniž by byl systém nějak významně vytížen. Celkově to v rozlišení 1024x768 při 24bpp vypadá esteticky velmi příjemně.
Nejvíc práce bylo se zvukem. Nejprve jsem se dozvěděl, že je pro jeho rozchození třeba v BIOSu vypnout QuickBoot, což se mi povedlo až na několikátý pokus. Jde to, aspoň u mě, jen při startu z vypnutého stavu, nikoliv po rebootu. Je třeba už na vypnutém notebooku stisknout F1 a držet je ve chvíli jeho zapnutí. Při stisku F1 při rebootu se do BIOSu taky dostanu, ale nastavení, která tam udělám, se nerealizují! Moc to nechápu, prostě bylo třeba notebook vypnout, počkat, stisknout a držet F1 a zapnout, teprve pak změny nastavení v BIOSu měly na něco vliv.
Dalším krokem je zabránit pokusům o autodetekci zvukovky, neboť se chybně identifikuje a eventuálně se pro ni naloaduje chybný modul. (Zvukovka je dokonce vidět ve výpisu lspci
, přestože se vůbec nejedná o PCI zařízení, spíš ISA.) Ty moduly, které nechceme, se jmenují cs46xx
(OSS) a snd-cs46xx
(ALSA) a pokusům o jejich zavedení zabráníme jejich uvedením v "blacklistech" hotplugu a discovery.
/etc/hotplug.d/blacklist.d/alsa-base
přidáme řádky:
cs46xx snd-cs46xxDo souboru
/etc/discover.d/alsa-base
přidáme řádky:
skip cs46xx skip snd-cs46xx
Dále prostřednictvím dpkg-reconfigure linux-sound-base
explicitně vybereme, že chceme používat ALSu a nikoliv OSS (tento krok je možná zbytečný, nejsem si jistý, nechce se mi to zkoušet znova bez něj). Potom, pokud máme novější jádro, zjistíme, že se nám zvukovka vypíná. Ověříme to pomocí dmesg | grep pnp
, bude tam zřejmě něco jako pnp: 00:07: deactivating device
. Musíme ji tedy zapnout. Dříve se to dělalo pomocí nástroje setpnp
, který už v Etchi vůbec není, ale lze jej nahradit zápisem do sysfs
. Dosáhneme toho tedy takto:
echo 'activate' > /sys/devices/pnp0/00:05/resources echo 'activate' > /sys/devices/pnp0/00:06/resources echo 'activate' > /sys/devices/pnp0/00:07/resources
Pravděpodobně se jedná o dvě, nikoliv tři zařízení, a tedy stačí jen dva z těch tří řádků. V návodu, podle něhož jsem postupoval (viz níže), bylo jen 00:05 a 00:06, u mě to však nestačilo. Takhle možná aktivuji něco, co už je aktivované, ale žádné problémy to nezpůsobuje.
Teď teprve můžeme zavést příslušný modul. Zdá se, že jsou potřeba všechny ty parametry.
/sbin/modprobe snd-cs4236 port=0x530 cport=0x538 irq=5 dma1=1 dma2=0 isapnp=0
Pro automatizaci těchto kroků (aktivování zvukovky a zavedení modulu) je přidáme do /etc/rc.local
. Korektnější by zřejmě bylo zavádět modul někde z /etc/modprobe.d/
a specifikovat tam příkazy k aktivovaní zvukové karty, které je před zavedením modulu potřeba zadat. Takhle mi to ale přišlo přehlednější. Po tomto kroku už by měla být zvuková karta po startu systému funkční.
PCMCIA slot podporuje 32bitové CardBus karty, ovšem u novějších kernelů je třeba bootovat s následujícími parametry:
pnpbios=off pci=noacpi
(Jinak bude kernel vypisovat chybovou hlášku, že příslušný slot cardbus nepodporuje.)
Závěrem lze říct, že notebook má téměř výhradně samé výhody. Sice si člověk musí zpočátku zvykat na klávesnici (obzvláště často se strefuji do horní části enteru namísto do backspace, což zejména na příkazové řádce způsobuje potíže) a taky při delším transportu se docela pronese (s brašnou a adaptérem skoro 3 kg), avšak v zimě ho beztak moc nehodlám nikam tahat a do jara naberu sil. Až montypythonovským bonusem byl živý mravenec, který po několika dnech vylezl odkudsi z útrob brašny a odebral se někam mezi škvíry v kuchyňské lince. (Anebo jsem měl halucinace z toho, jak jsem se snažil od rána do noci rozchodit ten zvuk.)
Zdroj: http://www.thinkwiki.org/wiki/Problem_with_broken_sound_on_some_ThinkPads
Taky bych chtěl poděkovat Goldenfishovi za pomoc v diskusním fóru: http://www.abclinuxu.cz/forum/show/162667.
Tiskni Sdílej:
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free