Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
/boot
minimálně 100MB. Řekl jsem si tenkrát běhěm dělení disku že nechám rači rezervu a udělal jsem ho 200MB veliký. Pokrok ale nezastavíš, jádro nám za ty roky hezky nakynulo. Až se mi dneska při přechodu z 6.6 ma 6.7 konečně objevila hláška:
zstd-compressed initcpio image: '/boot/initramfs-linux-fallback.img' zstd: error 70 : Write error : cannot write block : No space left on deviceSystémový disk mám rozdělěný na dva oddíly
fdisk -l /dev/sda Disk /dev/sda: 931.51 GiB, 1000204886016 bytes, 1953525168 sectors Disk model: MB1000GCEEK Units: sectors of 1 * 512 = 512 bytes Sector size (logical/physical): 512 bytes / 512 bytes I/O size (minimum/optimal): 512 bytes / 512 bytes Disklabel type: dos Disk identifier: 0xf992b201 Device Boot Start End Sectors Size Id Type /dev/sda1 * 2048 411647 409600 200M 83 Linux /dev/sda2 411648 1953525167 1953113520 931.3G 83 LinuxNemám moc odvahu na živém systému šachovat s oddílama protože nemám v rukávu žádné záložní řešení kdyby se něco podělalo. Tak první co mě napadlo bylo zakázat fallback image který je nevímproč třikrát větší jak obyčejný initramfs image který je 39MB velký. Z toho ale taky nemám zrovna pocit sucha a bezpečí, fallback jsem už párkrát potřeboval. Na archwiki jsem nakonec našel pár možností komprese
COMPRESSION_OPTIONS=(-v -5 --long)S touto volbou se mi to tam už vleze, dokonce tam ještě zůstane celých 5MB volného místa. Co budu ale dělat příště to netuším. Nedělám si moc iluze že by se mohlo v budoucnosti jádro zmenšovat. UPDATE: Nakonec se ukázalo že za to může KMS. Nejvíc tím prý trpí uživatelé nvidia karet, no já mám radeon a když jsem zakázal kms pro fallback image, tak se tento zmenšil skoro třikrát. Stačí upravit /etc/mkinitcpio.d/linux.preset na:
fallback_options="-S autodetect -S kms"
Tiskni Sdílej:
Tak první co mě napadlo bylo zakázat fallback image který je nevímproč třikrát větší jak obyčejný initramfs image který je 39MB velký. Z toho ale taky nemám zrovna pocit sucha a bezpečí, fallback jsem už párkrát potřeboval.
Já třeba fallback image ani nemám v LILO uvedený, když se mi podaří boot rozbít, prostě šáhnu do šuplíku pro instalační flashku ArchLinuxu a nabootuju z ní. Než šachovat s filesystémem, rozhodně bych radši vypnul ten fallback.
/etc/initramfs-tools/initramfs.conf
a změnit MODULES=most
na MODULES=dep
. Defaultně se do initramdisku dávají všemožné moduly včetně síťovek (i když síť v initramdisku nevyžadujete), tohle zmenší velikost tak na polovinu. Nedělám to ani tak kvůli místu, ale protože se velký initramdisk pomalu generuje a pomalu bootuje.
Možná bude v Archu něco podobného, a ten fallback image trpí tímto?