OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Za pekařem přišel zástupce dodavatele elektřiny. "Máme nárok na šestinu z každého rohlíku, který upečete pomocí energie z naší sítě. Vybudovali jsme nákladné elektrárny a distribuční síť, proto nemůžeme připustit, abyste na naší energii snadno vydělával." Že něco takového není možné? Omyl - jen se nejedná o elektřinu a pekaře, nýbrž o datové sítě a serverové služby.
Používání zvrácené logiky není až tak neobvyklé. Po nápadu degradovat Internet na jeho demoverzi tu máme nový hit. Ve stručnosti ho shrnuje článek od Aleše Miklíka. Obsáhlejší pojednání si můžete přečíst v článku na BusinessWeeku.
O co jde? Některým provozovatelům komunikačních sítí se nelíbí, že někdo prostřednictvím těchto sítí poskytuje služby, na nichž dobře vydělává. A mají pocit, že by se s nimi o své zisky měl rozdělit. Někomu by to možná připadalo spravedlivé, ale přitom je to celé postavené na hlavu. Bylo by to totiž úplně stejné, jako v mém úvodním příběhu s pekařem. Není rozdíl v tom, jakou síť někdo používá k výdělečné činnosti, ani jaký druh služeb poskytuje.
Vždycky jsem si myslel, že to na Internetu chodí (a má chodit) tak, že provozovatelé sítí dostávají za služby normálně zaplaceno. Jejich zákazníci (ať už ti koncoví nebo provozovatelé serverů) jim platí za to, že jsou do jejich sítě připojeni a využívají určité přenosové pásmo, případně že přenesou objem dat. Tedy úplně stejně, jako odběratelé elektřiny platí za využívání elektrické sítě.
Pokud jsou provozovatelé sítí špatní obchodníci a nasadili na své služby příliš nízké ceny, je to jejich problém. Není sebemenší důvod, proč by se měli hojit na těch, kdo s pomocí sítě podnikají úspěšněji. "Síťaři" měli stejné podmínky (resp. díky vlastnictví sítě dokonce lepší), proto je jejich podnikatelský neúspěch pouze jejich vina.
Co z toho plyne? Měli bychom si dát pozor, aby nějakou vládu nenapadlo, že majitelům sítí pomůže a přisoudí jim část zisku poskytovatelů služeb (třeba stylem "univerzální služby"). Bez toho jsou totiž síťaři poměrně bezmocní - odstřižením vybraných serverů od Internetu by si totiž vykoledovali pouze to, že by jejich sítě z byznysu vypadly úplně. Pro tak silné firmy jako je třeba Google by asi nebyl problém vybudovat si vlastní infrastrukturu a rebelující síťařské firmy tím zcela vyšachovat.
Tiskni
Sdílej:
Navic v trznim prostredi, kde blokovanim nejake sluzby donutim sve zakazniky nikoli pouzivat vlastni verzi one sluzby, ale prejit ke konkurenci...Tolik teorie. V praxi to je ponekud slozitejsi.
v USA prve riesia pravnici, druhe outsorcing do indie a tretie sa vysvetluje akcionarom, preco sa to neda. tolko ku konzumnemu kapitalizmu.
a znova prichadza kriza osobnosti
odporucam knihu (resp, zatial seriu) K. Anderson: Saga sedmi slunci (to len tak mimochodom, v piatok som ti kupil a prave som docital ...)
Tam byl na mysli asi jiný subjekt.
To jsou dvě rozdílné věci - komisní prodej a odměna za opětovný prodej.
Knihy v knihkupectví se většinou prodávají komisním způsobem, u výtvarníků v galeriích (při výstavách) je to téměř pravidlem.
Já jsem měl ale na mysli jiný případ. Koupím od malíře obraz (dostane ihned zaplaceno), a pak ho prodám dál - a malíř dostane (prostřednictvím OSVU) znovu zaplaceno. Přesněji řečeno, jen tehdy, je-li OSVU zastupován a dílo řádně ohlásil. OSVU ale peníze vyinkasuje v každém případě. Ustanovení totiž zní takto:
Jasné?§24 odst. 2: Je-li originál díla uměleckého, který jeho autor převedl do vlastnictví jiné osoby, dále prodáván, má autor právo na odměnu stanovenou v příloze tohoto zákona, uskutečňuje-li prodej provozovatel galerie, dražebník, a dále jiná osoba při výkonu svého podnikání (dále jen "prodávající"), bez ohledu na to, jedná-li na svůj účet, nebo na účet vlastníka.
Osoby uvedené v § 24 odst. 2 jsou povinny příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob, odvést při opětném prodeji originálu díla uměleckého na území České republiky odměnu z prodejní ceny, která činí:
a) 5 % při prodejní ceně nad 30 000 Kč do 150 000 Kč
b) 4 % při prodejní ceně nad 150 000 Kč do 1 500 000 Kč
c) 3 % při prodejní ceně nad 1 500 000 Kč do 7 500 000 Kč
d) 2 % při prodejní ceně nad 7 500 000 Kč.