O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Mnozí lidé si nedokáží představit, že by za e-mailovou schránku, webový prostor nebo jiné podobné služby měli platit. Někteří z nich na tyto bezplatné služby často nadávají, jiní jsou spokojeni (často ale jen proto, že nevědí, že mohou mít mnohem víc). Pokud chce člověk něco pro vážné účely (tedy nikoli jen na hraní), služby "zdarma" prostě nemohou vyhovět.
Služby zdarma (ať už e-mail, webhosting, úložný prostor atd.) mají obecně jedinou výhodu - a to právě tu, že člověk nemusí zmenšit svoje peněžní zásoby. Jinak už lze najít jen samé nevýhody. Mezi tyto služby samozřejmě nepočítám takové, které jsou součástí nějaké jiné služby (tedy např. e-mailová schránka od ISP) nebo které nějaká komunita, spolek apod. poskytuje svým členům.
Pokud někdo poskytuje nějaké služby, většinou tak nečiní pro svoji zábavu (i když někdy třeba také), nýbrž proto, aby na tom vydělal. To nemusí být v rozporu s tím, že uživatel služby za ni přímo neplatí (ostatně, za komerční televize nebo rádia se také často přímo neplatí). To samozřejmě přináší uživatelům různé komplikace. Neříkám, že je hloupost bezplatné služby využívat (v mnoha případech plně vyhoví). Čemu ale nerozumím, je poměrně běžný jev, že na tyto služby spoléhají i solidní, dlouhodobě prosperující firmy.
Co tedy vidím jako největší překážky v používání "free" služeb pro vážnější účely:
ejakulejs.cz sice může vypadat vtipně, ale když pak chce dotyčný dát někomu svou adresu např. kvůli pohovoru u potenciálního zaměstnavatele, už to tak vtipně nevypadá.
Shrnu-li to, dnes rozhodně není důvod používat služby typu free(něco). Jsou dobré na hraní, ale k použití v normálním životě je lepší sáhnout do kapsy a ten malý obnos za placené služby utratit - bude to stát mnohem méně, než většina lidí provolá z mobilního telefonu.
Tiskni
Sdílej:
.
, jako má seznam, centrum, ...).
), možnost pořídit si placenou variantu by nebyla od věci
Není to přece fuj, psát do free verze, kterou si může založit každá lama?
.