Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Za pekařem přišel zástupce dodavatele elektřiny. "Máme nárok na šestinu z každého rohlíku, který upečete pomocí energie z naší sítě. Vybudovali jsme nákladné elektrárny a distribuční síť, proto nemůžeme připustit, abyste na naší energii snadno vydělával." Že něco takového není možné? Omyl - jen se nejedná o elektřinu a pekaře, nýbrž o datové sítě a serverové služby.
Používání zvrácené logiky není až tak neobvyklé. Po nápadu degradovat Internet na jeho demoverzi tu máme nový hit. Ve stručnosti ho shrnuje článek od Aleše Miklíka. Obsáhlejší pojednání si můžete přečíst v článku na BusinessWeeku.
O co jde? Některým provozovatelům komunikačních sítí se nelíbí, že někdo prostřednictvím těchto sítí poskytuje služby, na nichž dobře vydělává. A mají pocit, že by se s nimi o své zisky měl rozdělit. Někomu by to možná připadalo spravedlivé, ale přitom je to celé postavené na hlavu. Bylo by to totiž úplně stejné, jako v mém úvodním příběhu s pekařem. Není rozdíl v tom, jakou síť někdo používá k výdělečné činnosti, ani jaký druh služeb poskytuje.
Vždycky jsem si myslel, že to na Internetu chodí (a má chodit) tak, že provozovatelé sítí dostávají za služby normálně zaplaceno. Jejich zákazníci (ať už ti koncoví nebo provozovatelé serverů) jim platí za to, že jsou do jejich sítě připojeni a využívají určité přenosové pásmo, případně že přenesou objem dat. Tedy úplně stejně, jako odběratelé elektřiny platí za využívání elektrické sítě.
Pokud jsou provozovatelé sítí špatní obchodníci a nasadili na své služby příliš nízké ceny, je to jejich problém. Není sebemenší důvod, proč by se měli hojit na těch, kdo s pomocí sítě podnikají úspěšněji. "Síťaři" měli stejné podmínky (resp. díky vlastnictví sítě dokonce lepší), proto je jejich podnikatelský neúspěch pouze jejich vina.
Co z toho plyne? Měli bychom si dát pozor, aby nějakou vládu nenapadlo, že majitelům sítí pomůže a přisoudí jim část zisku poskytovatelů služeb (třeba stylem "univerzální služby"). Bez toho jsou totiž síťaři poměrně bezmocní - odstřižením vybraných serverů od Internetu by si totiž vykoledovali pouze to, že by jejich sítě z byznysu vypadly úplně. Pro tak silné firmy jako je třeba Google by asi nebyl problém vybudovat si vlastní infrastrukturu a rebelující síťařské firmy tím zcela vyšachovat.
Tiskni
Sdílej:
Navic v trznim prostredi, kde blokovanim nejake sluzby donutim sve zakazniky nikoli pouzivat vlastni verzi one sluzby, ale prejit ke konkurenci...Tolik teorie. V praxi to je ponekud slozitejsi.
v USA prve riesia pravnici, druhe outsorcing do indie a tretie sa vysvetluje akcionarom, preco sa to neda. tolko ku konzumnemu kapitalizmu.
a znova prichadza kriza osobnosti 
odporucam knihu (resp, zatial seriu) K. Anderson: Saga sedmi slunci (to len tak mimochodom, v piatok som ti kupil a prave som docital ...)
10.2.2006 20:00
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
11.2.2006 11:37
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Tam byl na mysli asi jiný subjekt.
11.2.2006 13:59
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
10.2.2006 19:59
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
11.2.2006 20:31
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
To jsou dvě rozdílné věci - komisní prodej a odměna za opětovný prodej.
Knihy v knihkupectví se většinou prodávají komisním způsobem, u výtvarníků v galeriích (při výstavách) je to téměř pravidlem.
Já jsem měl ale na mysli jiný případ. Koupím od malíře obraz (dostane ihned zaplaceno), a pak ho prodám dál - a malíř dostane (prostřednictvím OSVU) znovu zaplaceno. Přesněji řečeno, jen tehdy, je-li OSVU zastupován a dílo řádně ohlásil. OSVU ale peníze vyinkasuje v každém případě. Ustanovení totiž zní takto:
Jasné?§24 odst. 2: Je-li originál díla uměleckého, který jeho autor převedl do vlastnictví jiné osoby, dále prodáván, má autor právo na odměnu stanovenou v příloze tohoto zákona, uskutečňuje-li prodej provozovatel galerie, dražebník, a dále jiná osoba při výkonu svého podnikání (dále jen "prodávající"), bez ohledu na to, jedná-li na svůj účet, nebo na účet vlastníka.
Osoby uvedené v § 24 odst. 2 jsou povinny příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob, odvést při opětném prodeji originálu díla uměleckého na území České republiky odměnu z prodejní ceny, která činí:
a) 5 % při prodejní ceně nad 30 000 Kč do 150 000 Kč
b) 4 % při prodejní ceně nad 150 000 Kč do 1 500 000 Kč
c) 3 % při prodejní ceně nad 1 500 000 Kč do 7 500 000 Kč
d) 2 % při prodejní ceně nad 7 500 000 Kč.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz