Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Plány na přidání podpory formátu OpenXML do kancelářského balíku OpenOffice.org byly některými ortodoxnějšími příznivci svobodného softwaru přijaty velmi nelibě. Prý když tam ta podpora bude, nikdo nebude mít chuť používat ODF, a tedy pak nebude ani vůle přecházet na OpenOffice a potažmo i na GNU/Linux. Jenže já to vidím zcela jinak.
Jak známo, formát ODF byl standardizován jako norma ISO, zatímco OpenXML velmi nedávno jako standard ECMA. To jen tak na okraj. Situace je v tuto chvíli taková, že aktuální verze OpenOffice neobsahuje podporu "konkurenčního" formátu OpenXML. Že Microsoft Office nebude (alespoň ve verzi 2007) přímo obsahovat podporu ODF, je nad slunce jasné. Ale posuňme se dál.
Když už se obecně nepoužívá jediný univerzální formát, je pro maximální interoperabilitu žádoucí, aby každý produkt uměl co nejvíc formátů. OpenOffice v tuto chvíli dokáže pracovat se starými (binárními) microsoftími formáty a je to vlastnost, která mu výrazně pomáhá se prosadit.
Nápad, aby nový formát OpenXML nebyl v OpenOffice podporován, je podle mě cestou do pekla. Pokud podporován bude, jaký bude důvod si nepořídit OpenOffice? Bude naprosto stejná situace jako teď, ovšem s tím rozdílem, že OpenXML bude lépe podporovatelný. Že se třeba nebude v takové míře používat ODF, není až tak podstatné - bylo by sice hezké, kdyby se používal, ale pokud tomu tak nebude, nezboří se svět.
Naopak, pokud by podpora OpenXML chyběla, mělo by to nepříjemné důsledky. Balík OpenOffice by byl naprosto diskvalifikován z použití běžnými uživateli, tedy těmi, kdo potřebují komunikovat i s lidmi používajícími dominantní Microsoft Office. Znamenalo by to jeho konec, protože by nebylo možné otevírat a ukládat dokumenty ve formátu, který - ať chceme nebo ne - bude brzy velmi rozšířený.
Pro podporu ODF máme nyní jedinou možnost - tlačit na politiky, aby státní správa povinně používala takové formáty, které jsou standardizované, plně zdokumentované a na kterých neváznou žádná břemena. Jediným takovým zcela vyhovujícím formátem je dnes právě ODF. Separatistické akce stylu "neimplementovat podporu OpenXML" ničemu nepomohou, jen uškodí.
Tiskni
Sdílej:
Tak v čem je problém s OpenXML, když je teď standardizovaný?Bohužel OpenXML znám jen z rychlíku, takže o jeho "zákoutích" nic moc nevím. Ale do určité míry se lze obávat toho, že tam bude nějaká věc krytá nějakým obskurním (a třeba 5 let starým) patentem, se kterým se vyrukuje v momentě, kdy bude formát dostatečně rozšířen.
... implementace importu a exportu OpenXML zabere přibližně 8,5 člověkolet (a to jen Word, k tomu navíc Excel a Powerpoint, které zaberou o něco míň času).
a to je hodne nebo malo? naky "normalni" cisla by nebyly?
Taky jsem pro podporu OpenXML v OOo. PDF se ve sve dobe tezce prosazovalo a dnes se celkem standardne pouziva. (pls nesrovnavat;O)
Samozrejme ze jediny otevreny format pro kancelarske aplikace typu OOo by byl nejlepsi ... ale to je asi utopie ...
Že Novell podepsal dohodu, implementuje OpenXML a na oplátku nepožaduje ODF v produktech svého nového partnera je zrada.
Zrada? Novell moc dobře ví, že nejen jeho zákazníci, ale většina uživatelů vůbec, chtějí, aby interoperabilita mezi platformami byla co nejméně problémová. Proto udělal, co bylo v jeho silách, aby tomuto přání vyšel vstříc, protože přání uživatelů (a ano, v neposlední řadě jeho zákazníků - ti ho totiž živí) jsou pro něj důležitější než názory fundamentalistů (byť ti jsou hlasitější a viditelnější), kteří jsou opilí úspěchem, že byl ODF přijat jako ISO standard.
Vždy jsem považoval za výhodu linuxových řešení jejich univerzalitu - Linux (teď nemyslím jádro, ale i aplikace) byl schopen číst i cizí datové formáty, podporoval (většinou) cizí filesystémy a cizí síťové protokoly. Proto mi připadá absurdní, že se dnes někdo snaží z ideových důvodů tuto výhodu zlikvidovat tím, že dští oheň a síru na toho, kdo se snaží, aby tomu tak bylo i nadále.
Kdežto implementace formátu OpenXML je zátížena licenčními poplatky, poněvadž je to intelektuální vlastnictví MS.To je nesmysl, jak tvrdí i Brian Jones, program manager pro Microsoft Office.