Byla vydána nová verze 1.58 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Josephine Pfeiffer. Vypíchnout lze možnost nmtui zobrazit nastavení Wi-Fi jako QR kód nebo podporu CLAT (464XLAT) a tunelů GENEVE (Generic Network Virtualization Encapsulation).
Zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách, jehož uzákonění navrhli jako poslanci premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO), dnes podle očekávání vláda podpořila. Novinářům to oznámil Babiš, podle Plagy byla podpora kabinetu jednomyslná. Účinnost předkladatelé navrhují od 1. září 2027. Podle opoziční ODS je plošný zákaz líbivé populistické opatření namířené proti digitální gramotnosti dětí.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na zranitelnost ve WordPress Core: CVE-2026-63030 s přezdívkou wp2shell. Zranitelnost typu vzdálené spuštění kódu (RCE) bez nutnosti autentizace umožňuje útočníkovi spouštět libovolný kód prostřednictvím endpointu WordPress REST API Batch. Ke zneužití není vyžadován platný uživatelský účet ani interakce uživatele. Úspěšné zneužití může vést ke kompletnímu kompromitování webové stránky a souvisejících dat. Zranitelnost postihuje verze WordPress 6.9.0 až 6.9.4 a 7.0.0 až 7.0.1.
Evropská komise (EK) vyměřila čínskému internetovému prodejci AliExpress pokutu 550 milionů eur (13,3 miliardy korun) za porušení povinností vyplývajících z nařízení o digitálních službách (DSA). Platforma podle EK řádně neposuzovala a neomezovala rizika související s prodejem nelegálních, nebezpečných nebo padělaných výrobků na svém internetovém tržišti. Komise zároveň firmě nařídila přijmout nápravná opatření. Podle AliExpressu je pokuta nepřiměřená.
Ruffle, tj. open source emulátor Flash Playeru napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.4.0. Ke stažení je také na Flathubu. Přímo ve webovém prohlížeči lze vyzkoušet online dema nebo vlastní swf soubory.
HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Ať chceme nebo ne, pokud se má GNU/Linux skutečně rozšířit mezi běžnými uživateli (což by bylo jen dobře, už kvůli internetové bezpečnosti), musí být výrazně "klikací". Prostě, uživatel chce zasednout k počítači, spustit svůj oblíbený program a pracovat - "základní věci" typu kompilace kernelu, přidávání pravidel do iptables apod. jsou mu naprosto ukradené.
Často slýcháme názory: "Nehledal jsem Linux, abych našel Windows", "Linux windowsovatí" atd. Zaznívají od lidí, kteří by konfiguraci a kompilaci jádra zvládli i poslepu jedním prstem, a kterýkoli konfigurační soubor zvládnou ve VIMu upravit se zavřenýma očima. Máme tady ale armádu jiných lidí, kteří v Linuxu skutečně hledají "Windows", lépe řečeno dobře implementovaný koncept WIMP.
Nejprve je nutné si uvědomit, co obecně GNU/Linux takovým uživatelům přináší:
Asi jsem na spoustu věcí zapomněl, ale už toto dává dobrý důvod komukoliv, aby GNU/Linux používal, ať už chce pracovat tím či oním způsobem.
Teď ale přichází "jádro pudla". Linux samotný (tj. jádro) i většina ostatních open-source programů zcela jistě dokáže splnit nároky uživatelů, ovšem jen za předpokladu, že je dostanou v použitelné podobě. "Použitelnou podobou" se jistě nemyslí stav, když systém při startu chrlí desítky nesrozumitelných chybových zpráv a varování, když čeština funguje jen občas, když aplikace neobsahují podporu běžných formátů (viz XMMS v RHL, resp. FC - chybějící plugin pro MP3 jim hned tak nezapomenu), nebo když instalační balík z distribičního CD nelze nainstalovat kvůli nevyřešeným závislostem.
Tíha problému leží na hlavách tvůrců distribucí, často se opravdu divím, co se v distribucích vyskytuje (v tomto ohledu dobře zapracovala firma Novell u SuSe Linuxu, naopak Mandrake docela ztrácí). Pokud má být distribuce určena těm, kdo přecházejí z Windows, pak nesmí pro běžnou práci vyžadovat nějaké "rýpání" v hloubi systému.
Shrnu-li to, GNU/Linux pro desktopové použití zkrátka musí být klikací, na pár kliknutí musí být možné spouštět aplikace, měnit základní nastavení atd. Aplikace musí (zejména ve vzájemné spolupráci) fungovat bezchybně a nesmějí jim chybět podstatné části. V rámci distribuce musí být k dispozici všechny programy pro běžnou práci na počítači. Jen pokud bude toto vše splněno, má Linux šanci rozšířit se na desktopech běžných uživatelů.
