Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Ať chceme nebo ne, pokud se má GNU/Linux skutečně rozšířit mezi běžnými uživateli (což by bylo jen dobře, už kvůli internetové bezpečnosti), musí být výrazně "klikací". Prostě, uživatel chce zasednout k počítači, spustit svůj oblíbený program a pracovat - "základní věci" typu kompilace kernelu, přidávání pravidel do iptables apod. jsou mu naprosto ukradené.
Často slýcháme názory: "Nehledal jsem Linux, abych našel Windows", "Linux windowsovatí" atd. Zaznívají od lidí, kteří by konfiguraci a kompilaci jádra zvládli i poslepu jedním prstem, a kterýkoli konfigurační soubor zvládnou ve VIMu upravit se zavřenýma očima. Máme tady ale armádu jiných lidí, kteří v Linuxu skutečně hledají "Windows", lépe řečeno dobře implementovaný koncept WIMP.
Nejprve je nutné si uvědomit, co obecně GNU/Linux takovým uživatelům přináší:
Asi jsem na spoustu věcí zapomněl, ale už toto dává dobrý důvod komukoliv, aby GNU/Linux používal, ať už chce pracovat tím či oním způsobem.
Teď ale přichází "jádro pudla". Linux samotný (tj. jádro) i většina ostatních open-source programů zcela jistě dokáže splnit nároky uživatelů, ovšem jen za předpokladu, že je dostanou v použitelné podobě. "Použitelnou podobou" se jistě nemyslí stav, když systém při startu chrlí desítky nesrozumitelných chybových zpráv a varování, když čeština funguje jen občas, když aplikace neobsahují podporu běžných formátů (viz XMMS v RHL, resp. FC - chybějící plugin pro MP3 jim hned tak nezapomenu), nebo když instalační balík z distribičního CD nelze nainstalovat kvůli nevyřešeným závislostem.
Tíha problému leží na hlavách tvůrců distribucí, často se opravdu divím, co se v distribucích vyskytuje (v tomto ohledu dobře zapracovala firma Novell u SuSe Linuxu, naopak Mandrake docela ztrácí). Pokud má být distribuce určena těm, kdo přecházejí z Windows, pak nesmí pro běžnou práci vyžadovat nějaké "rýpání" v hloubi systému.
Shrnu-li to, GNU/Linux pro desktopové použití zkrátka musí být klikací, na pár kliknutí musí být možné spouštět aplikace, měnit základní nastavení atd. Aplikace musí (zejména ve vzájemné spolupráci) fungovat bezchybně a nesmějí jim chybět podstatné části. V rámci distribuce musí být k dispozici všechny programy pro běžnou práci na počítači. Jen pokud bude toto vše splněno, má Linux šanci rozšířit se na desktopech běžných uživatelů.
Tiskni
Sdílej:
komunikační program, který, potvoru, používám denně. Pokorně jsem zpět svůj účet zařadil do skupiny Administrators.Ale ak si Partchetta necital, tak inak: ked sadnes do tanku, tak sa ti nestane, ze ta bude otravovat nejaka zavora krizom cez cestu, ktorou chces ist. A potom zistis, ze to funguje nie len na zavory, ale aj na domy, obchody a kniznice. A zistis, ze zrazu nemas kde spat, kde nakupovat a kde si najst informacie. Uz je to jasne?
a proč by to někomu mělo vadit? Když jedu na Linuxu, taky jedu pořád na roota.No to vás teda pěkně lituju. Nehledě na to, že (zaplať pánbůh) některé programy nelze s právy roota vůbec spustit, a je to dobře. I to KDE v Mandrake vám tam hodí červené pozadí aby Vás to trklo (vole - seš root, tak dávej bacha na to co děláš - to je význam té červené).
Systém s touto vlastnotí není pro uživatele, kteří chtějí, aby se proboha hlavně nic neměnilo a naučené postupy fungovaly vždy stejně.
Že něco lze, neznamená, že se to musí. Navíc přizpůsobit to lze mj. právě tomu, co uživatel očekává (mám na mysli vzhled, ovládání atd.).
Takový je IMNSHO díky nepřizpůsobování se BFU...
