Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Povyskočte si pro lepší svět.
Tuhle šílenost mi včera poslala kamarádka. Oficiální web je na worldjumpday.org, jakási slovenská mutace na worldjumpday.wz.cz. Prakticky jde o to, že když na severní polokouli vyskočí najednou 600 milionů lidí, vychýlí to Zemi na jinou oběžnou dráhu. IMHO je to blbost. Ale jak říkají, "Nemusíš uveriť, stačí vyskočiť."
Tak co, skočíte si?
Tiskni
Sdílej:
vychýlí to Zemi na jinou oběžnou dráhu. IMHO je to blbostBlbost to není, jak každý fyzik určitě potvrdí. Dokonce stačí, aby vyskočil jediný člověk. Ale odchylka bude v každém případě mimo měřitelnost. Ovšem třeba takové větší zemětřesení skutečně dokáže pohnout se Zemí tak, že to lze změřit.
Blbost to není, jak každý fyzik určitě potvrdí.Nejsem žádný fyzik, ale co zákon zachování energie (hybnosti, nebo ja nevim ještě čeho)? Podle mně se všechny síly sečtou, a výsledek bude 0
Blbost to není, jak každý fyzik určitě potvrdí. Dokonce stačí, aby vyskočil jediný člověk. Ale odchylka bude v každém případě mimo měřitelnost. Ovšem třeba takové větší zemětřesení skutečně dokáže pohnout se Zemí tak, že to lze změřit.Tak to bych toho fyzika chtěl vidět. Mohli by ho zavřít do klece a ukazovat s cedulkou: Říká si fyzik a nezná zákony zachování (energie, hybnosti, momentu a náboje). Třeba by se na něho jezdili dívat až z druhého konce světa
Trejektorii to nezmění ani omylem.
To by bylo asi ucinejsi nez poskakovat i by se to lepe synchronizovalo
Samozřejmě to je blbost 
Je pravda, že když 6E8 lidí vyskočí, tak to Zemi pochopitelně "popostrčí". Problém je v tom, že je-li hmotnost člověka 80 kg, celková hmotnost té vyskočivší masy bude 4,8E10. Hmotnost Země je 6E24 - o cca 14 řádů vyšší. Jestliže každý z těch lidí vyskočí metr, o kolik úměrně hmotnostem se "posune" Země? Ha?
A to je teprve první fáze té úvahy - druhá (a závažnější) fáze spočívá v tom, že co se jako stane následně. Lidi odskočí od Země (a odstrčí ji o kus pryč). Vzápěstí tito lidé dopadnou zpět na zemský povrch, a Země jim samozřejmě slušně vyjde vstříct a ve stejném poměru jim "dopadne na nohy".
To celé se jmenuje zákon zachování hybnosti. Soustava "lidi + Země" je z pohledu skákání po povrchu izolovaná a nemá šanci sama jakkoliv změnit svůj pohybový stav... I kdyby tam nakrásně nebyly ty řádové rozdíly ve hmotnostech...
Skákejte si jak chcete - ale pokud to nebude po ničím krku, tak tím nic neovlivníte.
Ale teď mě napadla jiná věc, která by navíc nebyla fyzikální nesmysl (i když by měla opět problém s těmi řádovými rozdíly). Ať se těch 6e8 lidí domluví, a buď každý z nich vykope hlubokou jámu, anebo naopak srovná se zemí nějaký pahorek. Tím objektivně zpomalí, respektive zrychlí rotaci Země kolem osy 
Co to na (víceméně) kouli je "z jedné strany na druhou"?
Samozřejmě by to fungovalo stejně jako kopání, ale relevantní pohyby by byly přesuny zeminy podél poledníků od rovníku k pólům, nebo od pólů k rovníku. Přesuny rovnoběžné s rovnoběžkama jsou na hovno.
Tedy, abych byl přesný, ony by i přesuny podél rovnoběžek měly svůj efekt, ale ovlivnily by tak akorát precesi a nutaci, a toho by si stejně skoro nikdo nevšiml 