Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Jednou z poměrně málo pochopitelných věcí je odpor k STL u programátorů v C++. Někteří pro něj mají pádné důvody, ale u těch ostatních většinou nevím o jediném rozumném argumentu, proč STL nepoužívat.
Prakticky každý program vyžaduje nějaký mechanismus ukládání dat v paměti. Velice záleží na tom, jaká data ukládáme a jak s nimi potřebujeme pracovat. Nelze zapomenout ani na časté dilema "operační versus paměťová složitost". Proto je dobré mít možnost s daty pracovat efektivním, univerzálním a přenositelným způsobem, s výběrem metody, jak se budou data ukládat.
V jazyce C++ máme standardně k dispozici velice silné prostředky k realizaci tohoto cíle. Skrývají se pod zkratkou STL (Standard Template Library, standardní knihovna šablon). STL je běžně součásní standardní knihovny C++ (např. libstdc++), kromě toho existují i další implementace, např. STLPort. V knihovně jsou obsaženy šablony pro kontejnery a celá řada dalších zajímavých věcí, včetně efektivní implementace řetězců.
Když jsem začínal programovat v C++, právě STL byla věc, která mě naprosto uchvátila. Již předtím jsem znal Java Collections Framework, kde je filosofie trochu podobná, nicméně i vzhledem k různému charakteru jazyků se řada věcí liší. V každém případě jsem se ale do používání STL vrhl po hlavě a postupně přicházel na výhody i nevýhody. Pravda, nevýhod moc není - i když samozřejmě nějaké také jsou.
Vzhledem k výtečným vlastnostem STL by jeho použití mělo být metodou první volby ve všech případech, kdy tomu nebrání závažné důvody. Už pro tu přenositelnost a spolehlivost to stojí za to. Je tu pochopitelně pár situací, kdy STL raději nepoužívat - zde jsou ty hlavní z nich:
Když vynecháme uvedené důvody (a výjimečně ještě nějaké další), obecně není důvod se používání STL bránit. Přesto se všeobecně setkávám s tím, že programátoři toto řešení zavrhují a raději tráví spoustu hodin návrhem, implementací a laděním vlastních kontejnerů. Jiní se zase moří se složitými operacemi na řetězci typu char*, i když pomocí std::string by to měli hotové za pár minut.
Doporučuji proto, ať se každý, kdo programuje v C++ a nepoužívá STL, trochu zamyslí nad tím, jaký je hlavní důvod. Případně ať se podívá, co mu tato výtečná knihovna skýtá a jak se používá. Možná přijde na to, že to celé bylo zbytečné a že jediným důvodem nepoužívání byly obavy z neznámého.
Tiskni
Sdílej:
while (*s++ = *t++);' nebo 'int f(int n) { return n ? n*f(n-1) : 1; }' a musel jsem z toho vystřízlivět. Když jsem začínal s C++ byl jsem podobně opojen jeho vymoženostmi a byl jsem přesvědčen, že musím za každou cenu overloadovat operátory, používat šablony atd. Z toho prostě člověk musí vyrůst…
potvoro->hejbni_se();tak musím prolézt celkem dost kódu a zkoumat co kde je. Kdežto v C mi to grep poví prakticky rovnou a ctags fungují bezchybně. Další lahůdka je, když se v php předá nějaký objekt coby parametr funkce a chci zjistit co se vlastně předalo. To zas není problém v C++, protože tam je uveden typ. Zase nadruhou stranu, v C++ lze schovat spoustu kódu, který by jinak překážel a znepřehledňoval. Například přetížením operátorů. Ale to není u slušně napsaného kódu v C problém.
To taky, ale spíš jsem měl na mysli třeba to, že se děděním vytvoří nějaká hiearchie tříd. Metody se různě dědí či nedědí, některé jsou virtuální, některé ne... no a pak když chci vědět co se myslí řádkemTo je spise vysledek chaotickeho navrhu knihovny a pouzivani neintuitivnich jmen. A nebo dusledek vaseho podvedomeho odporu k OO programovani obecne.
), ale třeba eclipse pro Javu v tomhle docela pomáhá, že je možné prohlížet hierarchii tříd, Ctrl+clickem je možné přejít z použití metody rovnou na její implementaci atd.
int pole[] = {4, 4, 4,4 ,4};
std::sort(pole, pole+3); //seradi brambory nebo 4ky nebo streamy
:)