To není tak docela pravda. Jedním z problémů Windows je zpětná kompatibilita s pravěkými verzemi (kdo programuje něco s MFC nebo WinAPI, ví, o čem je řeč), která spoustu věcí komplikuje. Samo Windows API obsahuje zásadní chyby, ale protože už tam jsou dlouho a ví se o nich, nebudou se řešit.
Pro BFU je to výhoda čistě hypotetická. Ani já nejsem natolik paranoidní...
O to ani tolik nejde. Spíš to tam prakticky nikoho nenapadne dát, protože by se na to brzy přišlo (šťouralů je stále dost).
Ani náhodou, jelikož se bavíme o lidech, kteří nedokáží k získání odpovědi použít Google...
Bohužel, situace je taková, že většina klasických SW firem dotazy běžně odpálkovává nebo je přehazuje na někoho jiného (kdysi jsem zažil ping-pong mezi Microsoftem a Keriem při sporu, kdo může za poškození záznamů v registru při aplikaci patche - míčkem v tomto ping-pongu jsem byl já a kromě času ztraceného likvidací škody jsem ztratil spoustu dalšího zbytečnými maily a telefonáty). Firmy zaměřené čistě na podporu uživatelů OSS budou mít pravděpodobně větší zájem uživatelům pomoci.
. PS: A nechci vyvolavat flameware ...
Aby se Linux rozšířil mezi BFU, jde v podstatě o to, udělat mu jednotnou, snadnou a rychlou fasádu (grafické aplikace pro nastavení všeho možného, spolupracující desktopové programy, snadná i profi instalace) - uživatele začátečníka ani moc nezajímá co je uvnitř, už proto, že tomu obvykle ani nerozumí (viz. "základní věci").
Dobrou cestou ke "klikacímu" Linuxu by mohla být větší spolupráce distributorů - např. nedělat grafické ovládací nástroje/centrum 10x jinak, ale udělat jedno kvalitnější - s módy začátečník/pokročilý, modulární... začátečníci by si pak mohli jednoduše pomáhat i navzájem.
Stejně tak by to chtělo dohodnout se nějak na obsahu a názvech balíčků - většina distribucí používá rpm/deb, ale u každé se podobné balíčky jmenují všelijak, anebo když už se jmenují stejně obsahují něco jiného. To je potom skoro peklo najít aktuální a funkční balíček zrovna pro to svoje distro a verzi (obzvlášť s dial-upem). Každý distributor/vývojář tak musí vydávat hromadu balíčků a práce se tím zmnohonásobí -> větší riziko chyb, nepřehlednost.
Spolupracovat by mohli i vývojáři - vytvářením standardů pro spolupráci aplikací pro desktop, tak aby si uživatel mohl vybrat oblíbený program (třeba kancelářký balík) a ten pracoval (předával URL, dokumenty...) s dalšími (prohlížeč, e-mailový klient, schránka...) stejně dobře jako ostatní v jeho kategorii.
Programy na Linuxu trochu připomínají evoluci - mnoho soupeřících projektů, zaměřených na stejnou oblast - pestrost je sice fajn věc, ale pokud se dají spojit síly a urychlit vývoj, tak proč čekat na přirozený výběr, který může trvat příliš dlouho?
to Honza: Ale vždyť je hromada distribucí, za které se platí.
Mimojiné jsem myslel spíš standardizaci (aby nevznikaly zbytečné rozdíly/překážky pro uživatele) - něco jako freedesktop.org, UTF, nebo tak - větší domluva by přeci nikoho zase tolik nestála, ne?
to Zdeněk: X apod. je právě to, do čeho se BFU vrtat nechtějí, protože tomu nerozumí - nebylo by ale špatné udělat nějakou grafickou nadstavbu/průvodce čistě pro obyčejné lidi - každý ať si to nastavuje podle libosti.
K myši: ve většině prostředí (která znám) si člověk může vybrat, jak chce, aby se to či ono chovalo (myš, kláveska) = možnost volby, přizpůsobivost - každému vyhovuje něco jiného. A klasická unixová myš je tu stále.
Ze zcela evidentních chyb v XP (o kterých jsem mluvil) mám na mysli tyto:
Hovořím pouze o chybách ve smyslu stability, nepočítám chyby nebo podivné chování nekritického typu, nepočítám ani chyby v aplikacích včetně Exploreru.