Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Za pekařem přišel zástupce dodavatele elektřiny. "Máme nárok na šestinu z každého rohlíku, který upečete pomocí energie z naší sítě. Vybudovali jsme nákladné elektrárny a distribuční síť, proto nemůžeme připustit, abyste na naší energii snadno vydělával." Že něco takového není možné? Omyl - jen se nejedná o elektřinu a pekaře, nýbrž o datové sítě a serverové služby.
Používání zvrácené logiky není až tak neobvyklé. Po nápadu degradovat Internet na jeho demoverzi tu máme nový hit. Ve stručnosti ho shrnuje článek od Aleše Miklíka. Obsáhlejší pojednání si můžete přečíst v článku na BusinessWeeku.
O co jde? Některým provozovatelům komunikačních sítí se nelíbí, že někdo prostřednictvím těchto sítí poskytuje služby, na nichž dobře vydělává. A mají pocit, že by se s nimi o své zisky měl rozdělit. Někomu by to možná připadalo spravedlivé, ale přitom je to celé postavené na hlavu. Bylo by to totiž úplně stejné, jako v mém úvodním příběhu s pekařem. Není rozdíl v tom, jakou síť někdo používá k výdělečné činnosti, ani jaký druh služeb poskytuje.
Vždycky jsem si myslel, že to na Internetu chodí (a má chodit) tak, že provozovatelé sítí dostávají za služby normálně zaplaceno. Jejich zákazníci (ať už ti koncoví nebo provozovatelé serverů) jim platí za to, že jsou do jejich sítě připojeni a využívají určité přenosové pásmo, případně že přenesou objem dat. Tedy úplně stejně, jako odběratelé elektřiny platí za využívání elektrické sítě.
Pokud jsou provozovatelé sítí špatní obchodníci a nasadili na své služby příliš nízké ceny, je to jejich problém. Není sebemenší důvod, proč by se měli hojit na těch, kdo s pomocí sítě podnikají úspěšněji. "Síťaři" měli stejné podmínky (resp. díky vlastnictví sítě dokonce lepší), proto je jejich podnikatelský neúspěch pouze jejich vina.
Co z toho plyne? Měli bychom si dát pozor, aby nějakou vládu nenapadlo, že majitelům sítí pomůže a přisoudí jim část zisku poskytovatelů služeb (třeba stylem "univerzální služby"). Bez toho jsou totiž síťaři poměrně bezmocní - odstřižením vybraných serverů od Internetu by si totiž vykoledovali pouze to, že by jejich sítě z byznysu vypadly úplně. Pro tak silné firmy jako je třeba Google by asi nebyl problém vybudovat si vlastní infrastrukturu a rebelující síťařské firmy tím zcela vyšachovat.
Tiskni
Sdílej:
Navic v trznim prostredi, kde blokovanim nejake sluzby donutim sve zakazniky nikoli pouzivat vlastni verzi one sluzby, ale prejit ke konkurenci...Tolik teorie. V praxi to je ponekud slozitejsi.
v USA prve riesia pravnici, druhe outsorcing do indie a tretie sa vysvetluje akcionarom, preco sa to neda. tolko ku konzumnemu kapitalizmu.
a znova prichadza kriza osobnosti
odporucam knihu (resp, zatial seriu) K. Anderson: Saga sedmi slunci (to len tak mimochodom, v piatok som ti kupil a prave som docital ...)
Tam byl na mysli asi jiný subjekt.
To jsou dvě rozdílné věci - komisní prodej a odměna za opětovný prodej.
Knihy v knihkupectví se většinou prodávají komisním způsobem, u výtvarníků v galeriích (při výstavách) je to téměř pravidlem.
Já jsem měl ale na mysli jiný případ. Koupím od malíře obraz (dostane ihned zaplaceno), a pak ho prodám dál - a malíř dostane (prostřednictvím OSVU) znovu zaplaceno. Přesněji řečeno, jen tehdy, je-li OSVU zastupován a dílo řádně ohlásil. OSVU ale peníze vyinkasuje v každém případě. Ustanovení totiž zní takto:
Jasné?§24 odst. 2: Je-li originál díla uměleckého, který jeho autor převedl do vlastnictví jiné osoby, dále prodáván, má autor právo na odměnu stanovenou v příloze tohoto zákona, uskutečňuje-li prodej provozovatel galerie, dražebník, a dále jiná osoba při výkonu svého podnikání (dále jen "prodávající"), bez ohledu na to, jedná-li na svůj účet, nebo na účet vlastníka.
Osoby uvedené v § 24 odst. 2 jsou povinny příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob, odvést při opětném prodeji originálu díla uměleckého na území České republiky odměnu z prodejní ceny, která činí:
a) 5 % při prodejní ceně nad 30 000 Kč do 150 000 Kč
b) 4 % při prodejní ceně nad 150 000 Kč do 1 500 000 Kč
c) 3 % při prodejní ceně nad 1 500 000 Kč do 7 500 000 Kč
d) 2 % při prodejní ceně nad 7 500 000 Kč.