Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Jak? Jednoduše. Když takovéto závaží připojíte do USB, tvrdí o sobě, že je vlastně externí CD-ROM. Vzhledem k čerstvosti téhle podpásovky s tím systém vůbec nepočítá, tudíž na tiskárnu nenasměruje zařízení v /dev
a júzrspejsové programy žádnou tiskárnu nevidí. Ve Windows to pak funguje jen za cenu dvou jinak zbytečných démonů.
Pokud se nepletu, podobné prasárny dělají výrobci 3G modemů už dost dlouho na to, aby s tím systémy počítaly. Nicméně tato tiskárna (LaserJet P1102) se na krabici chlubí tím, že jako první umí plug and print... :-/
PS: Nemá tu někdo z místních programátorů čas a chuť se povrtat ve Windowsím ovladači od HP a zjistit, jak z toho těžítka udělat tiskárnu?
Tiskni Sdílej:
U niektorych zariadeni to normalne funguje, ale stale je mnoho vyrobcov, co to nechape.Nechápe to hlavně HP u svých tiskáren. Co jen jsem si užil s HPLJ P1005... Pokud člověk přesně nedodrží předepsaný postup (ale někdy i když ho dodrží), už nikdy tiskárnu nenainstaluje a musí přeinstalovat Windows (nebo - pokud je prozíravý - obnovit disk z obrazu, který před instalací tiskárny vytvořil). Legrace jako "body obnovení" apod. samozřejmě nefungují.
musi spustit nejaky SETUP, ktory tam navala stovky MB rozneho malwareNení důležité, jestli se tam ty tuny neužitečného bordelu dostanou přes setup.exe nebo jakkoliv jinak. Pověstné jsou ovladače skenerů HP, ale humus tohoto typu jsem zažil například i u APC.
To by mě zajímalo, proč tam nedávají interpreter postscriptu. Výkonostní problémy to být nemůžou, postscript by snad zvládl dnešní microchip za 200Kč.PostScript je rozežranej a pekelně náročnej. Běžně se mi stávalo, že A3 stránku mi dvouprocesorovej Pentium Pro s gigabajty RAM ripoval klidně dvacet minut. Ano, bylo to složitější než "běžné Wordové dokumenty", ale stejně. Koneckonců, on i ten Word umí RIPům pěkně zatopit.
Další věc je, že ovladače pro konkrétní tiskárnu řeší nastavení specifických funkcí jako vstupní a výstupní zásobníky papíru, duplexní tisk, sešívání apod. Zas by to teoreticky šlo udělat nějak standardně, že by z tiskárny šel vylistovat seznam vlastností. Nebude to ale fungovat tak dobře (třeba ve formuláři nastavení nebude obrázek tiskárny s vyznačením zásobníků), a bude to pravděpodobně dělat problém při tisku přes síť (LPR).Od toho je PPD. Akorát to vyžaduje ten PostScript.
Já relativně nedávno dostal nějakou HP laserovku z roku 94 nebo tak podobně a pořád krásně tiskne. Dokonce je to nějaká bezozonová tiskárna, to se dnes taky úplně běžně nevidí. Její největší limitace jsou schopnosti firmwaru, jinak bych do ní i ten toner dokoupil.
S novějšími inkoustovými tiskárnami od HP mám zkušenosti také spíše trochu záporné. Ovladače pro Windows jsou u HP neskutečný balast.