Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Uvedl bych jen jeden ilustrativní příklad. Nedávno mi jeden kolega tvrdil, že systém pod vmware by při dostatku paměti měl běžet asi na 97 procent rychlosti nativního systému na témže počítači. Moc se mi to nezdálo, ale ono záleží na úhlu pohledu. Rychlost procesoru, měřená pomocí openssl, byla skutečně jen neznatelně nižší než u nativního systému. Totéž platilo i pro rychlost disku nebo rychlost přenosu dat po síti. Jenže… na počítači, na kterém kompletní instalace systému (přes AutoYaST, takže lidský faktor nehrál roli) trvala 20-25 minut (podle přesné konfigurace), trvala stejná instalace do vmware 40-50 minut.
Poučení? Analytický benchmark nemá šanci postihnout reálnou rychlost aplikací. Tak primitivní, jako jste tu předvedl vy, nevypovídá už vůbec o ničem.
Hm. Tak test b
spis benchmarkoval filesystem, rozhodne ne vykon daneho jazyka. Ono zapis 1GB fakt nejakou dobu trva . Pokud by mela byt tato cast aspon trosku objektivni, bylo by fajn uvest i vysledky time dd if=/dev/zero of=./soubor bs=1M count=1024
, (pochopitelne na stejnem filesystemu, jako byly ty benchmarky) - idealne opet vickrat zopakovat a mezi testy hezky pustit sync
(ten samozrejme nezapocitavat do casu).
Posledni test je podle autora zbytecny, resp. silne nerovnopravny
Nicmene ta matika je zajimava. Mohl bych poprosit o zdrojak? Nebyla tam nejaka bota typu operace na ruzne velkych promennych (short vs. long a tak)?
S extrémním příkladem nesmyslnosti podobného uvažování jsem se setkal v článku, kde ukazovali, jak se programuje a jakousi elementární úlohu tam vyřešili kvadraticky místo lineárně. Na konci článku se pak psalo, že by to samozřejmě šlo vyřešit efektivnějí, ale že při výkonu dnešních počítačů je to jedno (pro zajímavost: bylo to někdy v roce 1988…).
Není to problém jazyka, je to problém toho, že je lidé musí hledat, zatímco v Javě je to všechno hned u nosu. (Nejen) programátoři jsou totiž obecně líní jak prasataNo něco u toho nosu taky není hnedka, ani v Javě, to se člověk sakra musí prohrabat dokumentací
# echo -n {cislo} > /proc/acpi/processor/CPU0/throttling
bye gf
Jo jo, je to moc hezke, kdyz to tak clovek cte. Ale tezko se mu veri, kdyz musi obcas s Javou neco delat na PIII/500 (384M RAM).No kolega dělá na PIII@800MHz/256MB v JBuilderu a pravda odezvy jsou o něco pomalejší, ale jde to. Pravda na mém pracovním AthlonuXP 2100 je to jiné kafe Doma mám Durona 1200 256MB a jde to taky. Holt si člověk musí zvyknout Krom toho, učím se a i úspěšně používám Python a nějak jsem v něm našel alternativu k Javě (až na to GUI ).
Tiskni Sdílej: