Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Nepříjemným problémem při vývoji nových ovladačů (a dalších věcí do jádra) pro Linux je chybějící referenční dokumentace API linuxového jádra. Nyní už je tu ale něco, co by mohlo v tomto ohledu pomoci.
Možná si ještě někdo vzpomene, že jsem se tu zhruba před rokem ptal v diskusi, zda někde neexistuje referenční dokumentace API Linuxu. Dostal jsem tehdy pár podnětných odpovědí - jedna z nich vedla na skutečný pokus o takovou dokumentaci, ovšem pro jádra 2.4 a ještě v dost neúplné podobě. Mnohem důležitější se ale ukázal jiný nápad - generovat dokumentaci ze zdrojáků.
Protože muset každou chvíli prolézat headery jádra jen kvůli tomu, abych věděl, jak volat nějakou funkci nebo jaké položky obsahuje nějaká struktura, je dost otravné, skutečně jsem tehdy skončil u toho, že jsem si pomocí programu Doxygen jakousi referenční dokumentaci API vygeneroval. Byla užitečná, nicméně tomu něco chybělo.
To "něco" byly informace, co příslušná funkce nebo makro dělá, co znamenají jednotlivé argumenty, totéž pro struktury atd. Problém je, že headery takovými informacemi buď vůbec neoplývají, a když, tak hodně strohými. Ale i za tyto informace by byl člověk vděčný, ovšem v podobě, v jaké normálně jsou, je Doxygen nevstřebá.
Postupem času jsem tedy vytvořil pravidla pro sed, která se na hlavičkové soubory aplikují, a komentáře u struktur a prototypů funkcí se jimi zpracují do použitelnější podoby. Pak už skutečně stačí spustit Doxygen a nechat si vygenerovat dokumentaci.
Protože je jasné, že by výsledek tohoto snažení mohl být užitečný i pro další lidi, dávám ho nyní k dispozici na adrese www.kernel-api.org. Dokumentace je tam k dispozici pro všechna jádra řady 2.6, a pak vždy pro poslední jádra všech stabilních řad. Čistě pro zajímavost je tam též prapůvodní jádro 0.99.
Dokumentaci lze prohlížet přímo online, anebo stáhnout v některém nabízeném formátu (GZIP, BZIP2, ZIP). Pozor ovšem, zejména u posledních verzí se jedná o balíky o řádové velikosti 40-70 MB.
Je jasné, že vzniklá dokumentace je velice nedokonalá (tím spíš, že byla generována automaticky a nebylo v mých silách ani časových možnostech ji kontrolovat). Nabízím ji proto, že je v tuto chvíli aspoň něco a do budoucna se na tom dá dále pracovat. Samozřejmě uvítám jakékoli náměty a připomínky. Ještě připomínám (uvádím to i přímo u dokumentace), že to nemá být konkurence cross-referencí Linuxu - naopak, oba zdroje se dobře doplňují. Možná by to šlo v budoucnu sloučit, uvidí se.
Takže kdo má zájem, nechť prohlíží a stahuje. Kdyby to někomu i jen sebenepatrněji pomohlo, má tento projekt smysl.
UPDATE 27.6.2006: Zasláno do LKML - zde je přímý odkaz.
Tiskni
Sdílej:
V tomto jsem zatím nepodnikl vůbec nic, i když s tím počítám, a to co nejdřív.Hodíš sem pak link na to vlákno?
respect!