Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Pokud by někdo potřeboval Wayland kompozitor uvnitř počítačové hry Minecraft, aby mohl zobrazovat okna desktopových aplikací přímo v herním prostředí, může sáhnout po Waylandcraftu. Ukázka na YouTube.
Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
A u zlata neexistuje riziko regulace a je tam menší riziko nahrazení něčím jiným (např. jinou kryptoměnou).Fact check z USA: https://en.wikipedia.org/wiki/Executive_Order_6102
... zlata drží centrální banky, u kterých nákup Bitcoinu nehrozí.Fact check z Iranu: https://asiatimes.com/2020/10/iran-to-use-bitcoin-to-fund-imports/
Myslim regulace, ktera vyrazne poskodi dnesni majitele.No neříkej že to povinné vykoupení zlata za nově natištěné inflační papírky tehdejší majitele nepoškodilo. Nebo myslíš, že už se nic takového nemůže stát?
Nevím o nikom, kdo by to kupoval z jiného důvodů než aby to někdy v budoucnu prodal za vyšší cenu.Darkmarkety? „Pojištění“ před vládním zničením fiat měn v dané zemi (Venezuela myslím)?
Byl jsem k Bitcoinu vždy skeptický a trochu mě štve, že to takhle roste, proto jsem nedávno taky něco nakoupil, doufaje že to ten růst zastaví.No comment.
jsem nedávno taky něco nakoupil, doufaje že to ten růst zastavíVtip nebo to myslíš smrtelně vážně?
300GB je dneska nicPro většinu lidí to teda nic určitě není...
Momentálně se víc jak 51% těží v číně, což umožňuje jedné vládě položit celou síťAFAIK mas (teda spis bitcoin ma) problem uz pri vic jak 1/3 kooperujicich mineru
- Není anonymní.
Pseudonymní - na základní vrstvě a to je dobře, z pohledu regulací a státu a udržitelnosti celého systému. Kdo to potřebuje na základní vrstvě má mixery.
- Žere absurdní množství energie
V porovnání s čímkoli co zajišťuje stejně komplexní funkcionalitu je na tom Bitcoin energeticky skvěle. Navíc spotřebovává energii která by se jinak zcela zmařila na nedostupných místech pro energetické sítě... Spotřeba energie dává velmi dobrý smysl v konceptu PoW. A nic lepší ještě nikdo nevymyslel. PoS beru jako praxí neověřený hokus pokus co zmizí v propadlišti dějin ale čas ukáže.
-Transakce jsou pomalé a drahé.
LN - 2. vrstva, asi cca 0.3 haléře za transakci a propustnost gigantická
- Momentálně se víc jak 51% těží v číně...
V číně jsou tak akorát největší minigpooly a do nich se napojují těžaři z celého světa. Jak na ně někdo silou sáhne těžaři se tak akorát přeuspořádají, někteří přestěhují. Ostatně sezónně to běžně dělají i bez toho.
- Fakt to verifikovat vyžaduje pokokot úložiště a výkonu, takže skoro všichni dneska spoléhají na prostředníky.
Na fullnode stačí RPI + flashdisk, noodů běží po světě okolo 10k. Provozovat vlastní je sranda a jsou i instantní hotová řešení.
- Je i po deseti letech tak volatilní
Volatilita trvale klesá úměrně mcapu.
- Výroba těžebního hardware a těžení samotné je krásná ukázka pasti lo
? Nechápu pointu -
-To že do něj investují lidi, kteří vůbec nemají tušení nic o investování,
To platí o investování obecně do čehokoliv.
V porovnání s čímkoli co zajišťuje stejně komplexní funkcionalitu je na tom Bitcoin energeticky skvěle.S cim a jak to srovnavas? PayPal, Venmo a bankovni system spotrebuje minimum elektriny na transakci. A pokud srovnavas s bankovnim systemem, tak musis odseparovat sluzby jako hypoteky, pujcky firmam, investicni bankerstvi, atd.
To platí o investování obecně do čehokoliv.Nákup Bitcoinu není investice, ale spekulace - investice je nákup něčeho, co bude postupně generovat nějaký užitek nebo peníze.
V porovnání s čímkoli co zajišťuje stejně komplexní funkcionalitu je na tom Bitcoin energeticky skvěle. Navíc spotřebovává energii která by se jinak zcela zmařila na nedostupných místech pro energetické sítě...Dobrá licoměrná marketingová sračka. (Zbytek jsem nečet, ale počítám stejná demagogie nebo pseudonáboženský nesmysly.)
protože většinu (?) zlata drží centrální bankyA dul na Sibiri.
[...] ale treba i vlada USA, ktera v roce 1933 bez kongresu, dektretem prezidenta rozhodla, ze drzeni zlata je ilegalni, a obcane ho pod trestem brutalnich pokut a vezeni musi sami odevzdat statu, ktery jim vyplati papirove bankovky. Drzeni zlata soukromou osobou bylo v USA ilegalni dalsich vice nez 40 let.Bez jakýchkoliv výjimek, tzn. vč. šperků atd.? Nevztahovalo se to jen na investiční zlato v určitém množství a kvalitě (ryzí zlato)? Není pro běžného spořitele lepší vlastnit ty šperky než zlaté cihly, protože to není tak nápadné, dá se to lépe dělit a tak? Uděláš si pár vycházek a když tě někdo zastaví, najde u tebe na ruce jeden prsten, ale za týden takhle bezpečně odnosíš hromadu $$$. Nebo si to můžeš strčit do prdele, což s cihlou taky neuděláš.
