Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Možná to napadlo i někoho dalšího z vás. Vidíte vedle sebe "hifi" věž, DVD přehrávač/nahrávadlo a televizi. Pak vyvstávají otázky typu:
Když jsem se nad tím zamyslel, tak mi z toho vypadla ideální sestava v unixovém stylu, kdy každá součást dělá svou práci, součásti se vzájemně nedublují a celá sestava nežere zbytečně zdroje (elektřinu):
Tiskni Sdílej:
Jelikož se u podobnejch mašinek založenejch na (relativně) běžnym PC místo vypínání používá spíš uspání do paměti, start během pár sekund možnej je (mimochodem, mám doma levnou minivěž a levnej DVD přehrávač a oboje startuje několik vteřin).U přehrávadla podle mě pár sekund nevadí, u nahrávadla ano. Mimochodem jak si počítač uspaný do paměti poradí s výpadkem proudu mezi nastavením nahrávání a začátkem?
Jinak samotný krabičky se určitě vyráběj (opět klíčový slovo HTPC), ale jejich cena je kapánek přemrštěná. A totéž bohužel vzhledem k morální životnosti platí i v případě, že by si to člověk sestavil sám.O existenci HTPC jsem už tušil, ale mám o nich pochybnosti, jestli to není overkill. Na přehrávání i HD filmů by snad měl stačit pouze jeden osekaný čip, který by uměl pouze dekódovat (možná překódovávat) a roztahovat video. Rozdíl ve výrobní ceně i spotřebě oproti plnohodnotnému x86(-64) procesoru a kompletní 3D grafice bude propastný a řeší se tak i problém s morální životností...
To mimochodem neni problém, v podstatě nejzásadnější je chlazení CPU, tichej zdroj a tichá optická mechanika. Grafika se dá chladit pasivně (a zas tak velký dělo to bejt nemusí). Ale nejlevnější strojek by se dal postavit plus mínus kolem deseti tisíc a na HD videu si vyláme zuby jak veverka na granátu. Otázka tedy je, jestli to za ušetřenej prostor, práci se zprovozněním a případný problémy stojí.Tak za deset tisíc se dá dnes už vytvořit něco, co by mělo HD video přehrát levou zadní (základ: deska, CPU, RAM - 2 ks, grafika; s diskem, mechanikou, skříní, zdrojem a DO se dostanu podle požadavků na 8 - 12 k). Stejně tam ale většina křemíku bude akorát dotovat ČEZ (E.on) a je to na konfiguraci OS zbytečně složité.