Tiskni
Sdílej:
komunikační program, který, potvoru, používám denně. Pokorně jsem zpět svůj účet zařadil do skupiny Administrators.Ale ak si Partchetta necital, tak inak: ked sadnes do tanku, tak sa ti nestane, ze ta bude otravovat nejaka zavora krizom cez cestu, ktorou chces ist. A potom zistis, ze to funguje nie len na zavory, ale aj na domy, obchody a kniznice. A zistis, ze zrazu nemas kde spat, kde nakupovat a kde si najst informacie. Uz je to jasne?
a proč by to někomu mělo vadit? Když jedu na Linuxu, taky jedu pořád na roota.No to vás teda pěkně lituju. Nehledě na to, že (zaplať pánbůh) některé programy nelze s právy roota vůbec spustit, a je to dobře. I to KDE v Mandrake vám tam hodí červené pozadí aby Vás to trklo (vole - seš root, tak dávej bacha na to co děláš - to je význam té červené).
Systém s touto vlastnotí není pro uživatele, kteří chtějí, aby se proboha hlavně nic neměnilo a naučené postupy fungovaly vždy stejně.
Že něco lze, neznamená, že se to musí. Navíc přizpůsobit to lze mj. právě tomu, co uživatel očekává (mám na mysli vzhled, ovládání atd.).
Takový je IMNSHO díky nepřizpůsobování se BFU...
To není tak docela pravda. Jedním z problémů Windows je zpětná kompatibilita s pravěkými verzemi (kdo programuje něco s MFC nebo WinAPI, ví, o čem je řeč), která spoustu věcí komplikuje. Samo Windows API obsahuje zásadní chyby, ale protože už tam jsou dlouho a ví se o nich, nebudou se řešit.
Pro BFU je to výhoda čistě hypotetická. Ani já nejsem natolik paranoidní...
O to ani tolik nejde. Spíš to tam prakticky nikoho nenapadne dát, protože by se na to brzy přišlo (šťouralů je stále dost).
Ani náhodou, jelikož se bavíme o lidech, kteří nedokáží k získání odpovědi použít Google...
Bohužel, situace je taková, že většina klasických SW firem dotazy běžně odpálkovává nebo je přehazuje na někoho jiného (kdysi jsem zažil ping-pong mezi Microsoftem a Keriem při sporu, kdo může za poškození záznamů v registru při aplikaci patche - míčkem v tomto ping-pongu jsem byl já a kromě času ztraceného likvidací škody jsem ztratil spoustu dalšího zbytečnými maily a telefonáty). Firmy zaměřené čistě na podporu uživatelů OSS budou mít pravděpodobně větší zájem uživatelům pomoci.
. PS: A nechci vyvolavat flameware ...
Aby se Linux rozšířil mezi BFU, jde v podstatě o to, udělat mu jednotnou, snadnou a rychlou fasádu (grafické aplikace pro nastavení všeho možného, spolupracující desktopové programy, snadná i profi instalace) - uživatele začátečníka ani moc nezajímá co je uvnitř, už proto, že tomu obvykle ani nerozumí (viz. "základní věci").
Dobrou cestou ke "klikacímu" Linuxu by mohla být větší spolupráce distributorů - např. nedělat grafické ovládací nástroje/centrum 10x jinak, ale udělat jedno kvalitnější - s módy začátečník/pokročilý, modulární... začátečníci by si pak mohli jednoduše pomáhat i navzájem.
Stejně tak by to chtělo dohodnout se nějak na obsahu a názvech balíčků - většina distribucí používá rpm/deb, ale u každé se podobné balíčky jmenují všelijak, anebo když už se jmenují stejně obsahují něco jiného. To je potom skoro peklo najít aktuální a funkční balíček zrovna pro to svoje distro a verzi (obzvlášť s dial-upem). Každý distributor/vývojář tak musí vydávat hromadu balíčků a práce se tím zmnohonásobí -> větší riziko chyb, nepřehlednost.
Spolupracovat by mohli i vývojáři - vytvářením standardů pro spolupráci aplikací pro desktop, tak aby si uživatel mohl vybrat oblíbený program (třeba kancelářký balík) a ten pracoval (předával URL, dokumenty...) s dalšími (prohlížeč, e-mailový klient, schránka...) stejně dobře jako ostatní v jeho kategorii.
Programy na Linuxu trochu připomínají evoluci - mnoho soupeřících projektů, zaměřených na stejnou oblast - pestrost je sice fajn věc, ale pokud se dají spojit síly a urychlit vývoj, tak proč čekat na přirozený výběr, který může trvat příliš dlouho?
to Honza: Ale vždyť je hromada distribucí, za které se platí.
Mimojiné jsem myslel spíš standardizaci (aby nevznikaly zbytečné rozdíly/překážky pro uživatele) - něco jako freedesktop.org, UTF, nebo tak - větší domluva by přeci nikoho zase tolik nestála, ne?
to Zdeněk: X apod. je právě to, do čeho se BFU vrtat nechtějí, protože tomu nerozumí - nebylo by ale špatné udělat nějakou grafickou nadstavbu/průvodce čistě pro obyčejné lidi - každý ať si to nastavuje podle libosti.
K myši: ve většině prostředí (která znám) si člověk může vybrat, jak chce, aby se to či ono chovalo (myš, kláveska) = možnost volby, přizpůsobivost - každému vyhovuje něco jiného. A klasická unixová myš je tu stále.
Ze zcela evidentních chyb v XP (o kterých jsem mluvil) mám na mysli tyto:
Hovořím pouze o chybách ve smyslu stability, nepočítám chyby nebo podivné chování nekritického typu, nepočítám ani chyby v aplikacích včetně Exploreru.