Win8DE je desktopové prostředí pro Wayland, inspirované nechvalně proslulým uživatelským rozhraním Metro z Windows 8. Nabízí dlaždicové rozhraní s velkými tlačítky a jednoduchou navigací, optimalizované pro dotyková zařízení. Cílem projektu je přetvořit design operačního systému Windows 8 do funkčního a minimalistického rozhraní vhodného pro každodenní použití na Linuxu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Unix Pipe Game je vzdělávací karetní hra zaměřená na děti a rodiče, která děti učí používat unixové příkazy prostřednictvím interaktivních úkolů. Klíčovým prvkem hry je využití symbolu | pro pipeline neboli 'rouru', který umožňuje propojit výstupy a vstupy jednotlivých unixových příkazů, v tomto případě vytištěných na kartičkách. Předpokládá se, že rodič má alespoň nějaké povědomí o unixových příkazech a jejich provazování pomocí |.
… více »PCIem je linuxový framework, který vytváří virtuální zařízení PCIe pomocí technik, které umožňují hostitelskému operačnímu systému rozpoznat tyto syntetické 'neexistující' karty jako fyzické zařízení přítomné na sběrnici. Framework PCIem je primárně zamýšlen jako pomůcka pro vývoj a testování ovladačů bez nutnosti použít skutečný hardware. Dle tvrzení projektu si fungování PCIem můžeme představit jako MITM (Man-in-the-Middle), který se nachází mezi ovladači a kernelem.
Byla nalezena vážná bezpečnostní chyba v telnetd z balíčku GNU InetUtils. Týká se verzí GNU InetUtils od 1.9.3 z 12. května 2015 až po aktuální 2.7 z 14. prosince 2025. Útočník může obejít autentizaci a získat root přístup, jelikož telnetd nekontroluje předaný obsah proměnné prostředí USER a pokud obsahuje "-f root"…
Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Nepříjemným problémem při vývoji nových ovladačů (a dalších věcí do jádra) pro Linux je chybějící referenční dokumentace API linuxového jádra. Nyní už je tu ale něco, co by mohlo v tomto ohledu pomoci.
Možná si ještě někdo vzpomene, že jsem se tu zhruba před rokem ptal v diskusi, zda někde neexistuje referenční dokumentace API Linuxu. Dostal jsem tehdy pár podnětných odpovědí - jedna z nich vedla na skutečný pokus o takovou dokumentaci, ovšem pro jádra 2.4 a ještě v dost neúplné podobě. Mnohem důležitější se ale ukázal jiný nápad - generovat dokumentaci ze zdrojáků.
Protože muset každou chvíli prolézat headery jádra jen kvůli tomu, abych věděl, jak volat nějakou funkci nebo jaké položky obsahuje nějaká struktura, je dost otravné, skutečně jsem tehdy skončil u toho, že jsem si pomocí programu Doxygen jakousi referenční dokumentaci API vygeneroval. Byla užitečná, nicméně tomu něco chybělo.
To "něco" byly informace, co příslušná funkce nebo makro dělá, co znamenají jednotlivé argumenty, totéž pro struktury atd. Problém je, že headery takovými informacemi buď vůbec neoplývají, a když, tak hodně strohými. Ale i za tyto informace by byl člověk vděčný, ovšem v podobě, v jaké normálně jsou, je Doxygen nevstřebá.
Postupem času jsem tedy vytvořil pravidla pro sed, která se na hlavičkové soubory aplikují, a komentáře u struktur a prototypů funkcí se jimi zpracují do použitelnější podoby. Pak už skutečně stačí spustit Doxygen a nechat si vygenerovat dokumentaci.
Protože je jasné, že by výsledek tohoto snažení mohl být užitečný i pro další lidi, dávám ho nyní k dispozici na adrese www.kernel-api.org. Dokumentace je tam k dispozici pro všechna jádra řady 2.6, a pak vždy pro poslední jádra všech stabilních řad. Čistě pro zajímavost je tam též prapůvodní jádro 0.99.
Dokumentaci lze prohlížet přímo online, anebo stáhnout v některém nabízeném formátu (GZIP, BZIP2, ZIP). Pozor ovšem, zejména u posledních verzí se jedná o balíky o řádové velikosti 40-70 MB.
Je jasné, že vzniklá dokumentace je velice nedokonalá (tím spíš, že byla generována automaticky a nebylo v mých silách ani časových možnostech ji kontrolovat). Nabízím ji proto, že je v tuto chvíli aspoň něco a do budoucna se na tom dá dále pracovat. Samozřejmě uvítám jakékoli náměty a připomínky. Ještě připomínám (uvádím to i přímo u dokumentace), že to nemá být konkurence cross-referencí Linuxu - naopak, oba zdroje se dobře doplňují. Možná by to šlo v budoucnu sloučit, uvidí se.
Takže kdo má zájem, nechť prohlíží a stahuje. Kdyby to někomu i jen sebenepatrněji pomohlo, má tento projekt smysl.
UPDATE 27.6.2006: Zasláno do LKML - zde je přímý odkaz.
Tiskni
Sdílej:
V tomto jsem zatím nepodnikl vůbec nic, i když s tím počítám, a to co nejdřív.Hodíš sem pak link na to vlákno?
respect!