Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Slovo solidarita slýcháme (nejen) v dnešní době velice často. Bohužel však v jiném významu, než je ten původní. Skutečný obsah se vytratil, a ze slova se stala prakticky jen pouhý nástroj v souboji politiků. Ke škodě všem.
Solidarita v původním (obecném) smyslu znamená, že se člen skupiny sdílí s dalšími členy část svých statků, práv apod. Důvody k tomuto počínání mohou být různé - dosáhnout nějakého společného cíle, pomoci členům v nouzi, využít něco zbytného (co se ale někomu jinému může hodit) a mnoho dalších. O to tu však nejde.
Na solidaritě není vůbec nic špatného, je to naprosto přirozená věc. Co však už špatné je, že se tento pojem v myšlení a ústech mnoha lidí scvrkl na něco úplně jiného, co už sem příliš nepatří. A to v solidaritu vynucenou (též násilnou, přikázanou apod.), kdy člověk něco poskytuje jen proto, že je k tomu donucen. Nemusí se jednat o donucení ve smyslu množství, ale i formy, času apod.
Pokud politici hovoří o solidaritě, mají prakticky vždy na mysli toto. Například: "Míru solidarity musíme udržet." nebo "Máme příliš vysokou míru solidarity.", případně "Toto je výrazem solidarity bohatých s chudými." Převedeno do reálného významu, ve skutečnosti říkají: "Nebudeme snižovat daně.", "Máme příliš vysoké daně.", resp. "Jsou hodně bohatí, tak je vyždímeme."
Zajímavý je i postoj lidí vůči takové interpretaci. Když mi někdo říká něco ve smyslu "Potřebujeme větší míru solidarity.", většinou se ho zeptám: "Jak jsi ty konkrétně přispěl společnosti nad rámec toho, k čemu jsi byl donucen." Skoro vždy se dočkám bouřlivé reakce, slyším stížnosti na chudobu, nadávky na bohaté ("mají dost, měli by se rozdělit") atd. Naopak reakce typu "chodím darovat krev", "pomohl jsem zachránit kulturní památku" nebo "připravuji akce pro děti" jsou velice zřídkavé. Totiž lidé, kteří jsou dobrovolně solidární, obvykle netouží po solidaritě vynucené - a to bez ohledu na to, jaká je jejich životní úroveň.
Je to stále totéž, už jsem o tom mockrát psal ("Chraňte mě přede mnou!" a další). Velká část lidí prostě odmítá svobodu, nechce dělat rozhodnutí a nést za ně odpovědnost. Raději přivítají rozkaz. Bohužel ale stejné podmínky požadují i pro ostatní. Ke škodě všech.
Tiskni
Sdílej:
Ono to je i o tom, jak je silný stát, obec, rodina. Jak moc se přerozděluje, jaká je u řeho režie, kdo v co věří.
Jsem pro tvůrčí práci, o starání se o své nejbližší, o život v "buňkách", ve kterých si pomáháme - čím víc buněk, přátel, známých, tím bohatší společnost i stát. Víc buděnk ve smyslu třeba kolonie hmyzu - abychom tak snáze překonali těžkosti, více se v nutnosti zapojili, byli kolektivnější z našeho vlastního popudu. Pokud někdo potřebuje, pomůžu mu, on někdo zase pomůže mně. Nespolíham na cizí pomoc, ale ona se v nouzi ukáže (teoreticky).
Stejně jako je to s open source software, ne? Kdo má zájem, tak se snaží a dílo se daří.
Prostě společnost je silná svou spoluprací. A když ta funguje, tak to jde vše líp.
To je moc pěkný zápis k zamyšlení
Znám mnoho lidí, kteří jsou opravdu solidární tedy dělají něco nezištně pro ty druhé. Zajímavé je, že s tím se pojí i veliká skromnost. Tito lidé nemají žádnou potřebu o tom všude meldovat. Myslím, že tady platí pravidlo, že ti, kteří toho moc pro druhé neudělali pořád mluví o tom, jak jsou prospěšní. A ti, kteří opravdu konají, mlčí.
Ale jinak souhlas, i když to zas tak ideálně bohužel často nefunguje. Ovšem na rezignaci jsem ještě mladý, zatím živím idealistické představy a věta výše jako by neexistovala
Jj, i v Pohádkách tisíce a jedné noci sultáni musí umět nějakou práci, aby se uživili, kdyby museli - jeden tam třeba plete košíky.