Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V dnešním článku na iDNES je, dle mého názoru velice, velice aktuální problém.
Proč o tom píši? A proč zrovna na ABC Linuxu?
Můj první kontakt se světem jedniček a nul byl někdy v roce 1983. To nám profesor na střední škole donesl do učebny zánovní počítač PMD-85, připojil ho na čb televizor Tesla (tuším značky Merkur). Chvíli něco klepal do klávesnice záhadné řádky jako:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
10 FOR i=1 TO 1020 FOR j=1 TO 10 STEP 2...50 NEXT j...
Pak napsal RUN a na obrazovce se vykreslila sínusovka. Tehdy mi výpočetní technika na věky věků učarovala a navždy jí propadnul. Amen.
Tři roky poté jsem si domů donesl svůj první počítač, zázrak sira Sinclaira ZX-81. Měl celý 1kB (slovy jeden kilo bajt) RAM. Grafika byla dvoubarevná. Vlastně pseudo-grafika. V Basicu se daly programovat různé voloviny.
Malá ukázka toho, co všechno Window$ umí.
To se mi prosím stalo na PC v práci, které z jistých důvodů běží 24 hodin denně. Přesně 12. den po posledním (oblíbeném) restartu. Běží na něm WinXPSP2, má veškeré aktualizace, FW, AV Norton a pracuje se na nich pouze a jedině s balíkem Office a MSIE. Nejsou na něm ani blbé win hry jako Solitaire, ap.
Tak mi to vysvětlete?. Zlatý linux.
