Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Americká technologická společnost Meta Platforms představila nový model umělé inteligence (AI) Muse Glimmer. Model je menší než přední modely AI od konkurence a má běžet přímo na počítačích uživatelů. Meta model zpřístupní jako open source, tedy otevřený software. Nový model je navržen tak, aby zvládal takzvané agentní úkoly na počítačích se spotřebitelskou grafickou kartou. Klade si tak za cíl uspokojit poptávku po systémech AI, které běží přímo na zařízeních uživatelů.
V pátek 28. srpna 2026 se v pražském Karlíně uskuteční již osmý Mobilní Hackday. Akce začne v 10:00 a potrvá až do večera. Setkání proběhne v prostorách SUSE Linux, s.r.o. na adrese Křižíkova 148/34, Praha 8 – Karlín. Nejbližší zastávkou je Křižíkova, kam se lze dostat tramvají i metrem. Na programu budou například novinky z posledních měsíců, možnosti, jak si zjednodušit práci s LLM/AI, a také nová linuxová distribuce BengalOS, včetně … více »
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 6.0.0 s více než 130 změnami: "Většina změn vznikla s asistencí Claude Opus 5. Někteří lidi se bojí, že AI asistence může kód zamořit technickým dluhem. To je jistě pravda, pokud vývojář všechny změny bezduše odbouchne Enterem. Ale pokud si pořádně projde plán, vyjedná v něm změny a pak totéž udělá i s vygenerovaným kódem, kvalita kódu stoupne a technický dluh naopak klesne. Je to jako párové programování s
… více »Sam Aaron vydal novou major verzi 5.0.0 aplikace Sonic Pi (Wikipedie) určené také pro výuku programování pomocí skládání hudby. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
U příležitosti 30. výročí vydání počítačové hry Quake byla vydána nová epizoda s názvem Dawn of the Machine (Steam).
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na sérii bezpečnostních záplat (CVSS 9.9) v produktech Cisco řešících kritické zranitelnosti umožňující obejití autentizace, eskalaci oprávnění, vzdálené spuštění kódu a odepření služby. Úspěšné zneužití může útočníkům umožnit získat neoprávněný přístup k dotčeným systémům, kompromitovat zařízení Cisco Catalyst SD-WAN a Cisco IOS XE, spustit libovolný kód, zpřístupnit citlivé informace nebo narušit dostupnost postižených systémů.
Soud v americkém státě Nové Mexiko ve čtvrtek nařídil internetové společnosti Meta Platforms zaplatit 567 milionů dolarů (téměř 12 miliard Kč) za újmy, které její platformy působí mladým lidem. S přihlédnutím k dřívějšímu verdiktu tak má společnost celkem zaplatit 942 milionů dolarů, což je malý zlomek jejího ročního výnosu, který loni činil 60 miliard dolarů. Čtvrteční verdikt firmě také nařizuje, aby změnila způsob, jakým její
… více »Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Že jsou webové prohlížeče, podobně jako všechny ostatní programy, plné nejrůznějších chyb, je věc zcela normální. Existuje ovšem jedna chyba ve zpracování CSS, kterou obsahují dlouho obsahovaly všechny nejrozšířenější prohlížeče kromě Opery.
Je známou realitou, že webové prohlížeče nezobrazují obsah tak, jak by si člověk přál. Dokonce ani tak, jak předepisují standardy a doporučení. Většinou je to ovšem systematická záležitost, takže se dá relativně snadno řešit. Navíc je daná chyba typická pro jeden konkrétní browser, jen výjimečně jich postihuje víc. Existuje však jedna poměrně stupidní chyba, se kterou se setkáme u celé řady prohlížečů. A co hůř, ona se projevuje jen někdy.
Představme si následující HTML soubor (DOCTYPE nyní vynechávám, ale dělá to se všemi, od HTML 4.01 Transitional až po XHTML 1.1):
<html> <head> <link href="style.css" rel="StyleSheet" type="text/css"> </head> <body> <div> ... </div> <p id="nefunguje">nefunguje</p> </body> </html>
Místo tří teček může být v podstatě cokoliv, například strukturovaný text, nejlépe s obrázky. Dokument vypadá vcelku normálně, a také normální je. Šťávu dostane až s přidáním CSS souboru (style.css):
#nefunguje {
position: absolute;
left: 20px;
bottom: 20px;
}
Co na tom je, že? Jenže chyba lávky. Když si tento dokument, ať už bude onen "třítečkový" obsah jakýkoli, zobrazíte v Opeře (verze 8 nebo 9, za starší neručím), bude to vypadat přesně podle očekávání. Nápis "nefunguje" bude v levém dolním rohu, 20 pixelů zleva a zespoda od hranice obsahujícího bloku, tedy elementu body. Zde žádné překvapení, všechno funguje, jak má.
Mnohem zábavnější to ale bude, když použijete nějaký jiný prohlížeč. Týká se to MSIE všech verzí, Mozilly a Firefoxu (zřejmě všech verzí starších verzí; ty nejnovější jsou již opraveny) a Konqueroru (dtto). Výsledek bude nedeterministický. Někdy se to vykreslí správně, jindy zůstane nápis "nefunguje" trčet sice vlevo, ale někde mezi dolním koncem obrazovky a koncem stránky.
Následné chování se bude navíc lišit. Když se u MSIE na text najede kurzorem, skočí na správnou pozici, kdežto u zbývajících browserů tam zůstane trčet. Pravděpodobnost chybného chování je závislá na délce vloženého textu - čím delší, tím pravděpodobněji chyba nastane. Pokud jsou v textu obrázky, je výskyt chyby mnohem častější (s holým textem k tomu dojde opravdu jen zřídka). Vypadá to, že se pro umístění elementu použijí rozměry obsahujícího bloku, zjištěné v nějakém okamžiku - tyto rozměry se později změní, pozice už se ale neaktualizuje (resp. u MSIE se aktualizuje při najetí kurzorem).
Otázka je, co s tím. Řešení lze rozdělit do tří skupin:
Takže jen čistě pro informaci - tato chyba tam prostě je, musí se s ní počítat, a já ji jdu ohlásit používat verze, ve kterých již chyba není. Vymalováno.
UPDATE: Pro Gecko to bylo hlášeno již v roce 2003 (bug 196937). Řešení dosud žádné. Jsem tedy velice skeptický.
UPDATE: Také pro KHTML to bylo ohlášeno, a to již v roce 2002. Něco se na tom řešilo, ale zůstává to tam stále. Zkusím provést nějaké experimenty a přihodit jim to tam.
UPDATE: Podle čerstvých zjištění byla chyba opravena jak v KHTML, tak v Gecku. Doporučuji tedy aktualizaci na nejnovější verze.
Tiskni
Sdílej:
body, který může být menší? Já bych si tipnul spíš druhou variantu (což by znamenalo, že špatně to má naopak Opera), ale raději se ještě podívám.
body, a podle něj by se to mělo vykreslit. Což se děje v Opeře, ne však v jiných prohlížečích. A děje se to jen někdy, pravděpodobně tehdy, když se daný element umísťuje dřív, než skončil rendering obsahu nad ním.
To právě není tak jisté. Ve specifikaci CSS Level 2 se totiž říká
The containing block for a positioned box is established by the nearest positioned ancestor (or, if none exists, the initial containing block, as in our example).
přičemž termín positioned element je definován (9.3.2) takto:
An element is said to be positioned if its 'position' property has a value other than 'static'.
Interpretace vašeho HTML+CSS tedy závisí na tom, zda je element body v tomto případě positioned, tj. jaká je hodnota jeho atributu position. Protože jste ji nespecifikoval, necháváte to na defaultním stylu prohlížeče (ve specifikaci jsem nenašel, že by bylo určeno, jaká má být). Můžete si vyzkoušet, že pokud do stylu přidáte elementu body např. 'position: absolute', bude se odstavec pozicovat skutečně vůči němu (což při neuvedení height a obsahu skládajícím se ze tří teček bude pravděpodobně znamenat nápis nefunguje mimo obrazovku.
Můj závěr je tedy takový, že nejspíš je korektní chování jak Firefoxu, tak Opery a že rozdíl je dán jiným defaultním stylem. Pokud chcete, aby se to chovalo jedním ze zmíněných dvou způsobů, definujte hodnotu atributu position pro element body.
div), který má position: relative (čímž se stane obsahujícím blokem), chová se to naprosto stejně. Proto bych to na toto nesváděl.
div (Firefox 2.0 beta 2).