Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Dovolte mi prosím se podělit o radost (no, jak se to vezme...) - tuto sobotu jsem získal základní státní zkoušku z anglického jazyka. Byl to do značné míry nevšední zážitek, či spíše celá sada zážitků.
V prvé řadě dojem zastaveného času. Písemná část zkoušky se odehrávala na Střední škole technologie zpracování masa (opravdu to existuje). V celé budově snad všechno bylo úplně stejné jako za mých školních let, jen otlučenější a ošuntělejší. I poslechové zkoušky se skládaly za pomoci velikého magnetofonu (naštěstí ne kotoučového). Kupodivu to na mě působilo podivně uklidňujícím dojmem - bylo to jako vrátit se do mládí, do doby, kdy bylo všechno jasnější, lepší, lépe mi to myslelo a celý svět byl plný naděje, bez ohledu na to, jak šedivá byla linolea, oprýskané zdi a staré školní vybavení. Byla to minulost - a cítil jsem se v ní doma. Dá se to aspoň trochu pochopit?
Další dojem byla lehkost. Jít na tu zkoušku bylo okamžité rozhodnutí, víceméně náhodné. Neměl jsem žádný předběžný kurz, neměl jsem s sebou ani slovník (doma stejně máme jenom jediný stařičký papírový slovník, všechny ostatní jsou elektronické). Ale nedělalo mi to starosti; nějak jsem si byl jistý, že slovník nebudu potřebovat a že to nějak zvládnu. Byla to lehkost, fyzická i duševní, vznášel jsem se v jazyce jako ryba v potoce, byl to můj živel - stejně jako na základní škole, když jsme poprvé brali počítače. Opět to byl pocit domova, pocit jistoty, vědomí, že se nemám čeho bát.
Při ústní zkoušce bylo hlavním zážitkem štěstí (ve smyslu "klika"). Z vějíře otázek jsem bez přemýšlení hmátl po prostřední a získal tak nejlepší možné téma (pro mne): Zdraví. O tom dokážu žvanit hodiny, tedy dokázal bych, kdyby mě někdo byl ochoten tak dlouho poslouchat. (Pravda, mé názory jsou značně odlišné od většinových, ale na tom v dané chvíli nezáleželo.) Kdybych si vytáhl něco o vaření nebo oblečení (obě témata tam zaručeně někde číhala), bylo by se mnou zle.
Pokud jde o přednášející, pak mým pocitem byla příjemnost. Všichni examinátoři byli slušní, dokonce milí a měli tendenci pomáhat, i když bylo zřejmé, že jsou vázáni značně rigidními předpisy. Rovněž bylo jasné, že jsou to výborní specialisté a jazyk opravdu ovládají. O to patrnější byl kontrast mezi špičkovou kvalitou vyučujících a starým, zchátralým vybavením. Pokud mohu soudit podle tohoto jediného vzorku, je naše vysoké školství opravdu silně podinvestované a mělo by se s tím urychleně něco dělat.
A pak byl konec. Rozloučili jsme se s examinátory a za čtrnáct dní si půjdu pro vytištěné vysvědčení. Sláva vlasti, myš je v pasti, jak říkávala (a jistě ještě říká) naše paní učitelka na gymnáziu.
A ještě ten den na mě sedla jedna z nejhorších depresí, jaké jsem kdy měl tu pochybnou čest potkat. Celý zbytek víkendu temný, v duši stín, který nerozptýlí ani polední slunce. Snad je to odplata za ty rauše během zkoušky, nevím. Všem, kdo dělají nějakou těžší zkoušku, radím: pozor na zpětný zášleh. Když hladina adrenalinu jde prudce dolů, veškeré fobie, deprese a paranoie, které byly až dosud potlačeny úkoly s vyšší prioritou, najednou vylezou. Možná není špatný nápad se po úspěšné zkoušce zchlastat - alkohol, jak známo, drží náladu, kterou člověk právě má. Ale nevím, jak to dopadne, když pak nastane kocovina - a bohužel, dříve nebo později člověk vystřízlivět musí - buď to, anebo umřít.
Nuž, dost bylo autopsychoanalýzy, děkuji za pozornost a jdu opět čelit depce...
Tiskni Sdílej:
Předpokládám, že pokuď se tam vyskytovala témata jako "zdraví", že šlo o základní státnici, ne všeobecnou. Jinak Školská teď patří tý "uzenářský" střední, nebo se Jazykovka přestěhovala zase o kus dál? (nebo nešlo vůbec o Prahu?). A o jakej šlo vůbec jazyk? AJ?
Zkrátka informací asi tolik, jako bude zejtra (tedy už dnes!!!) v mojí zkouškový písemce z lokálních sítí...