A nebo co udělala americká vláda s Indiány v 19 století kvůli zlatu. Taky masakr.
dyz vezmeme sprosty, strojem vyrobeny, 14k, 6 mm tlusty zlaty retez, bez jakekoli umelecke hodnoty, da se koupit za $4,125 za 20 palcu, a vazi cca 48.7 gramu [1]. Ovsem slitkova cena zlata v nem je BRUTALNE mensi.Ja si myslim, ze kdyby ceny urcovala centralni planovaci komise, tak jako za starych dobry casu, urcite by se neco tak odporneho nedelo. A ted povaz, o kolik by ten retizek mohl byt levnejsi, kdyby ten stroj na vyrobu retizku byl majetkem nas vsech a nemuseli bychom z kazdeho retizku platit zisk nekomu, kdo ten stroj jen vlastni a ani se nestara o jeho obsluhu!
Jste mimo jak kapicabotAni v nejmensim. ;-]
Není pro běžného spořitele lepší vlastnit ty šperky ...Neni, jeste jsem to zkusil pro podminky v Cesku, kdyz koupis (v hluboke sleve) 15g zlaty retizek (14k), das za nej 28 042 korun, vykupni cena toho sameho retizku je 9 750 korun. U vetsich kousku je to jeste horsi, hnusny retez s vykupni cenou 34 tisic korun se prodava za 115 tisic.
Fakt mě nenapadlo, že to bude tak natažené.Jak natazene? Z tech JiKovych vypoctu vyplyva, ze cena je 2-3 nasobek vstupni suroviny. Coz je zcela standardni pomer, dokonce bych rekl, ze je to pri hranici rentabilnosti. Uvaz, ze vyrobce (zpracovatel) ma sve naklady a potrebuje zisk. Distributor ma sve naklady a taky chce zisk. Navic se jedna o artikl, kde muzes zapomenout na usporu z rozsahu.
Šroub, tzn. precizně vyrobenou kovovou věc se závitem, koupíš za desítky haléřů. Ta výroba stojí pakatel. V jednoduchém kroužku, který jsem linkoval výše, je cena surového zlata 288 Kč.Ta výroba stojí pakatel, protože se to dělá ve velkém. Kdybys to měl dělat kusově na soustruhu, tak to taky nestojí pakatel.
Šroub, tzn. precizně vyrobenou kovovou věc se závitem, koupíš za desítky haléřů. Ta výroba stojí pakatel.A? Sroub mas masove a strojove vyrabeny. A hlavne masove prodavany.
Při takových maržích by se mohl uživit člověk, co to bude bez nějaké sofistikované automatizace dělat sám někde v dílně…Nejspis nemohl. Vtip je v tom, ze tu cenu netvori jen vyroba ale i prodej a pripadne logistika. Sice muzes vzit zlato za dve stovky a udelat z nej sperk za dva tisice, ale kolik jich takovych denne prodas? Zkus si udelat odhad, kolik lidi si denne v cele CR kupuje prsteny. A ted si zkus do toho zapocitat fixni pripadne dalsi naklady a uvidis, ze se musis sakra ohanet. A uvaz, ze by ti to nekdo mel prodavat, zamestnanec nebo zlatnictvi, aby ty ses mohl venovat vyrobe. Nasadit prodejni cenu jako dvojnasobek nakladu je docela bezny postup vsude tam, kde je relevantni konkurence, tj. ktera ti muze obratem prevzit zakazniky. Ale neni nic neobvykleho, kdyz je ten pomer uplne jinde. Vezmi si treba blbe brambory. Vykupni cena je kolem 5 Kc, v obchode je koupis cca 20-25 Kc. A to je komodita, kde naklady na zpracovani jsou minimalni a jedna se o masove zpracovavanou komoditu. Vetsinu toho spotrebuje distribuce a marze prostredniku. A pokud se chcete s JiKem pozastavovat nad rozdilem mezi cenou vstupni suroviny a vysledneho produktu, radsi se nedivejte, kolik stoji balena voda.
Při takových maržích by se mohl uživit člověk, co to bude bez nějaké sofistikované automatizace dělat sám někde v dílně…To je dobrá blbost, součástí ceny je i důvěryhodnost autenticity materiálu, nikdo si nebude kupovat zlato ("zlato") od sklepníka za stejnou cenu jako ve zlatnictví.
Heh, tak to mě nenapadlo, že ten rozdíl v ceně bude tak velký.On taky neni, kdyz kupujes spravne. 1 uncovy jihoafricky zlaty krugerrand, ktery je razen uz od roku 1967, se prodava za $1896 a vykupuje za $1792, cena zlata v nem je $1807, takze rozdil nakup prodej je okolo 6%, (a tim, ze to je technicky platidlo, legal tender, mince, ktere ma svou nominalni hodnotu, neni pro zlodeje z vlady uplne jednoduche nastrelit na to dalsi extra dan) a u vetsich cihlicek, 10 oz nebo 1 kg je rozdil jeste min, u klasicke 100 uncove (3.1kg) cihlicky je rozdil mezi nakupem a prodejem hluboko pod 1%. Narozdil od minci vsak cihlicky nejsou platidlo...
Tiskni
Sdílej: