Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Když jsem před časem psal o inotify-cxx, objevil se v diskusi nápad na vytvoření démona, který by fungoval jako cron, ale reagoval by na události ve filesystému. Trochu jsem o tom zauvažoval, a došlo mi, jak dobrá věc by to byla, se spoustou možností využití. Proto jsem po volných chvilkách zbastlil něco, co by mohlo příslušné požadavky plnit.
inotify je dobrá věc, to je jasné. Je ovšem škoda, že se zatím používá jen zřídka, i když už je v jádře docela dlouho. Sledovat události v souborovém systému se může hodit z celé řady důvodů. Proto se zcela logicky objevila poptávka po programu, který by se pověsil na určitá místa (adresáře, soubory) a na základě událostí volal další programy nebo skripty.
Když se tehdy taková věc objevila v diskusi, nejprve jsem to poněkud zavrhl. Protože se ale ukázalo, k čemu všemu se takový program hodí, rozhodl jsem se něco takového napsat. Je to šité pořádně horkou jehlou, proto je jasné, že o chyby nebude nouze. Již nyní vím o řadě z nich (včetně nechutných prasáren, jako je volání wait() v handleru signálu SIGCHLD), ale bude jich určitě mnohem víc.
Celý systém je navržen tak, aby se používal podobně jako obyčejný cron. Má tedy dvě části - démona (incrond) a manipulační program (incrontab). Démon se spustí (pod rootem, např. z init skriptu), načte tabulky uživatelů a pověsí se na adresář s tabulkami - změny v tabulkách se tedy projeví okamžitě.
Manipulační program se používá prakticky stejně jako jeho vzor, program crontab. Lze vypsat tabulku, smazat ji, editovat (oblíbeným editorem podle proměnné EDITOR) nebo importovat ze souboru. Argumenty programu a další věci okolo toho se prakticky neliší od programu crontab.
Tabulka obsahuje řádky pro jednotlivé sledované cesty. Řádek vypadá takto:
<cesta> <maska> <příkaz>
Cesta může být libovolná ve filesystému, ale s mezerami apod. si program zatím neporadí. Masku lze zadat buď číselně, nebo lépe přímo symbolicky (symboly oddělené čárkou) podle headeru inotify.h. Příkaz může být binárka nebo skript, s absolutní cestou i bez ní (použije se PATH). Nemůže obsahovat přesměrování, roury ani nic podobného, zato lze ale používat speciální symboly. $@ znamená cestu zadanou na začátku řádku, $# název souboru, kde došlo k události, a $$ je pro samotný znak dolaru. Může to pak vypadat následovně:
/var/mail IN_CLOSE_WRITE,IN_MOVED_TO my_notify $#
Uvedený příklad bude sledovat adresář /var/mail, a když někdo zapíše do souboru v adresáři, nebo tam přesune soubor odjinud, spustí se program my_notify s názvem souboru jako argumentem. Jak prosté...
Kdo má zájem program použít, nechť stahuje. Budu velice vděčný za každou připomínku nebo námět. Také bych ocenil, kdyby se nějaký znalec na bezpečnost podíval na program i z tohoto pohledu - žonglování s efektivními právy a další podobné lahůdky nejsou mojí parketou. Program je založen na rozhraní inotify-cxx, který se současně posunulo do verze 0.2.0.
Než skončím, ještě pro informaci připomenu několik možností použití této hračky:
Tiskni
Sdílej:
Upřímně řečeno, nenapadá mě způsob, jak by to šlo čistě vyřešit. Sice by šlo zakázat příjem nebo zpracování událostí během obsluhy, ale to nerozlišuje (a ani to nejde) sekundární události způsobené reakcí na prvotní událost, a ty ostatní. Proto si myslím, že by se v těchto případech tíha měla přenést na reagující program (např. zámkem - takže se sice program spustí znovu, ale když bude mít přístup blokovaný, ihned skončí).