Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Eugen Rochko, zakladatel Mastodonu, tj. sociální sítě, která není na prodej, oznámil, že po téměř 10 letech odstupuje z pozice CEO a převádí vlastnictví ochranné známky a dalších aktiv na neziskovou organizaci Mastodon.
Byla vydána nová major verze 5.0 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Cloudflare, tj. společnost poskytující "cloudové služby, které zajišťují bezpečnost, výkon a spolehlivost internetových aplikací", má výpadek.
Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Jednou z poměrně málo pochopitelných věcí je odpor k STL u programátorů v C++. Někteří pro něj mají pádné důvody, ale u těch ostatních většinou nevím o jediném rozumném argumentu, proč STL nepoužívat.
Prakticky každý program vyžaduje nějaký mechanismus ukládání dat v paměti. Velice záleží na tom, jaká data ukládáme a jak s nimi potřebujeme pracovat. Nelze zapomenout ani na časté dilema "operační versus paměťová složitost". Proto je dobré mít možnost s daty pracovat efektivním, univerzálním a přenositelným způsobem, s výběrem metody, jak se budou data ukládat.
V jazyce C++ máme standardně k dispozici velice silné prostředky k realizaci tohoto cíle. Skrývají se pod zkratkou STL (Standard Template Library, standardní knihovna šablon). STL je běžně součásní standardní knihovny C++ (např. libstdc++), kromě toho existují i další implementace, např. STLPort. V knihovně jsou obsaženy šablony pro kontejnery a celá řada dalších zajímavých věcí, včetně efektivní implementace řetězců.
Když jsem začínal programovat v C++, právě STL byla věc, která mě naprosto uchvátila. Již předtím jsem znal Java Collections Framework, kde je filosofie trochu podobná, nicméně i vzhledem k různému charakteru jazyků se řada věcí liší. V každém případě jsem se ale do používání STL vrhl po hlavě a postupně přicházel na výhody i nevýhody. Pravda, nevýhod moc není - i když samozřejmě nějaké také jsou.
Vzhledem k výtečným vlastnostem STL by jeho použití mělo být metodou první volby ve všech případech, kdy tomu nebrání závažné důvody. Už pro tu přenositelnost a spolehlivost to stojí za to. Je tu pochopitelně pár situací, kdy STL raději nepoužívat - zde jsou ty hlavní z nich:
Když vynecháme uvedené důvody (a výjimečně ještě nějaké další), obecně není důvod se používání STL bránit. Přesto se všeobecně setkávám s tím, že programátoři toto řešení zavrhují a raději tráví spoustu hodin návrhem, implementací a laděním vlastních kontejnerů. Jiní se zase moří se složitými operacemi na řetězci typu char*, i když pomocí std::string by to měli hotové za pár minut.
Doporučuji proto, ať se každý, kdo programuje v C++ a nepoužívá STL, trochu zamyslí nad tím, jaký je hlavní důvod. Případně ať se podívá, co mu tato výtečná knihovna skýtá a jak se používá. Možná přijde na to, že to celé bylo zbytečné a že jediným důvodem nepoužívání byly obavy z neznámého.
Tiskni
Sdílej:
while (*s++ = *t++);' nebo 'int f(int n) { return n ? n*f(n-1) : 1; }' a musel jsem z toho vystřízlivět. Když jsem začínal s C++ byl jsem podobně opojen jeho vymoženostmi a byl jsem přesvědčen, že musím za každou cenu overloadovat operátory, používat šablony atd. Z toho prostě člověk musí vyrůst…
potvoro->hejbni_se();tak musím prolézt celkem dost kódu a zkoumat co kde je. Kdežto v C mi to grep poví prakticky rovnou a ctags fungují bezchybně. Další lahůdka je, když se v php předá nějaký objekt coby parametr funkce a chci zjistit co se vlastně předalo. To zas není problém v C++, protože tam je uveden typ. Zase nadruhou stranu, v C++ lze schovat spoustu kódu, který by jinak překážel a znepřehledňoval. Například přetížením operátorů. Ale to není u slušně napsaného kódu v C problém.
To taky, ale spíš jsem měl na mysli třeba to, že se děděním vytvoří nějaká hiearchie tříd. Metody se různě dědí či nedědí, některé jsou virtuální, některé ne... no a pak když chci vědět co se myslí řádkemTo je spise vysledek chaotickeho navrhu knihovny a pouzivani neintuitivnich jmen. A nebo dusledek vaseho podvedomeho odporu k OO programovani obecne.
), ale třeba eclipse pro Javu v tomhle docela pomáhá, že je možné prohlížet hierarchii tříd, Ctrl+clickem je možné přejít z použití metody rovnou na její implementaci atd.
int pole[] = {4, 4, 4,4 ,4};
std::sort(pole, pole+3); //seradi brambory nebo 4ky nebo streamy
:)