Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Sice jsem před časem napsal, že spam je překonaná záležitost, nicméně tak docela to pravda není. Stále ještě přidělává dost zbytečné práce a tak se hodí každá metoda, která účinně pomůže s bojem proti němu. Jednou z takových metod je právě graylisting.
Nejedná se o žádnou novinku. Pro toho, kdo by ho neznal, nejprve vysvětlím stručný princip. Greylisting (též "graylisting", používají se obě verze podle různých dialektů angličtiny) je založen na dočasném odmítnutí "neznámé" zprávy. Pracuje se s trojicí server-odesílatel-příjemce, a pokud přijímající server tuto kombinaci dosud nezná, dočasně odepře příjem zprávy (typicky SMTP kódem 450). Po nějaké rozumné době je přijetí umožněno a trojice je dočasně přidána do databáze - po dalších přijatých zprávách pro tuto trojici se záznam stane permanentním.
Technika vychází z toho, že podle RFC 2821 by měla odesílající strana, pokud obdrží kód dočasného odmítnutí, svůj pokus zopakovat. Slušné poštovní servery tak činí, spammeři obvykle nikoliv (pokud nezneužijí "slušný server" nakonfigurovaný jako open relay). Ti většinou chrlí poštu co nejvíc příjemcům najednou, jejich SMTP klienti (běžící na různých zombie strojích nebo na počítačích s dynamicky přidělovanými adresami) často jen kulometně posílají SMTP příkazy a odpovědi vůbec nezpracovávají - a když se to nepovede doručit, prostě to neřeší a jdou o dům dál.
Greylisting je z výše uvedených důvodů velice zajímavý, současně má ale dvě nepříjemné vlastnosti. Jednou je zpoždění první zprávy pro danou trojici, které je nedeterministické a záleží na nastavení obou stran. Druhým, ještě závažnějším problémem, je nedoručení zprávy při špatně nastaveném odesílajícím serveru (tedy ale upřímně řečeno, takový server musel nastavovat pořádný diletant, protože default nastavení všech běžných SMTP serverů takovou situaci vylučuje). Kromě toho je tu ještě další menší problém, o kterém se zmíním později.
S nasazením greylistingu na poštovní server jsem dlouho váhal, a to právě kvůli oním dvěma důvodům. Ostatně tato technika ani není obecně moc rozšířená, například z velkých českých providerů ji používá pouze Contactel (dnes již součást Radiokomunikací GTS Novera). Tím spíš, že jde o věc, která se nedá nějak předem otestovat. Nicméně stále rostoucí příval spamu, v kombinaci s poměrně značnou operační náročností antispamové kontroly, vyústil v logický krok - tedy instalaci greylistingu na server.
Jedná se konkrétně o aplikaci Postgrey, která funguje jako policy server pro Postfix. Může být řízena buď přímo Postfixem (podobně jako další podřízené služby) nebo ji lze spouštět samostatně (např. "redhatovským" stylem). Komunikuje přes unixový nebo internetový socket, z čehož vyplývají i možnosti použití (např. běh na jiném stroji, než běží Postfix). Pro úplnost ještě dodám, že se jedná o program napsaný v Perlu.
Dosavadní zkušenosti po několikatýdenním provozu jsou výborné. Víc než 95 % spamu je úspěšně odmítnuto, z přímo příchozího skoro 100 %. Problémy činí zprávy přeposílané odjinud, zejména z konferencí (např. LKML). Tam tato technika z pochopitelných důvodů selhává a musí nastoupit klasické antispamové mechanismy. I v takových případech se však určitý přínos projeví, protože se odesílající stroj může v mezidobí stihnout dostat do různých blacklistů a zpráva tedy následně získá vyšší skóre.
Velice pozitivní je také fakt, že s největší pravděpodobností nebyla odmítnuta žádná regulérní zpráva. Tedy že žádný odesílající server nebyl nakonfigurován tak, aby to při prvním odmítnutí vzdal. V této souvislosti připomenu, že Postgrey má k dispozici seznam serverů, ze kterých se má pošta přijímat rovnou (známé problematické servery a také různé mailové konference). Co se týká zpoždění první zprávy (timeout je nastaven na 120 sekund), pohybovalo se od času něco přes 2 minuty až po cca 30 minut (v jednom jediném případě to bylo přes 4 hodiny), s mediánem 11 minut.
Tento text píšu hlavně proto, aby se greylisting dostal do trochu většího povědomí, a aby ti, kdo o jeho nasazení uvažují, měli určité informace z praxe. Jistým problémem samozřejmě zůstává zpoždění (přece jen minuty až desítky minut mohou být docela nepříjemné), ale v ostatních ohledech se greylisting ukazuje jako bezproblémový a momentálně je velice zajímavou antispamovou metodou. Zbývá jen doufat, že jeho větší nasazení nepovede k tomu, že spammeři začnou správně pracovat s protokolem SMTP - to by byl začátek jeho konce.
UPDATE 29.7.2006: Už ani servery bývalého Contactelu nepoužívají greylisting. Zhruba před měsícem byl nahrazen ověřováním adresy odesílatele (zpětnou SMTP relací na MX pro příslušnou doménu). Jedna kontroverzní metoda byla tedy nahrazena metodou neméně kontroverzní.
Tiskni
Sdílej:
. toto sa da riesit napr. pre greylist-milter pre sendmail directivou "subnetmatch /24" (resp. ina rozumna hodnota) alebo rucne hladat problemove servery a robit to casto
mozno to niekomu pomoze
takyto sposobom sa odosielatel nikdy nedostane do autowhitelistu greylistuDostat se tam může, ale bude to trvat dlouho. Což při dostatečně velkém clusteru a dostatečně malé frekvenci zpráv znamená, že se tam nedostane vůbec. Jinak těch clusterů zase tolik není a v distribučním souboru
postgrey_whitelist_clients už jsou ty známé obsaženy.
I když je samozřejmě pravda, že je to komplikace, která může někoho od nasazení greylistingu odradit.
Jojo, jen kdyby tech mailovych clusteru nebylo vic, nezli si myslisJenže ono jich skutečně zase tak moc není (z celkového počtu mailserverů), byť tam všechny zanesené samozřejmě nejsou.
jakakoliv vetsi infrastruktura k tomu casem nejspis taky dojde.... jeden smtp server je dost malo na globalni spolecnosti... nemyslis? ;)Nemyslím. Často se totiž objevuje opačný trend, tedy pouze jediný výstupní SMTP server a další jsou jen jako zálohy. Provoz více rovnocenných výstupních serverů nepřináší žádné výrazné výhody, nevýhod ovšem řadu. Proto i ty největší firmy volí často jiné řešení.
--lookup-by-subnet strip the last 8 bits from IP addresses (default)
Toliko pouze na doplnění k úplnosti.